29 C 145/2021-44 — Okresní soud Brno-Venkov

<i>1. Podle § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání.</i> 2. Žalobou podanou soudu dne 4. 5. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost vyklidit pozemek [anonymizována dvě slova], jehož součástí je stavba [adresa], pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Žalobce v žalobě uvedl, že na základě nájemní smlouvy ze dne 23. 10. 2018 přenechal žalované do užívání předmětné nemovitosti, a to na dobu neurčitou. Žalobce ukončil nájemní smlouvou výpovědí z důvodu dle § 2288 odst. 2 písm. a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), že žalobce potřebuje předmětné nemovitosti pro vlastní užívání. Výpověď byla žalované doručena dne 25. 11. 2020, nájem tak skončil uplynutím tříměsíční výpovědní doby dne 28. 2. 2021. Ode dne 1. 3. 2021 žalovaná předmětné nemovitosti užívá bez právního důvodu. Žalovaná předmětné nemovitosti nevyklidila ani na základě předžalobní výzvy žalobce ze dne 25. 3. 2021, kterou žalobce žalovanou vyzval, aby předmětné nemovitosti vyklidila a předala mu klíče, a to do 1 měsíce od doručení výzvy. 3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 21. 2. 2022, a to tak, že s nárokem žalobce nesouhlasí a navrhuje žalobu zamítnout. 4. Usnesením ze dne 21. 4. 2022, č.j. 29 C 145/2021-31 soud řízení přerušil do doby pravomocného skončení řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. 29 C 22/2021, ve kterém soud zkoumal oprávněnost výpovědi žalobce vůči žalované z předmětných nemovitostí a tudíž existenci či neexistenci nájemního vztahu mezi účastníky. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 1. 6. 2022, č.j. 19 Co 213/2021-69 byl jako věcně správný potvrzen výrok I. rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 2. 9. 2021, č.j. 29 C 22/2021-44, kterým soud 1. stupně zamítl žalobu žalované (u daného řízení v pozici žalobkyně), jíž se domáhala určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu předmětných nemovitostí. Rozsudek soudu 2. stupně a výrok I. rozsudku 1. stupně nabyly právní moci dne 23. 6. 2022. Usnesením ze dne 26. 7. 2022, č.j. 29 C 145/2021-40, které nabylo právní moci dne 19. 8. 2022, soud v řízení pokračoval 5. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 2. 9. 2022. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno prostřednictvím jejího právního zástupce dne 3. 8. 2022. V předvolání byli žalovaná i její právní zástupce poučeni o procesních následcích nedostavení se k prvnímu jednání. K nařízenému jednání se žalovaná, ani její právní zástupce, ač byli řádně předvoláni, bez omluvy nedostavili, žalobce u jednání navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. <i>6. Podle § 153b odstavce 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odstavec 1, 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.</i> 7. V daném případě byly splněny všechny podmínky § 153b odstavce 1, 3 o.s.ř. pro vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaná, ani její právní zástupce, se bez omluvy nedostavili k prvnímu nařízenému jednání, ač jim bylo předvolání doručeno v zákonné lhůtě, byli poučeni o procesních následcích nedostavení se k jednání, přičemž přítomný zástupce žalobce u jednání navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Ve věci bylo nepochybně možné uzavřít a schválit smír účastníků, zároveň se nejedná o rozsudek konstitutivní (§ 153b odst. 3 o.s.ř.). Nárok žalobce byl shledán důvodným a soud tedy tímto rozsudkem pro zmeškání žalobě vyhověl, a to v souladu s § 2292 o.z. a § 1040 odst. 1 o.z. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že soud přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení za 5 úkonů právní služby ve výši 5x 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 a. t. ve spojení s § 7 bodem 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění ke dni zahájení řízení (dále jen„ a.t.“), a to za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzvu, návrh na pokračování v řízení ze dne 21. 7. 2022 a účast na jednání dne 2. 9. 2022, tj. odměny ve výši 7 500 Kč, dále 5x režijního paušálu po 300 Kč, tj. 1 500 Kč dle § 13 odst. 1, 3 a.t. a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 1 890 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce dosáhly částky 15 890 Kč, tuto částku je žalovaná povinna žalobci nahradit k rukám právního zástupce žalobce. 9. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.