33 C 135/2022-32 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 30. 12. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 4 575 Kč s 8,25 % zákonným úrokem z prodlení z částky 1 525 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, s 8,25 % zákonným úrokem z prodlení z částky 1 525 Kč od 31. 3. 2021 do zaplacení a s 8,5 % zákonným úrokem z prodlení z částky 1 525 Kč od 9. 7. 2021 do zaplacení. V žalobě uvedl, že žalovaná uskutečnila dne 15. 2. 2021, dne 30. 3. 2021 a dne 8. 7. 2021 jízdu veřejnou hromadnou dopravou osob provozovanou žalobcem (tramvají) a na výzvu přepravního kontrolora se neprokázala platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby byl žalobce oprávněn požadovat jízdné ve výši 3x 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 3x 1 500 Kč, které ovšem žalovaná nezaplatila, a to ani na základě předžalobních upomínek. 2. Žalovaná skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnila, předložené listinné důkazy nevyvrátila. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 3. Soud ze žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů v podobě zápisů o provedené přepravní kontrole [číslo] [číslo] [číslo] předžalobní upomínky ze dne 7. 5. 2021, předžalobní upomínky ze dne 8. 4. 2021 a předžalobní upomínky ze dne 17. 9. 2021, poštovního podacího archu ze dne 7. 5. 2021, poštovního podacího archu ze dne 9. 4. 2021 a poštovního podacího archu ze dne 21. 9. 2021 zjistil následující skutkový stav. Žalovaná uskutečnila jízdu tramvají [číslo] dne 15. 2. 2021 a na výzvu kontrolora [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno] se neprokázala platným jízdním dokladem (uskutečnila jízdu bez jízdního dokladu). Kontrola proběhla v 12:17 hodin na zastávce [ulice] ve městě [obec], kde byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole. Žalovaná jízdné v částce 25 Kč ani přirážku k jízdnému v částce 1 500 Kč při sepisování zápisu o provedené kontrole nezaplatila. Dále žalovaná uskutečnila jízdu tramvají [číslo] dne 30. 3. 2021 a na výzvu kontrolora [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno] se neprokázala platným jízdním dokladem (uskutečnila jízdu bez jízdního dokladu). Kontrola proběhla v 7:23 hodin na zastávce [ulice] ve městě [obec], kde byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole. Ani v tomto případě žalovaná jízdné v částce 25 Kč ani přirážku k jízdnému v částce 1 500 Kč při sepisování zápisu o provedené kontrole nezaplatila. Žalovaná uskutečnila dále jízdu tramvají [číslo] dne 8. 7. 2021 a na výzvu kontrolora [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno] se neprokázala platným jízdním dokladem (uskutečnila jízdu bez jízdního dokladu). Kontrola proběhla v 7:53 hodin na zastávce [ulice] ve městě [obec], kde byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole. Ani v tomto případě žalovaná jízdné v částce 25 Kč ani přirážku k jízdnému v částce 1 500 Kč při sepisování zápisu o provedené kontrole nezaplatila. Žalovaná dlužné částky žalobci neuhradila ani po zaslání předžalobních upomínek právním zástupcem žalobce. 4. Na základě takto zjištěného skutkového stavu s ohledem na jeho právní posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), vzniká smlouvou o přepravě osoby cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho přepravce přepravil do místa určení řádně a včas. Toto ustanovení představuje vzhledem ke specifičnosti jednotlivých oborů přepravy pouze základní ustanovení pro přepravu osob. Dle § 2578 občanského zákoníku podrobnější úpravu osobní přepravy stanoví zvláštní předpisy, zejména přepravní řády a tarify. V daném případě se přitom jedná o zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhlášku č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a Smluvní přepravní podmínky [anonymizována tři slova] [územní celek] ve spojení s příslušným tarifem. 5. Nástupem žalované do hromadného dopravního prostředku provozovaného žalobcem byla mezi účastníky uzavřena ve smyslu § 2550 občanského zákoníku smlouva o přepravě osoby. Žalované vzniklo právo, aby ji žalobce, jakožto přepravce, ve shora uvedených dnech přepravil do místa určení řádně a včas, žalované vznikla povinnost zaplatit žalobci stanovené jízdné. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalobci jízdné, vznikla ji dále povinnost vedle jízdného zaplatit i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Nárok žalobce v případě tramvajových linek vychází z § 37 odst. 5 písm. b), c) a § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, dále z § 7 a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a Smluvních přepravních podmínek [anonymizována tři slova] [územní celek] ve spojení s tarifem. 6. Žalovaná neuhradila žalobci dluh, je tak ve smyslu § 1968 občanského zákoníku ode dne následujícího po sepsání zápisu o přepravní kontrole v prodlení s úhradou dluhu a žalobci dle § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. za užití § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy soud zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených. Soud v daném případě aplikoval při výpočtu odměny § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, kdy předmětné řízení zcela nepochybně vyhovuje parametrům předestřeným v § 14b odst. 1 písm. a), b) advokátního tarifu, neboť žalobce žaluje pohledávku z nezaplaceného jízdného, kdy obdobné žaloby jsou jím podávány opakovaně, ve větším množství, skutkové vymezení je shodné, pouze s výhradou změn pokud jde o datum jízdy, druh dopravního prostředku, počátek prodlení, případně výši jízdného či přirážky k jízdnému, právní hodnocení je totožné, případně obdobné, předmět sporu pak nepřevyšuje 50 000 Kč. Náhrada nákladů řízení se tak skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za právní zastoupení ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 advokátního tarifu za tři úkony právní služby, kterými jsou převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu náleží dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, celkem tedy 300 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21% náhradu za tuto daň. Celkem se tedy jedná o částku 1 489 Kč, kterou je žalovaná povinna nahradit k rukám právního zástupce žalobce. 8. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.