33 C 156/2022-38 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou soudu dne 27. 2. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 6 370 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalovaný coby vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], neměl v období od 25. 9. 2020 do 31. 12. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobci proto podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vzniklo právo na zaplacení příspěvku ve výši 6 370 Kč a také poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný dluh nezaplatil ani na základě předžalobní upomínky ze dne 26. 1. 2022. 2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V projednávané věci žalobce svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřil již v žalobě a žalovaný se na výzvu soudu k této otázce nevyjádřil, přičemž ve výzvě byl poučen, že pokud se nevyjádří, bude soud ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Z předložených důkazů soud zjistil, že výzvou ze dne 23. 9. 2021 byl žalovaný žalobcem vyzván k úhradě částky 6 370 Kč z titulu zaplacení příspěvku nepojištěného vozidla [registrační značka] v období od 25. 9. 2020 do 31. 12. 2020, a to nejpozději do 60 dnů ode dne doručení výzvy. Tato výzva byla žalovanému doručena dne 8. 10. 2021 O úhradu příspěvku byl žalovaný upomenut upomínkou žalobce ze dne 31. 12. 2021 O zaplacení byl žalovaný dále upomenut předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobce ze dne 26. 1. 2022, která byla žalovanému doručena dne 26. 8. 2021. 4. Ze zprávy Městského úřadu Kuřim, odbor dopravy, bylo zjištěno, že jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka] byla v období od 25. 9. 2020 do 31. 12. 2020 zapsána osoba odlišná od žalovaného, a to [jméno] [příjmení], [datum narození]. Usnesením ze dne 22. 7. 2022, č.j. 33 C 156/2022-28 soud žalobce vyzval, aby označil důkazy k prokázání tvrzení o tom, že žalovaný byl v období od 25. 9. 2020 do 31. 12. 2020 vlastníkem nebo provozovatelem vozidla [registrační značka]. 5. Podáním ze dne 5. 8. 2022 žalobce doplnil žalobu, kdy mj. uvedl, že od předchozího vlastníka předmětného vozidla obdržel kupní smlouvu ze dne 17. 8. 2019, podle níž tato osoba převedla vlastnické právo ohledně vozidla [registrační značka] na žalovaného. Osobou povinnou k zaplacení příspěvku je tak žalovaný. K prokázání svých tvrzení žalobce doložil kupní smlouvu datovanou dnem 17. 8. 2019, z níž vyplývá, že [jméno] [příjmení], [datum narození], a žalovaný uzavřeli uvedeného dne kupní smlouvu, jejímž předmětem byl předmětný osobní automobil, a dále výpis z interní databáze žalobce, z níž vyplývá, že v období od 25. 9. 2020 do 31. 12. 2020 byl vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla žalovaný. <i>6. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.</i> <i>7. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.</i> <i>8. Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.</i> <i>9. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.</i> <i>10. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit České kanceláři pojistitelů náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.</i> <i>11. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.</i> <i>12. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč.</i> <i>13. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.</i> <i>14. Podle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit příspěvek a náklady České kanceláře pojistitelů podle odstavce 4 zaniká, pokud Česká kancelář pojistitelů do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Česká kancelář pojistitelů prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.</i> <i>15. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů České kanceláře pojistitelů, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit České kanceláři pojistitelů okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti České kanceláře pojistitelů uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů České kanceláře pojistitelů u soudu.</i> 16. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný byl v období od 25. 9. 2020 do 31. 12. 2020 vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], přičemž k tomuto vozidlu nebylo za uvedené období sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V souladu s § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je tak žalobce oprávněn požadovat příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Žalobci tak byla přiznána částka 6 370 Kč jako příspěvek za nepojištěné vozidlo (98 dní při denní sazbě 65 Kč), a to v souladu s § 4 odst. 3, odst. 5 ve spojení s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč v souladu s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Protože žalovaný je s úhradou dluhu od 8. 12. 2021 v prodlení, když k zaplacení byl vyzván výzvou doručenou mu dne 8. 10. 2021 ve lhůtě do 60 dnů ode dne doručení této výzvy, náleží žalobci rovněž úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně ode dne 8. 12. 2021 do zaplacení, a to v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. a procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákla