33 C 21/2022-47 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne 28. 6. 2021 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 22 466,30 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že dne [datum] uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo]. Na jejím základě byla žalované v hotovosti při podpisu smlouvy poskytnuta jistina úvěru ve výši 25 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 17 250 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu úvěru, případně poplatku za uzavření smlouvy splatném při uzavření smlouvy a poplatku za hotovostní inkaso splátek. Žalovaná tak byla povinna zaplatit původnímu věřiteli částku 42 250 Kč, a to v 13 splátkách ve výši 3 250 Kč, přičemž první splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena, splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost úvěru pak připadla na den 22. 10. 2018. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, uhradila částku ve výši 29 550 Kč, která odpovídá 9 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány dle předpisu splátek tvořícího přílohu smlouvy o úvěru. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 12 300 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky částka 17 250 Kč. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou částky 12 700 Kč, která představuje zůstatek jistiny. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu původního věřitele, tj. společnosti [právnická osoba] převedena na společnost [právnická osoba], v důsledku koupě části závodu se tak věřitelem pohledávky evidované za žalovanou stala společnost [právnická osoba] Z přechodného věřitele byla pohledávka za žalovanou následně postoupena na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020. Žalobce se po žalované domáhá zaplacení nesplacené jistiny ve výši 12 700 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 408,13 Kč za období od 23. 10. 2018 do 30. 11. 2020, účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 768 Kč a smluvní pokuty ve výši 9 766,30 Kč. Nárok na zaplacení smluvní pokuty vznikl v souladu s článkem V. odst. 4 smlouvy, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, žalobce požaduje zaplacení smluvní pokuty za období od 23. 10. 2018 do 30. 11. 2020. 2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila, k jednání, které bylo ve věci nařízeno, se nedostavila. 3. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena dne 22. 9. 2017 mezi věřitelem [právnická osoba] a žalovanou, žalované byl poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy, žalována se zavázala uhradit věřiteli vedle jistiny celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 18 250 Kč, a to 28% úrok za období, na které byl úvěr poskytnut, poplatek za uzavření smlouvy splatný při podpisu smlouvy ve výši 1 000 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 5 500 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 4 750 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku ve výši 43 250 Kč uhradit v 13 měsíčních splátkách ve výši 3 250 Kč, přičemž každá splátka byla splatná 22. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. V článku V. smlouvy byly upraveny důsledky prodlení, v čl. V. 2 bylo sjednáno, že v případě, že dlužník nesplní povinnost uhradit kteroukoliv splátku řádně a včas, může věřitel dlužníka vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. V případě, že dlužník ani přes výzvu věřitele dlužnou splátku neuhradí ve stanovené lhůtě, věřitel má právo prohlásit úvěr za zesplatněný v důsledku prodlení spotřebitele s tím, že tato splatnost se týká pouze nesplacené poskytnuté jistiny. V článku V. 4 se smluvní strany dohodly, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. 4. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru dne 22. 9. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je zaměstnána ve [právnická osoba] [obec], má příjem ve výši 13 049 Kč měsíčně, který byl ověřen z výplatních pásek a pracovní smlouvy. K výdajům uvedla, že má výdaje ve výši 2 000 Kč na bydlení, 2 000 Kč na energie, 3 500 Kč na stravování, výživné, má tedy průměrné měsíční výdaje ve výši 7 500 Kč, které byly ověřeny doklady SIPO a čestným prohlášením. Dále uvedla, že je rozvedená, počet výděl. činných osob v domácnosti 2, počet vyživovaných osob 0, bydlí v obecním/státním bytě, má standardní vybavení domácnosti. 5. Z notářského zápisu notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka] ze dne 27. 9. 2018 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] jako prodávající a společnost [právnická osoba] jako kupující uzavřeli smlouvu o prodeji části závodu, který je tvořen divizí spotřebitelských úvěrů. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce, žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno společností [právnická osoba] ze dne 19. 1. 2021 a následně dopisem žalobce ze dne 8. 2. 2021. 7. Z listiny vyhotovené žalobcem dne 23. 6. 2021 bylo zjištěno, jaké úkony mimosoudního vymáhání pohledávky byly realizovány. 8. Žalovaná byla o zaplacení upomínána upomínkami žalobce ze dne 8. 3. 2021 a 6. 4. 2021 a následně předžalobní upomínkou sepsanou právním zástupcem žalobce dne 4. 5. 2021 9. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva, kterou se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 25 000 Kč, byl sjednán úrok ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, žalovaná se zavázala zaplatit žalobci poplatek za uzavření smlouvy ve výši 1 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a dále 13 splátek ve výši 3 250 Kč, celkem měla uhradit celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 18 250 Kč, tj. celkovou dlužnou částku ve výši 43 250 Kč. Ve smlouvě byly sjednány důsledky prodlení žalované ve formě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná na úvěr zaplatila částku 29 550 Kč. Před uzavřením smlouvy původní věřitel zjišťoval osobní a majetkové poměry žalované, zjistil průměrný příjem žalované v podobě příjmu ze zaměstnání ve výši 13 049 Kč měsíčně a průměrné výdaje žalované ve výši 7 500 Kč měsíčně. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobce. <i>10. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>11. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>12. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku relativní neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 13. Ve věci není sporu o tom, že žalovaná neuplatnila námitku neplatnosti smlouvy z důvodu porušení povinnosti právního předchůdce žalobce řádně posoudit její úvěruschopnost v tříleté promlčecí době od uzavření smlouvy o zápůjčce tak, jak stanoví ustanovení § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru. Judikatura soudů byla dlouhou dobu nejednotná v posuzování, zda výše citované ustanovení § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru brání soudům zabývat se z úřední povinnosti otázkou, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru (zápůjčky) prověřil dostatečně schopnost spotřebitele (úvěrovaného) úvěr splatit a zda lze v případě negativního zjištění o této skutečnosti vyslovit závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru (tak jak tomu bylo v režimu zákona č. 145/2010 Sb. – zákon o spotřebitel