ECLI: ECLI:CZ:OSBI:2022:34.C.205.2022.1 Datum: 2022-12-19 Předmět: O zaplacení 9 337 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ ["bezdůvodné obohacení""peněžité plnění""smlouva mandátní""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: O zaplacení 9 337 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 202 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.), § 1968 (89/2012 Sb.).
Žalobce se domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 9.337 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedl, že žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru 5.000 Kč prostřednictvím nabídky na poskytování finančních prostředků. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem 1.000 Kč a úrokem 2.974 Kč. Dále žalobce požaduje náklady 363 Kč.
Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil, zásilky soudu si nepřebíral a k nařízenému soudnímu jednání se nedostavil.
Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu rozhodnému pro posouzení věci. Žalobce v prvé řadě soudu předložil k důkazu smlouvu o úvěru a výpisy z účtu. Pokud žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena prostředky elektronických komunikací, z předložených listinných důkazů tato tvrzení nevyplývá. Skutečnost, že si žalobce sám v jím vyhotovených listinách uvede údaje žalovaného, neprokazuje dle názoru soudu skutečnost, že mezi žalobcem a žalovaným byla skutečně prostředky elektronických komunikací uzavřena smlouva uvedeného znění, žalovaný byl as textem smlouvy seznámen a vyslovil s ním svůj souhlas. Za této situace by si žalobce mohl vyhotovovat a předkládat prakticky jakékoliv smlouvy jakéhokoliv znění bez toho, že by prokázal seznámení a souhlas žalovaného s jejich textem. Uvedené listiny tak nemají žádnou důkazní hodnotu, není z nich patrné, kdy a za jakým účelem byly vytvořeny, zda se vůbec vztahují k osobě žalovaného a na základě čeho byly jednotlivé údaje v listinách uvedeny.
Z výpisu z účtu žalobce ve spojení se sdělením banky vyplývá, že na účet žalovaného byla z účtu žalobce zaslána dne [datum] částka 5.000 Kč. Dopisem ze dne [datum] vyzval zástupce žalobce žalovaného k úhradě částky 9.337 Kč s příslušenstvím. Z kopie občanského průkazu, výplatní pásky a mandátní smlouvy nebyla učiněna žádná rozhodná skutková zjištění.
K jednání soudu dne [datum] se žalobce ani jeho zástupce nedostavili, zástupce navrhl jednat v jejich nepřítomnosti. Za této situace soud nemohl poučit žalobce a vyzvat jej ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 občanského soudního řádu k označení důkazů k prokázání skutkových tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru s žalovaným a doručení výzvy žalovanému. Uvedené ustanovení upravuje poučení účastníka přítomného při jednání. V případě, že se žalobce k jednání nedostavil ani nepožádal o odročení jednání, znemožnil soudu, aby mu poučení dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu poskytl. Soud za takové situace není oprávněn sdělovat žalobci poučení jinou cestou ani není povinen z tohoto důvodu odročovat jednání. Jelikož v řízení nebyla provedenými důkazy tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o úvěru a doručení výzvy žalovanému prokázána, nese žalobce nepříznivé následky neunesení důkazního břemene.
S ohledem na prokázání tvrzení žalobce o vyplacení částky 5.000 Kč žalovanému posoudil soud nárok žalobce dle ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Z výpisu z účtu a sdělení banky vyplývá, že na účet žalovaného byla zaslána částka 5.000 Kč žalobcem, v řízení však nebylo prokázáno, z jakého konkrétního titulu k této platbě mělo dojít. Soud proto v souladu s ustanovením § 2999 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci částku 5.000 Kč. Tato částka se stala splatnou dne [datum] na základě doručení žaloby žalovanému. Žalovaný neuhradil věřiteli dluh, je tak ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku ode dne následujícího s úhradou dluhu v prodlení a žalobci ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s ustanovením § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.
Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný ohledně 50 % předmětu řízení, neúspěšný ohledně 50 % předmětu řízení (při vyčíslení jistiny a úroku z prodlení ke dni rozhodnutí soudu). Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.