34 C 262/2022-34 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se návrhem podaným k Okresnímu soudu Brno-venkov domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1.103 Kč a částku 1.280 Kč s úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného jízdného (103 Kč a 280 Kč), přirážky k jízdnému (2 x 1.000 Kč) s tím, že žalovaný se dne [datum] a [datum] při kontrole ve vlaku [právnická osoba] neprokázal platným jízdním dokladem. [právnická osoba], uzavřely smlouvu o postoupení pohledávky s žalobcem dne [datum]. Na žalobce tak přešla práva z pohledávky [právnická osoba] za žalovaným z titulu pohledávky neuhrazeného jízdného a přirážky k jízdnému. Žalovaný skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když na výzvu soudu se žalovaný ani žalobce nevyjádřili. Žalobce tvrdí a prokazuje předloženým Oznámeními o závadách ze dne [datum] a potvrzeními ze dne [datum], že žalovanému ve smyslu ustanovení § 2550 občanského zákoníku vzniklo smlouvou o přepravě osob právo, aby jej [právnická osoba], přepravce, dne [datum] přepravil do místa určení řádně a v čas za stanovené jízdné. Dle ustanovení § 1 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „zákon o drahách“), tento zákon upravuje podmínky pro provozování drah dle písm. a) tohoto zákona, pro provozování drážní přepravy na těchto drahách, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojená. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách, je průvodčí drážního vozidla (pověřená osoba) oprávněn uložit cestujícímu (žalovanému) který se neprokázal platným jízdním dokladem zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Dle § 37 odst. 6 zákona o drahách, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout 1.500 Kč. Jak tvrdí žalobce, žalovaný na výzvu oprávněné osoby, pracovníka [anonymizována dvě slova], nezaplatil jízdné a přirážky k jízdnému v celkové výši 2.383 Kč. Na žalobce přešlo právo vymáhat pohledávku po žalovaném ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku, neboť [právnická osoba] svou pohledávku písemnou smlouvou postoupily. Postoupení pohledávky je prokázáno shora specifikovanou smlouvou o postoupení pohledávek. Žalovaný neuhradil věřiteli dluh, je tak ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku ode dne následujícího po sepsání zápisu v prodlení s úhradou dluhu a žalobci ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s ustanovením § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na skutečnost, že v řízení byl nárok žalobce předloženými důkazy v plném rozsahu prokázán, uložil soud žalovanému povinnost uhradit žalobci dlužnou částku s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle nějž soud zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce 100 Kč, celkem 300 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem se tedy jedná o částku 1.489 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.