34 C 332/2021-57 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit částku 9.112 Kč s úrokem, úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky. Žalobce v žalobním návrhu uvedl, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru dne 19.10.2020. Žalované byla poskytnuta částka 8.000 Kč, kterou se zavázala vrátit do 18.11.2020. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, na smluvní pokutě žalobce požaduje uhradit 1.112 Kč. Dále žalobce požaduje náklady na upomínání ve výši 150 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Pohledávka byla na žalobce postoupena smlouvou ze dne 29.3.2021. 2. Podáním ze dne 27.1.2022 žalobce vzal žalobu částečně zpět ohledně částek 1.112 Kč a 150 Kč. Dále žalobce uvedl, že nedisponuje důkazy o posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, zásilky soudu si nepřebírala a k nařízenému soudnímu jednání dne 9.3.2022 se nedostavila. Zástupce žalobce ani žalobce se k jednání soudu nedostavili, zástupce navrhl jednat v jejich nepřítomnosti. 4. Po provedení dokazování dospěl k soud k následujícími skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce. 5. Žalobce soudu k důkazu předložil smlouvu o úvěru, která měla být uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 19.10.2020, avšak listina je podepsána pouze žalovanou, nelze tedy dospět u této listiny k závěru, že smlouva byla smluvními stranami uzavřena. Žalovaná v listině potvrdila převzetí částky 8.000 Kč. 6. Dle společného prohlášení žalobce a právního předchůdce žalobce ze dne 17.5.2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. 7. Oznámením ze dne 12.5.2021 měla být žalovaná vyrozuměna o postoupení pohledávky. Dopisem ze dne 20.7.2021 měla být žalovaná vyzvána zástupcem žalobce k úhradě dluhu. Dopisy ze dne 2.12.2020, ze dne 19.12.2020, ze dne 30.12.2020 a 12.5.2021 měla být žalovaná vyzvána právním předchůdcem žalobce k úhradě dluhu. Žádná z uvedených výzev však neobsahuje doklad o doručení žalované. 8. K jednání soudu dne 9.3.2022 se nedostavil žalobce ani jeho zástupce. Soud tak nemohl ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 občanského soudního řádu poučit a vyzvat žalobce při jednání k označení důkazů k prokázání skutkových tvrzení ohledně uzavření smlouvy právním předchůdcem žalobce a doručení předžalobních výzev. Žalobce tedy ohledně těchto svých tvrzení neunesl důkazní břemeno. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobce sám uvedl, že důkazy nedisponuje. 9. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud postupoval dle ustanovení § 96 odst. 1, odst. 2 občanského soudního řádu a v rozsahu zpětvzetí řízení zastavil (výrok I.) 10. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno tvrzení žalobce o vyplacení částky 8.000 Kč žalované, soud nárok žalobce posoudil dle ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Soud proto žalované v souladu s ustanovením § 2993 občanského zákoníku uložil povinnost uhradit žalobci částku 8.000 Kč. S ohledem na absenci prokázání doručení výzev vycházel soud při posouzení splatnosti v návaznosti na doručení žaloby žalované soudem dne 17.2.2022, částka byla tedy splatná dne 18.2.2022 a ode dne následujícího je žalovaná v prodlení s její úhradou. Nelze ve vztahu ke splatnosti vycházet ani z předžalobní výzvy, jelikož její doručení žalované nebylo prokázáno. Žalobci tak ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši dané ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Z výše uvedených důvodů soud žalované uložil povinnost uhradit žalobci částku 8.000 Kč s příslušenstvím tvořeným úrokem z prodlení (výrok II.) a ohledně zbývající části nároku žalobu pro neunesení důkazního břemene ohledně uzavření smlouvy a pro neplatnost případné smlouvy z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované zamítl (výrok III.). 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 občasného soudního řádu ve spojení s § 146 odst. 2 občanského soudního řádu, když částečné zastavení řízení zavinil žalobce částečným zpětvzetím žaloby. Žalobce byl ve věci úspěšný ohledně 78 % předmětu řízení (při vyčíslení částky včetně příslušenství se ke dni rozhodnutí soudu jedná o částku 8.034,35 Kč), neúspěšný ohledně 22 % předmětu řízení (při vyčíslení částky včetně příslušenství se ke dni rozhodnutí soudu jedná o částku 2.301,73 Kč). Žalobci tak náleží právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 56 %. 13. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za právní zastoupení ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby, kterými jsou převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu právní služby náleží dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, celkem 300 Kč. Vzhledem k tomu, že je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o náhradu za tuto daň, tedy o 21 % Celkem tak náhrada nákladů řízení přestavuje částku 1.489 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobci náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 56 %, soud mu přiznal na náhradě nákladů řízení částku 833,84 Kč. 14. Pojem tzv. formulářové žaloby ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu nelze dle názoru soudu vykládat příliš úzce. Formulářový charakter žaloby spočívá i v totožnosti argumentace žalobce, z níž odvozuje svůj nárok, a kterou může stále opakovat. Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž je nárok žalobce odvozován od smlouvy o úvěru, je v konkrétní projednávané věci typickou formulářovou žalobou, jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Liší se v podstatě pouze údajem o osobě žalovaného, identifikací smlouvy, datem jejího ukončení a výpočtem dlužné částky a příslušenství, v posuzované věci navíc zcela nedostatečným. Návrh neobsahuje žádnou pro tuto věc jedinečnou či složitou skutkovou nebo právní argumentaci, ale naopak je vytvořen právě pro účely co nejčastějšího využití pro řadu obdobných případů, a to při změně pokud možno co nejméně údajů v žalobním návrhu uvedených. Opakovanost používaného vzoru a četnost podávání takovýchto typových návrhů žalobcem je soudu z jeho rozhodovací činnosti známa. V této souvislosti soud odkazuje na totožné závěry při hodnocení povahy tzv. formulářových žalob na usnesení Krajského soudu v Brně č.j. 27 Co 318/2016-134. 15. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud neshledal důvody pro stanovení jiné lhůty.