34 C 9/2022-33 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se návrhem podaným k Okresnímu soudu Brno-venkov domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1.525 Kč s úroky z prodlení z titulu neuhrazeného jízdného (25 Kč) a přirážky k jízdnému (1.500 Kč) s tím, že žalovaná se dne 25.5.2020 v [obec] při kontrole na lince [číslo] neprokázala platným jízdním dokladem. Žalovaná skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnila, předložené listinné důkazy nevyvrátila. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když žalovaná na výzvu soudu nereagovala. Žalobce tvrdí a prokazuje předloženým zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] že žalované ve smyslu ustanovení § 2550 občanského zákoníku vzniklo smlouvou o přepravě osoby právo, aby ji [anonymizována dvě slova] [územní celek], a.s., přepravce, ve shora uvedeném dnu přepravil do místa určení řádně a v čas za stanovené jízdné. Soud shledal žalobní návrh důvodným. Dle § 2550 občanského zákoníku vzniká smlouvou o přepravě osoby cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho přepravce přepravil do místa určení řádně a v čas. Toto ustanovení představuje vzhledem ke specifičnosti jednotlivých oborů přepravy pouze základní ustanovení pro přepravu osob. Dle § 2578 občanského zákoníku podrobnější úpravu osobní přepravy stanový zvláštní přepisy, zejména přepravní řády a tarify. Dle ustanovení § 1 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „zákon o drahách“), tento zákon upravuje podmínky pro provozování drah dle písm. a) tohoto zákona, pro provozování drážní přepravy na těchto drahách, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojená. Dle § 37 odst. 1 písm. d) zákona o drahách, je průvodčí drážního vozidla (pověřená osoba) oprávněn uložit cestujícímu (žalované), který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Dle § 37 odst. 6 zákona o drahách, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Žalovaná cestovala bez platné jízdenky (prokázáno uvedeným zápisem o přepravní kontrole), na výzvu pracovníka [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno] přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč a jízdné 25 Kč nezaplatila. Žalovaná neuhradila věřiteli dluh, je tak ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku ode dne následujícího po sepsání zápisu v prodlení s úhradou dluhu a žalobci ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s ustanovením § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na skutečnost, že v řízení byl nárok žalobce předloženými důkazy prokázán, uložil soud žalované povinnost uhradit žalobci dlužnou částku s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle nějž soud úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených v plné výši. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce 100 Kč, celkem 300 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem se tedy jedná o částku 1.489 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.