41 C 148/2022-46 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobním návrhem podaným k Okresnímu soudu [obec] – venkov dne 19. 8. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 928,27 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřela dne 23. 11. 2016 s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr až do výše 35 000 Kč a žalovaný se zavázala poskytnutý úvěr vrátit v měsíčních splátkách minimálně ve výši 12,5% nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru anebo částkou 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. K uzavření úvěrové smlouvy žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku, a to v prostředí uživatelského účtu, který si žalovaný zřídil na základě registrace na webových stránkách původního věřitele. Dále uvedla, že obsahem registrace je vyplnění identifikačních údajů, kontaktních údajů a finančního dotazníku. Žalovaný si v rámci registrace zvolil výši půjčky a dobu, ve které hodlal půjčku splatit, na základě těchto údajů byl vygenerován návrh předsmluvních informací a znění smlouvy, se kterým se žalovaný měl možnost seznámit. Až poté měl žalovaný možnost zaškrtnout políčko, kterým závazně požádal o poskytnutí úvěru v dané výši a splatnosti. Následně byl původním věřitelem formou e-mailu informován, že jeho žádost byla schválena a úvěr mu byl vyplacen na bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný celkem čerpal částku 24 800 Kč a ke dni podání žaloby uhradil celkem částku 20 364,14 Kč. Dále žalobkyně tvrdila, že pohledávka za žalovaným byla z původního věřitele [právnická osoba] postoupena smlouvou ze dne 20. 12. 2019 na [právnická osoba] a téhož dne byla dále postoupena na žalobkyni. Uvedla, že žalovaný úvěr žalobkyni (ani její právní předchůdkyni) neuhradil, a to ani po odeslání předžalobní výzvy. 2. Podáním ze dne 29. 9. 2022 vzala žalobkyně žalobu, co do částky 13 492,41 Kč se zákonným úrokem z prodlení v částce 4 261,46 Kč a částky 1 162,50 Kč představované náklady spojenými s uplatněním pohledávky, zpět. Tvrdila, že požaduje po žalovaném zaplacení pouze částky ve výši 4 435,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 24. 2. 2018 do zaplacení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Z listiny nazvané Platební informace: Výpis z účtu nemohl soud zjistit žádné skutečnosti významné pro posouzení věci. 5. Rámcovou smlouvou a smlouvou o revolvingovém úvěru se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový limit do výše 35 000 Kč, strany si sjednaly úrok ve výši 8,5% měsíčně a žalovaný se zavázal úvěr splácet společně s úrokem a poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5% z částky každého čerpání měsíčními splátkami ve výši 12,5% nesplaceného úvěru nebo částkou 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Součástí smlouvy byly Standardní informace o spotřebitelském úvěru, Standardní podmínky smlouvy o úvěru a obchodní podmínky. 6. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] byly zjištěny jednotlivé výběry. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] jako postupitelem a [právnická osoba] jako postupníkem dne 20. 12. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na [právnická osoba] Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 20. 12. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. 8. Upomínkou ze dne 6. 5. 2022 byl žalovaný upomenut o zaplacení úvěru. 9. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový limit do výše 35 000 Kč na bankovním účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný z tohoto účtu čerpal. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na [právnická osoba] a následně na žalobkyni, žalobkyně vyzvala žalovaného o úhradu dlužné částky. 10. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 145/2010 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalovanému peněžní prostředky a naopak základní povinností žalovaného (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy občanského zákoníku jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních § 1824 až § 1827. 11. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. 12. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. 13. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 14. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. V posuzovaném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyní navrženými důkazy nelze prokázat, že by došlo k jí tvrzenému průběhu událostí (žalovaný požádal o poskytnutí úvěru v prostředí uživatelského účtu, který si zřídil na základě registrace na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, právní předchůdkyně žalobkyně žádost o úvěr potvrdila tím, že zaslala žalovanému emailovou zprávu). Výpis z účtu kreditní karty a ani výpis z interního systému žalobkyně nazvaný„ Platební informace: Výpis z účtu“ projev vůle žalovaného k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru se, žalobkyní tvrzeným obsahem, nezachycují a její uzavření právě se žalovaným neprokazují. Žalobkyní navržené důkazy neprokazují, že by žalovaný (elektronickým) podpisem vyjádřil svůj souhlas s jí tvrzenou smlouvou a že by jí tedy byl vázán. 16. Nadto lze mít pochybnosti stran řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní. 17. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru se žalovaným a není tak prokázáno ani tvrzení žalobkyně o smluvních povinnostech žalovaného k zaplacení úroků, poplatků a ke vrácení tvrzených poskytnutých peněžních prostředků v původně požadované výši 17 928,27 Kč. 18. Pokud tedy výpisem z účtu žalovaného bylo v řízení prokázáno, že žalovaný vyčerpal částku 24 800 Kč na základě neuzavřené smlouvy, je povinen tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Za situace, kdy žalobkyně vzala žalobu co do částky 13 492,41 Kč s příslušenstvím zpět, uložil soud žalovanému zaplatit částku 4 435,86 Kč, tzn. rozdíl mezi částkou poskytnutou (24 800 Kč) a dle tvrzení žalobkyně žalovaným uhrazenou (20 364,14 Kč). 19. S ohledem na částečné zpětvzetí návrhu žalobkyní postupoval soud podle § 96 odst. 1 a odst. 2 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) a řízení, co do částky 13 492,41 Kč, s příslušenstvím zastavil (výrok I.). 20. Vzhledem k výši uvedenému soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 4 435,86 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši, kdy nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá z § 1970 o. z., přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/12013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení (výrok II.). 21. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok III.), bylo rozhodnuto podle 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení v částce 9 959,70 Kč. Tato částka se skládá z náhrady za soudní poplatek ve výši 800 Kč a z náhrady za právní zastoupení žalobkyně ve výši 9 159,70 Kč. Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za 3 a půl úkonu právní služby po 1 820 Kč, když odměna v plné výši byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby k soudu a částečné zpětvzetí žaloby (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu) a poloviční odměna byla přiznána za úkon spočívající v jednoduché předžalobní výzvě k plnění (11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 7 advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby (4 úkony celkem) pak byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce 7 570 Kč navýšeny o 21% DPH ve výši 1 589,70 Kč na částku 9 159,70 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).