41 C 177/2021-59 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobním návrhem podaným k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 11. 5. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 7 740 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 5. 8. 2020 uzavřela s žalovanou úvěrovou smlouvu, na základě které poskytla žalované částku 7 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku uhradit společně s poplatkem za poskytnutí ve výši 231 Kč do 30 dnů od jejího poskytnutí. Žalobkyně tvrdila, že částku ve výši 7 000 Kč poskytla prostřednictvím platební brány [právnická osoba] dne 5. 8. 2020 na bankovní účet, který žalovaná uvedla při uzavírání smlouvy. 2. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek žalobkyně v chráněném internetovém prostředí. Zájemce o uzavření smlouvy vyplnil požadované údaje a poté proběhl schvalovací proces, po schválení je žadateli poskytnut podpisový sms kód a v okamžiku jeho zadání na webové stránce [webová adresa] je smlouva uzavřena a následně je zaslána na uvedenou e-mailovou adresu žadatele, v tomto případě [email]. Žalobkyně uvedla, že při uzavírání první smlouvy je ověřována identita žadatele, a to zasláním kopie výpisu z účtu žadatele anebo zasláním 1 Kč na bankovní účet žalobkyně. Dále tvrdila, že žalobkyně při uzavírání smlouvy posuzuje úvěruschopnost žadatele, provádí lustraci žadatele v registrech [příjmení], NRKI, [příjmení] a ISIR, zkoumá z dostupných registrů existenci jiných převzatých úvěrů žadatele, jejich úhradu, existenci probíhajícího insolvenčního a exekučního řízení a rovněž porovnává výši příjmů se závazky žadatele, když zohledňuje věk, rodinný stav a splátky u jiných společností. U jednání soudu dne 4. 11. 2021 žalobkyně tvrdila, že vycházela z údajů o výši příjmu, který žalovaná uvedla v žádosti o úvěr. Žalovaná uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 35 000 Kč. Žalobkyni bylo známo, že žalovaná v době sjednávání předmětného úvěru hradí splátky předchozích úvěrů v celkové výši 12 170 Kč, když tyto závazky řádně hradila, nejednalo se o závazky po splatnosti. 3. Žalobkyně požadovala úhradu částky 7 740 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 7 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 231 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, smluvní pokutu ve výši 210 Kč (3% z nezaplacené jistiny úvěru dle smlouvy) a účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč. Dále požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 79,98 Kč od 29. 3. 2021 do 11. 5. 2021 a zákonný úrok z prodlení z částky 7 740 Kč od 11. 5. 2021 do zaplacení. Současně tvrdila, že žalovaná dlužnou pohledávku žalobkyni nezaplatila ani po zaslání předžalobní výzvy. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Z úvěrové smlouvy ([příjmení] žádosti [číslo]) bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 7 000 Kč s tím, že částku 7 000 Kč vyplatí žalované na její bankovní účet a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr zaplatit včetně poplatku ve výši 231 Kč ve lhůtě do 4. 9. 2020. Ve smlouvě byl sjednán poplatek za doplňkovou službu expres výplata v částce 199 Kč a smluvní pokuta ve výši 3% z jistiny úvěru. Součástí smlouvy byl formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Výše poplatků byla zjištěna ze sazebníku platného od 8. 4. 2018. 6. Z formulářové sjetiny vyhotovené žalobkyní bylo zjištěno, že na vrub účtu č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] byla dne 5. 8. 2020 zaslána částka 7 000 Kč. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 5. 11. 2021 bylo zjištěno, že na účet žalované č. [bankovní účet] byla dne 5. 8. 2020 přes platební bránu ThePay pod variabilním symbolem [číslo] zaslána částka 7 000 Kč. 7. Upomínkou ze dne 26. 2. 2021 byla žalovaná upomenuta o úhradu úvěru. 8. Předpis splátek a jejich uhrazení byl zjištěn z platební historie (formulářové sjetiny vyhotovené žalobkyní). 9. Přehled pohybů na účtu č. č. [bankovní účet] vedený na jméno žalované v období srpen 2020 byl zjištěn z výpisu z tohoto účtu, když bylo zjištěno, že na tento účet byla dne 5. 8. 2020 poukázána částka 7 000 Kč. 10. Z listiny nazvané úvěrová zpráva (formulářové sjetiny vyhotovené žalobkyní) byla zjištěna existence převzatých splácených úvěrů žalovanou. 11. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovanou prostředky internetové komunikace úvěrovou smlouvu na částku 7 000 Kč Součástí smlouvy byl formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Výše úvěru byla dohodnuta na 7 000 Kč, žalovaná se zavázala úvěr uhradit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 231 Kč a poplatkem za expres výplatu ve výši 199 Kč ve lhůtě do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru. Žalobkyně vyzvala žalovanou o zaplacení úvěru. 12. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v ustanovení § 2395 tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. S ohledem na § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., se soud nejprve zabýval tím, zda smlouva byla platně uzavřena, tedy zda žalobkyně před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s tím, že tato povinnost je ukládána žalobkyni pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel úvěru neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. Zároveň § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno za použití § 588 o. z. vyložit jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. 14. V posuzované věci učinil soud závěr, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně a dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalované ve vztahu k poskytnutému úvěru. Předně nelze přehlédnout, že žalobkyni bylo známo, že žalovaná v době žádosti o posuzovaný úvěr již splácela závazky v celkové výši 12 170 Kč. Jak bylo soudem zjištěno, žalobkyně si od žalované vyžádala informace a doklady týkající se pouze jejích příjmů, nicméně podstatné výdaje žalované nebyly nijak blíže zjišťovány a ověřovány. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku doložení) těchto tvrzení (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé z čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat ta zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoliv podkladů k výdajům žalované v daném případě nemohlo dojít. 15. Úvěrová smlouva je, s ohledem na shora uvedené, ve smyslu § 588 o. z., absolutně neplatná, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. 16. Dále má soud za to, že žalobkyně v řízení neunesla důkazní břemeno o tom, že smlouva byla s žalovanou platně uzavřena. Žalobkyně v řízení předložila žalovanou nepodepsanou smlouvu, která měla být uzavřena na dálku. Žalobkyně však v řízení nepředložila žádné důkazy o tom, že smlouva skutečně byla takto uzavřena, tj. že jedna smluvní strana učinila návrh na uzavření smlouvy, druhou smluvní stranou byl tento návrh přijat a strany si takto dohodly obsah smlouvy. 17. Jestliže v daném případě žalobkyně opírá autentizaci totožnosti žalované o následující údaje na místě podpisu klienta: křestní jméno a příjmení žalované a datum uzavření smlouvy a tvrzení, že se žalovaná připojila vzdáleně na internetové stránce, kde vyplnila osobní údaje a kde měla možnost seznámit se s obsahem smlouvy (například zakliknutím této možnosti), není písemná forma úvěrové smlouvy splněna. Z potřebné znalosti osobních údajů nelze dovozovat totožnost osoby, která danou smlouvu uzavřela, neboť tyto údaje může mít kdokoli z okruhu blízkých žalované. Uvedeným způsobem nelze ztotožnit osobu, která takové jednání učinila, tedy je