42 C 198/2022-33 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 20. 4. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 12 585 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení a částku ve výši 7 385 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobce uvedl, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná jako provozovatel tohoto vozidla neměla v období od 1. 3. 2019 do 5. 9. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Vozidlo tak bylo nepojištěno 189 dní. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona, vznikl vůči žalované nárok na příspěvek do garančního fondu, který se dle § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dále mu vznikl nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu se zákonem zaslal žalované dne 17. 10. 2019 výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 1. 12. 2019. Žalovaná však ničeho neuhradila. Žalobce se proto po žalované domáhá zaplacení částky 12 585 Kč, která je tvořena jednak neuhrazeným příspěvkem do garančního fondu v částce 12 285 Kč a jednak poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce se s ohledem na prodlení žalované s úhradou peněžitého dluhu domáhá zaplacení úroku z prodlení, a to z částky 12 285 Kč ode dne následujícího po splatnosti příspěvku spolu s náklady na jeho uplatnění. 2. Žalovaná jako provozovatel výše uvedeného vozidla [registrační značka] neměla k tomuto vozidlu dále v období od 26. 1. 2020 do 13. 5. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v ust. § 1 odst. 2 zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 109 dní. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona, vznikl vůči žalované nárok na příspěvek do garančního fondu, který se dle § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dále mu vznikl nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu se zákonem zaslal žalované dne 16. 7. 2020 výzvu k úhradě příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání, splatnost příspěvku nastala dne 29. 9. 2020. Žalovaná však ničeho neuhradila. Žalobce se proto po žalované domáhá zaplacení částky 7 385 Kč, která je tvořena jednak neuhrazeným příspěvkem do garančního fondu v částce 7 085 Kč a jednak poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce se s ohledem na prodlení žalované s úhradou peněžitého dluhu domáhá zaplacení úroku z prodlení, a to z částky 7 085 Kč ode dne následujícího po splatnosti příspěvku spolu s náklady na jeho uplatnění. 3. Žalovaná žalobci ničeho nezaplatila ani po zaslání předžalobních upomínek právním zástupcem žalobce. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tvrzení žalobce nerozporovala, neuvedla, že by dlužné částky, byť jen zčásti, uhradila. Ve věci soud rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a o.s.ř., když žalobce s takovým postupem výslovně v návrhu na zahájení řízení souhlasil a k výzvě soudu se nevyjádřil, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila a má se proto ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Rozsudek byl vyhlášen veřejně. 5. Soud na základě žalobních tvrzení, listinných důkazů předložených žalobcem a vyžádaných soudem zjistil následující skutkový stav. Ze sdělení [stát. instituce], Odboru dopravy ze dne 21. 11. 2022 a karty vozidla soud zjistil, že vlastníkem a provozovatelem [značka automobilu], [registrační značka] byla v době od 29. 6. 2015 do současnosti žalovaná. 6. Žalobce žalovanou výzvou ze dne 17. 10. 2019 vyzval k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištění vozidla [registrační značka] v období od 1. 3. 2019 do 5. 9. 2019 celkem v částce 12 585 Kč, a to ve lhůtě do 30 dnů, kdy výzva obsahovala veškerá potřebná poučení. Výzva byla žalované zaslána dne 17. 10. 2019, o čemž svědčí informace o podané zásilce. Dle tvrzení žalobce, které žalovaná nerozporovala, lhůta k zaplacení příspěvku uplynula dnem 1. 12. 2019, když žalobce za den doručení výzvy považuje 15. den po jejím odeslání, tedy den 1. 11. 2019. Žalovaná tak byla ode dne 2. 12. 2019 v prodlení se zaplacením příspěvku ve výši 12 285 Kč. Jelikož nedošlo k úhradě příspěvku ve stanovené době, žalobci vznikl nárok na zaplacení nákladů mimosoudního uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaná byla ohledně úhrady příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání žalobcem opakovaně vyzývána upomínkou ze dne 2. 1. 2020 a upomínkou ze dne 13. 2. 2020. Žalovaná žalobci ničeho neuhradila, a to i přes zaslání předžalobní upomínky jeho právním zástupcem (upomínka ze dne 25. 1. 2022 spolu s poštovním podacím archem a s informací k zásilce ohledně dodání zásilky). 7. Žalobce dále žalovanou výzvou ze dne 16. 7. 2020 vyzval k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištění vozidla [registrační značka] v období od 26. 1. 2020 do 13. 5. 2020 celkem v částce 7 385 Kč, a to ve lhůtě do 60 dnů, kdy výzva obsahovala veškerá potřebná poučení. Výzva byla žalované zaslána dne 16. 7. 2020, o čemž svědčí informace o podané zásilce. Dle tvrzení žalobce, které žalovaná nerozporovala, lhůta k zaplacení příspěvku uplynula dnem 29. 9. 2020, když žalobce za den doručení výzvy považuje 15. den po jejím odeslání, tedy den 31. 7. 2020. Žalovaná tak byla ode dne 30. 9. 2020 v prodlení se zaplacením příspěvku ve výši 7 085 Kč. Jelikož nedošlo k úhradě příspěvku ve stanovené době, žalobci vznikl nárok na zaplacení nákladů mimosoudního uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaná byla ohledně úhrady příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání žalobcem opakovaně vyzývána upomínkou ze dne 22. 10. 2020 a upomínkou ze dne 3. 12. 2020. Žalovaná žalobci ničeho neuhradila, a to i přes zaslání předžalobní upomínky jeho právním zástupcem (upomínka ze dne 25. 1. 2022 spolu s poštovním podacím archem a s informací k zásilce ohledně dodání zásilky). 8. Bylo tak prokázáno, že žalovaná jako provozovatel vozidla s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka] porušila povinnost dle ustanovení § 1 odst. 2 zákona, když v době od 1. 3. 2019 do 5. 9. 2019, tj. 189 dní a dále v době od 26. 1. 2020 do 13. 5. 2020, tj. 109 dní, provozovala vozidlo bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou tímto vozidlem. Žalobci tak v souladu s ust. § 4 odst. 1 zákona vznikl vůči žalované nárok na zaplacení příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. V souladu s ust. § 4 odst. 7 zákona proto žalobce vyzval žalovanou k úhradě těchto příspěvků, jejichž výše byla určena podle ust. § 4 odst. 3 zákona součinem počtu dní, po které byla vozidla provozována bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla, kdy žalobce denní sazbu určil v souladu s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. Výše příspěvku za nepojištění automobilu [registrační značka] v období od 1. 3. 2019 do 5. 9. 2019 činí 12 285 Kč (189 dní x sazba 65 Kč dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky) a výše příspěvku za nepojištění daného automobilu v období od 26. 1. 2020 do 13. 5. 2020 činí 7 085 Kč (109 dní x sazba 65 Kč dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky). Žalovaná byla v souladu s ust. § 4 odst. 4 zákona povinna žalobci zaplatit vždy i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši dle § 2a uvedené vyhlášky tedy v částce 2 x 300 Kč. Výzvy k úhradě příspěvku i nákladů byly zaslány žalované. Splatnost příspěvků i nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva nastala dne 1. 12. 2019 (ve výši 12 585 Kč) a dne 29. 9. 2020 (ve výši 7 385 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužné částky neuhradila, žalobce se po ní oprávněně domáhá jak celkové částky 12 285 Kč a 7 085 Kč odpovídající příspěvkům do garančního fondu, tak částky 2 x 300 Kč (tj. 600 Kč) odpovídající nákladům na jejich mimosoudní vymáhání. 9. Protože žalovaná nezaplatila žalobci ve lhůtě splatnosti peněžitý dluh, žalobce se tak po ní oprávněně ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník domáhá i zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši určené dle § 1 nařízení vlády číslo 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 351/2013 Sb., vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých příspěvků vč. nákladů na jejich vymáhání. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o.s.ř., když plně úspěšný žalobce má vůči žalované práv