7 C 21/2022-98 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobkyně se domáhá zaplacení částky odpovídající dlužné jistině 86 146,46 Kč, smluvní pokuty 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného 400 Kč, smluvní pokuty 15 593,15 Kč a úroků smluvních, úroků zákonných z prodlení. Žalobkyně sdělila (tvrdila), že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena platně smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut na účet úvěr 75 000 Kč dne [datum] a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru splácet ve 48 měsíčních splátkách po 4 715 Kč počínaje měsícem květen 2021. Součástí všech splátek byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr 578 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného řádně hradit úvěr na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, dokladů o příjmech a bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Smluvní pokutu 499 Kč za dvě splátky s prodlením požaduje žalobkyně v souladu s článkem 6.1 smlouvy. První dvě splátky žalovaný zaplatil s prodlením o délce 30 dnů. Podle článku 6.2 smlouvy náleží dále 2 x náhrada nákladů 200 Kč za každou splátku v prodlení (2 x 200 Kč). Povinnost náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného byla sjednána podle § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V důsledku prodlení žalovaného se splácením došlo k zesplatnění úvěru v souladu s článkem 6.3 smlouvy ke dni [datum]. Podle článku 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru započítává nezaplacená jistina a nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru jako nová jistina ve výši 86 146,46 Kč. Tuto částku měl žalovaný zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. V souladu se smlouvou požaduje dále žalobkyně úroky z prodlení v zákonné výši z celé nové jistiny. Smluvní pokuta je v souladu s článkem 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení ode dne [datum] do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k plnění před zahájením soudního řízení. Dne [datum] bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.). Žalovanému bylo doručeno předvolání k jednání řádně a včas v souladu s § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. Žalovaný se k výzvě soudu k žalobě nevyjádřil; tvrzení žalobkyně nezpochybnil. U jednání [datum] bylo provedeno dokazování listinnými důkazy označenými v žalobě. Byl tak zjištěn skutkový stav dle skutkového děje sděleného v žalobě. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) (S) mlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (P) oskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavírání smlouvy, (P) oskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v ustanovení § 2395 tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud se zabýval tím, zda úvěrová smlouva byla platně uzavřena, tedy zda žalobce před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s tím, že tato povinnost je ukládána žalobci pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel úvěru neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. Žalobkyně zjišťovala pečlivě úvěruschopnost žalovaného a žalovaný smlouvu uzavřel vědom si právních následků neplnění smluvních povinností. Požadovaná plnění jsou tak v souladu s právní úpravou ve světle ústavního pořádku, práva Evropské unie. Úrok z prodlení je v souladu s § 1970 o. z. a výše je dána § 12 nařízení vlády České republiky č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o. s. ř. Zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek 5 244 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení odpovídající odměně podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif): 3 x 5 300 Kč, příprava a převzetí věci, sepis žaloby, jednání [datum]. Podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 300 Kč (3 x 300 Kč). Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží k náhradě nákladů právního zastoupení dále navýšení 21 % odpovídající dani z přidané hodnoty (3 528 Kč). Lhůta k plnění je odůvodněna § 160 odst. 1 o. s. ř.; vzhledem k výši požadované částky a době prodlení dlužníka neshledal soud důvody pro delší dobu k plnění.