8 C 152/2022-49 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 7.172,51 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení a s náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2× 1.200 Kč. Tvrdí, že uzavřel s žalovaným dne [datum] dvě pojistné smlouvy. První pojistná smlouva [anonymizováno] pojištění vozidla - [anonymizováno] [číslo] má počátek pojištění sjednán na [datum] a pojistné ve výši 7.602 Kč ročně. Předmětem smlouvy je pojištění odpovědnosti z provozu [značka automobilu] registrační značky [anonymizována dvě slova] [číslo]. Žalovaný však nehradil pojistné, a pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] z důvodu marného uplynutí lhůty stanovené žalobcem v upomínce k zaplacení pojistného. Z této pojistné smlouvy žalobce nárokuje 2.301,72 Kč, kdy tato částka představuje dlužné pojistné za období od [datum] do [datum]. Druhá pojistná smlouva byla uzavřena ve stejný den pod názvem [anonymizováno] pojištění vozidla – [anonymizováno] [číslo] s počátkem pojištění [datum]. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti z provozu osobního automobilu Renault registrační značky [anonymizována dvě slova] [číslo] a pojistné bylo sjednáno ve výši 16.087 Kč ročně. Žalovaný však pojistné neplatil, a pojistná smlouva zanikla [datum] z důvodu marného uplynutí lhůty stanovené žalobcem v upomínce k zaplacení pojistného. Z této pojistné smlouvy žalobce požaduje 4.870,79 Kč, což odpovídá dlužnému pojistnému za dobu od [datum] do [datum]. K oběma nárokům žalobce požaduje paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky 1.200 Kč. 2. Ve věci byl dne [datum] vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo řádně doručit žalovanému. 3. První jednání ve věci bylo nařízeno na [datum]. Předvolání k tomuto jednání včetně žaloby bylo žalovanému doručeno do datové schránky dne [datum]. Předvolání k jednání obsahovalo upozornění na možnost vydání rozsudku pro zmeškání. Následně dne [datum] bylo žalovanému do datové schránky doručeno doplnění žaloby. Žalovanému tedy byla žaloba s doplněním a předvoláním k jednání doručena více než 10 dní přede dnem, kdy se toto dnešní jednání konalo. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil se a nepožádal o odročení jednání. Žalobce se k jednání dostavil a navrhl, aby soud ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Povaha tohoto sporu o finanční plnění připouští možnost uzavřít a schválit smír ve smyslu § 99 odstavců 1, 2 a 3 občanského soudního řádu. 4. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky ustanovení § 153b odst. 1 občanského soudního řádu, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě a v doplnění žaloby o skutkových okolnostech týkajících se sporu, která jsou výše uvedená, za nesporná, a na tomto základě soud může rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 5. Zjištěné skutečnosti shora popsané soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Pojistná smlouva je upravena v občanském zákoníku v § 2758 odst. 1 tak, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, tedy pojistná událost, a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Žalobce jakožto pojistitel si své povinnosti z obou pojistných smluv plnil tím, že od počátku pojištění [datum] až do jeho zániku, respektive posledního dne [datum], poskytoval žalovanému pojistné krytí pro případ pojistných událostí označených ve smlouvě. Po celé toto období pojistný vztah z obou pojistných smluv mezi účastníky trval, když nebylo zjištěno, že by v tomtéž období pojištění zaniklo z jakéhokoli důvodu uvedeného v zákoně či ve smlouvě. Žalovaný však nedostál své povinnosti platit žalobci pojistné podle obou pojistných smluv v dohodnuté výši a lhůtách, přičemž žalobce má právo na pojistné za dobu trvání pojistné smlouvy, jak je uvedeno v § 2782 odst. 1 občanského zákoníku. Roční pojistné z první pojistné smlouvy 7.602 Kč je třeba považovat za běžné pojistné, které je splatné v souladu s ustanovením § 2783 odst. 2 občanského zákoníku prvního dne pojistného období. Znamená to tedy, že pojistné za roční období od [datum] do [datum] ve výši 7.602 Kč bylo splatné dne [datum]. Na dobu do zániku pojištění připadá poměrná část pojistného ve výši 2.301,72 Kč. Obdobná situace je u druhé pojistné smlouvy, podle níž roční pojistné 16.087 Kč bylo splatné [datum] na první roční pojistné období, a na dobu do zániku pojištění připadá poměrná část tohoto pojistného ve výši 4.870,79 Kč. 6. S ohledem na splatnost pojistného výše popsanou se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením dlužného pojistného z obou pojistných smluv dnem následujícím po jeho splatnosti, tedy [datum]. Od tohoto dne žalobci vzniklo podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž výše je dána v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že jde o vzájemný závazek dvou podnikatelských subjektů, náleží žalobci ještě ve smyslu § 3 téhož vládního nařízení minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky 1.200 Kč pro každý uplatněný nárok, tedy celkem 2.400 Kč. 7. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti rozhodl soud ve věci rozsudkem pro zmeškání tak, že žalobě plně vyhověl. 8. V souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. zavázal soud neúspěšného žalovaného nahradit žalobci účelně vynaložené náklady řízení 9.112 Kč. Soud přihlédl také k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. odeslal více než 7 dní před zahájením řízení žalovanému výzvu k plnění, a to dopis z [datum], odeslaný doporučeně dne [datum] Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za 4 úkony právní pomoci po 1.500 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze čtyř paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a konečně z částky 1.512 Kč, která odpovídá 21 % dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby a zastupování u dnešního jednání před soudem.