8 C 255/2021-60 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 2.583 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 28. 11. 2020 do 27. 5. 2021 ve výši 106 Kč. Tvrdí, že 19. 2. 2020 uzavřel s žalovaným pojistnou smlouvu [anonymizována dvě slova] s pojistným 3.649 Kč za pololetí. Pojistná smlouva zanikla 27. 11. 2020. Žalovaná částka se skládá z dlužného pojistného 1.983 Kč za dobu od 19. 8. 2020 do 26. 11. 2020, a ze dvou poplatků za upomínání po 300 Kč. 2. Procení stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Žalovaný je držitelem živnostenského oprávnění pro výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona od 28. 5. 2018 na dobu neurčitou a bylo mu přiděleno identifikační [číslo]. Dne 18. 2. 2020 uzavřel žalobce jako pojistitel s žalovaným jako pojistníkem pojistnou smlouvu pro pojištění majetku a odpovědnosti malých podnikatelů [anonymizováno] [číslo] s počátkem pojištění 19. 2. 2020 na dobu určitou do 18. 2. 2021 s možnou prolongací. Pojistné bylo dohodnuto na částku 7.602 Kč za rok a mělo být zaplaceno pololetními platbami ve výši 3.649 Kč. Pro pojištění sjednané touto smlouvou platily pojistné podmínky, a to mimo jiné [anonymizováno] pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti [spisová značka]. Článek 6 odstavec 6 těchto pojistných podmínek stanoví, že pojistitel má právo na zákonný úrok z prodlení i na jemu vzniklé náklady spojené se zpracováním a doručením upomínek, pokud je pojistník v prodlení s placením pojistného. V sazebníku nákladů na vymáhání pojistného, účinném od 3. 6. 2019, je stanovena výše poplatku 300 Kč za upomínku k zaplacení dlužného pojistného, za pokus o smír po zániku pojištění. Žalovaný zaplatil pololetní pojistné 3.649 Kč za první pololetní období, tedy do 18. 8. 2020, a dále již pojistné neplatil. Dopisem z 29. 7. 2020 připomněl žalobce žalovanému splatnost pojistného na další pololetní období ke dni 19. 8. 2020. Dopisy ze 7. 9. a 21. 9. 2020 urgoval žalobce zaplacení pojistného na druhé pololetní období. Dopisem z 5. 10. 2020 žalobce upozornil žalovaného, že pokud dlužné pojistné nedoplatí do 26. 11. 2020, pojistná smlouva zanikne. Žalovaný však ničeho neuhradil, a žalobce dopisem z 8. 12. 2020 oznámil žalovanému, že pojistná smlouva zanikla dnem 26. 11. 2020, a vyzval ho k úhradě dluhu. Dopisem ze 17. 2. 2021 urgoval žalobce zaplacení, a naposledy se žalobce pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalovaného dopisem svého právního zástupce z 19. 3. 2021, který byl téhož dne žalovanému odeslán doporučeně a dne 24. 3. 2021 byl uložen na poště. Ohledně všech ostatních výše uvedených dopisů nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byly žalovanému odeslány či doručeny. Žalobce sice předložil záznam o sledování zásilky [anonymizováno], odeslané 7. 10. 2020, avšak tento doklad se nevztahuje k výše zmíněné upomínce z 5. 10. 2020 pod [číslo]. Žalovaný žalobci dosud na žalovanou částku neuhradil ničeho. 4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalobce jakožto pojistitel si své povinnosti z pojistné smlouvy plnil tím, že od počátku pojištění 19. 2. 2020 až do jeho zániku 26. 11. 2020 včetně poskytoval žalovanému pojistné krytí pro případ pojistných událostí označených ve smlouvě, jak je uvedeno v § 2758 odstavec 1 občanského zákoníku. V řízení nebylo prokázáno, že by v tomto období pojištění zaniklo z jakéhokoliv důvodu uvedeného v zákoně či ve smlouvě, z čehož je zřejmé, že po celé toto období pojistný vztah mezi účastníky trval. Žalovaný nedostál své povinnosti platit žalobci pojistné v dohodnuté výši a lhůtě, přičemž žalobce má právo na pojistné za dobu trvání pojistné smlouvy, jak je uvedeno v § 2782 odstavec 1 občanského zákoníku. Roční pojistné 7.602 Kč rozvržené do pololetních plateb 3.649 Kč je splatné v souladu s ustanovením § 2783 odstavec 2 občanského zákoníku vždy prvního dne pojistného období. Znamená to, že pojistné 3.649 Kč za pojistné období od 19. 8. 2020 do 18. 2. 2021 bylo splatné dne 19. 8. 2020. Na dobu do zániku pojištění 26. 11. 2020 včetně připadá poměrná část pojistného 1.983 Kč. 5. S ohledem na výše uvedenou splatnost pojistného se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením dlužného pojistného dnem následujícím po jeho splatnosti, tedy dne 20. 8. 2020. Od tohoto dne žalobci vzniklo podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž výše je dána v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Jinou sazbu úroků z prodlení si účastníci neujednali. Žalobce však nárokuje úrok z prodlení z dlužného pojistného až od 28. 11. 2020 a pouze do 27. 5. 2021, což představuje částku 81 Kč. 6. Pokud jde o poplatky 2x 300 Kč, je třeba uvést, že ustanovení § 2758 odstavec 2 ve spojení s ustanovením § 2773 odstavec 1 občanského zákoníku vyžaduje pro pojistnou smlouvou písemnou formu, pokud pojištění není sjednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok. V tomto případě požadavek zákona na písemnou formu platí. V pojistné smlouvě nebyly sjednány žádné poplatky a žalobce tyto poplatky nárokuje na základě výše citovaného ustanovení článku 6 odstavec 6 všeobecných pojistných podmínek a sazebníku poplatků. Žalované v pojistné smlouvě potvrdil, že se s pojistnými podmínkami i se sazebníkem seznámil a že je převzal v blíže nezjištěné formě, a to buď v listinné formě, anebo s jeho souhlasem v jiné textové podobě, na trvalém nosiči dat. Takový způsob sjednání poplatků neodpovídá písemné formě stanovené zákonem, a je tudíž neplatný podle § 582 odstavec 1 občanského zákoníku, když v řízení nebylo zjištěno, že by účastníci takovouto vadou dodatečně zhojili. Soud navíc dodává, že ve výše citovaném ustanovení všeobecných pojistných podmínek není o poplatcích žádná zmínka. Poplatky představují druh sankce za neplnění povinností, a podle názoru soudu je třeba je sjednat přímo v pojistné smlouvě, a nikoliv tím způsobem, že úplné zjištění této sankce vyžaduje její hledání ve dvou samostatných listinách, a to v pojistných podmínkách a sazebníku, které pojistitel může navíc měnit. Žalobce v žalobě uvádí, že požaduje poplatek 600 Kč, v doplnění žaloby toto specifikuje tak, že nárokuje upomínací poplatek 300 Kč za upomínku k zaplacení a upomínací poplatek 300 Kč za upomínku zaslanou po zániku pojistné smlouvě. S ohledem na množství výše uvedených dopisů žalobce nelze z toho zjistit, za které konkrétní dopisy žalobce tyto poplatky nárokuje. I kdyby žalobce toto doplnil, nebylo u těchto dopisů, kromě předžalobní výzvy právního zástupce žalobce, zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byly žalovanému odeslány či doručeny. 7. Soud závěrem shrnuje, že žalobci přiznal plně dlužné pojistné ze zákonným úrokem z prodlení a ve zbytku žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozhodnutí. 8. Žalobce měl ve sporu úspěch v rozsahu 77% předmětu sporu a ve zbývající části, 23%, úspěch neměl. Soud proto žalobci přiznal v souladu s ustanovením § 142 odstavec 2 občanského soudního řádu náklady řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 54%. Soud přihlédl též k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, a to dopis z 19. 3. 2021 Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za 3 úkony právní pomoci po 1.000 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, ze 3 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odstavec 4 advokátního tarifu a z částky 819 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Celkové účelně vynaložené náklady žalobce tak činí 5.119 Kč, z čehož soud žalobci přiznal 54%, tedy 2.764 Kč. 9. Soud nepoužil v tomto případě při výpočtu odměny za právní zastoupení ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť se nejedná o zcela jednoduchou žalobu s malým množstvím skutkových tvrzení, v níž by stačilo pouze změnit označení žalovaného, datum a žalovanou částku.