24 C 108/2020-162 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou ze dne 27. 5. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí specifikovaného ve výroku I., tj. aby žalovaným bylo uloženo zabránit přeronu povrchových vod z jejich shora specifikovaných pozemků přes pozemek p. [číslo] na pozemky žalobce p. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a p. [číslo] zapsané na LV č. [rok] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov pro [územní celek] a k. ú. [obec] u [obec]. 2. Žalobce tvrdil, že je v obci [obec], okres [okres], vlastníkem pozemku p. [číslo] p. [číslo] se stavbou rodinného domu [adresa], který byl postaven na základě stavebního povolení z 16. 3. 2005 a zkolaudován na základě rozhodnutí stavebního úřadu z 2. 6. 2016. Uvedl dále, že předmětné pozemky sousedí s pozemkem p. [číslo] ve vlastnictví [jméno] [příjmení], který je zemědělsky obhospodařován. Vedle pozemku p. [číslo] jsou situovány pozemky žalovaného p. [číslo] p. [číslo] se stavbou rodinného domu [adresa] (ve spoluvlastnictví manželů [příjmení]) a p. [číslo]. Pozemky žalovaných jsou ve svahu, zpevněná plocha na parcele p. [číslo] je situována tak, že kanalizační vpusť je na vrcholu a veškeré srážky odtékají směrem od kanalizační vpusti a takto dochází k přeronu srážek na pozemek p. [číslo] dále na pozemek žalobce, do jeho rodinného domu. Od počátku výstavby rodinného domu žalovaných se žalobce pokoušel sjednat nápravu shora deklarovaného stavu, avšak bezvýsledně. Nejprve se obrátil na Policii České republiky, poté i na příslušný stavební úřad, na jeho nadřízený krajský úřad a na úřad ombudsmanky. [ulice] úřad navrhl řešit situaci vybudováním obrubníku zpevněné plochy na hranicích pozemku žalovaných a paní [jméno] [příjmení] ve výši 2 cm. Toto opatření se ukázalo jako neúčinné, neboť k přeronu vod do sklepní části rodinného domu žalobce dochází i nadále. Žalobce proto nechal 17. 4. 2018 zpracovat znalecký posudek soudního znalce [příjmení] [jméno] [jméno], CSc., následně 6. 9. 2019 jeho doplnění, z nějž se popisovaná situace podává a jsou navrhovány způsoby jejího řešení. Byť proběhlo jednání s žalovanými v červenci 2019, k vyřešení popisovaného stavu nedošlo, a žalobci nezbývá než se domáhat svých práv soudní cestou. 3. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Uvedli, že pozemek p. [číslo] tedy pozemek jiného vlastníka, je zemědělsky obhospodařován, včetně orby, hluboké orby, vláčení a dalších souvisejících činností, je dostatečně široký, není zastaven, je zde proto přirozený vsak povrchových vod. Pozemky žalobce i žalovaných jsou v dané lokalitě situovány v příčném i podélném sklonu, nikoli ve svahu. Kanalizační vpusť je zapuštěna a je součástí terénních úprav (vydláždění) provedených na pozemku p. [číslo] hrana ohraničující terénní úpravy je zvýšená oproti upravenému terénu o 10 cm. Odvod povrchových vod je zajištěn svodem dešťových vod do nádrže na dešťovou vodu, do vsakovací jímky, v souladu s provedením stavby a následnou její kolaudací. V minulých letech vyznačujících se tropickými teplotami a absenci dešťů, kdy je obecně známou notorietou nedostatek povrchových vod a jejich výrazný úbytek, mělo dle žalobce docházet k přeronu srážek na pozemek p. [číslo] dále na pozemek žalobce. Srážky však byly minimální. Žalovaní vybudovali 10 cm obrubník bez ohledu na výzvu stavebního úřadu ze dne 25. 2. 2015 Ani z této výzvy nevyplývá, že by dešťové vody ze zpevněné plochy mohly vtékat na pozemek p. [číslo] obsah výzvy k pozemkům žalobce ani nesměřoval. Vlastnice pozemku p. [číslo] si na přerony srážkových vod z pozemku žalovaných nikdy nestěžovala. Veškeré podněty žalobce, které byly v žalobě uvedeny, k prošetření stavu zásaku dešťových vod na pozemky žalobce, byly vyřízeny ku prospěchu žalovaných a v neprospěch žalobce. Z posouzení Stavebního úřadu [obec] rovněž plyne, že pozemek p. [číslo] není příčinou tvrzeného zavlhání objektu žalobce. K expertnímu posudku [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno] z 17. 4. 2018 a jeho doplnění, žalovaní uvedli, že se o znalecký posudek nejedná, neboť nemá náležitosti dle § 127a o.s.ř., jedná se pouze o listinný důkaz, stižený podstatnou vadou, neboť listiny byly zpracovány pouze na základě informací poskytnutých zadavatelem, tj. žalobcem, nebylo provedeno žádné objektivní prošetření stavu, např. provedení sond z hlediska hydrologie, týkající se podpovrchových vod a podloží v dané lokalitě, nebyla objektivně zjištěna niveleta pozemků v dané lokalitě. Poukázali taktéž na část 2.2„ expertního“ posudku, dle něhož„ se v podzemní části rodinného domu žalobce nachází sklep na části půdorysu prvého nadzemního podlaží, který je tvořen železobetonovými stěnami, schodištěm a stropem doplněným hliněnou podlahou“. Již z uvedeného plyne, že žalobce ve sklepě svého domu nemá provedenu řádnou izolaci proti vodě, ať již svislou či vodorovnou, což je v rozporu s technickou zprávou týkající se výstavby domu žalobce. Pakliže žalobce provedl odizolování objektu v rozporu se schválenou dokumentací pro stavbu svého rodinného domu, závady v podobě zátoku či vzlínání vody do domu, si žalobce způsobil sám. Doplnili, že pozemek p. [číslo] zanikl sloučením do pozemku p. [číslo] to jako zastavěná plocha a nádvoří. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav relevantní pro právní posouzení věci: 5. Vlastnické právo žalobce [celé jméno žalobce] k nemovitostem v obci [obec], okres [okres], a to k pozemkům p. [číslo] o výměře [anonymizováno] m², zahrady, a p. [číslo] o výměře [anonymizováno] m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [adresa], rod. dům, stojící na pozemku p. [číslo] soud ověřil z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov pro [územní celek] a k. ú. [obec] u [obec], LV č. [rok]. 6. Vlastnické právo [celé jméno žalovaného], prvého žalovaného, k nemovitostem, k pozemkům p. [číslo] o výměře [číslo] m², zahrada a p. [číslo] o výměře [anonymizováno] m², zastavěná plocha a nádvoří, s na pozemku stojící stavbou: [adresa], rod. dům, [list vlastnictví] soud ověřil z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno venkov [list vlastnictví] pro obec Střelice, k. ú. [obec] u [obec]. Sloučení pozemku p. [číslo] do pozemku p. [číslo] soud ověřil z katastrální mapy a informací o pozemcích ([anonymizováno] m² + [anonymizováno] m²). 7. Vlastnické právo žalovaných, u [celé jméno žalovaného] v podílu 2/3 a u žalované [celé jméno žalované] v podílu 1/3 k nemovitostem, stavbě [obec], [adresa], rod. dům na parcele [číslo], [list vlastnictví], soud ověřil z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec] u [obec]. 8. Obecní úřad Střelice, stavební úřad, přípisem z 3. 10. 2018 sdělil právní zástupkyni žalobce pod [číslo jednací] - SU, že na základě podnětu žalobce úřad provedl 17. 9. 2014 kontrolní prohlídku zpevněné plochy na pozemku p. [číslo] vlastníka [celé jméno žalovaného]. Bylo zjištěno, že plocha je spádována podélně směrem k místní komunikaci a příčně směrem k sousednímu pozemku p. [číslo] ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. V podélném směru nebyla zjištěna žádná vpusť, dešťové vody mohly stékat na místní komunikaci. V příčném směru byla plocha na hranici pozemku ukončena zídkou navýšenou o cca 1-2 cm nad úroveň plochy, která není způsobilá při vydatnějších deštích zabránit stékání dešťových vod ze zpevněné plochy na sousední pozemek. Se stavebníkem bylo dohodnuto, že zídka bude navýšena o cca 8 cm v souvislosti se stavbou nového plotu. [ulice] úřad po dohodě s vlastníkem komunikace vyzval vlastníka plochy, aby před napojením vjezdu na místní komunikaci provedl pásovou vpusť k zamezení stékání dešťových vod na komunikaci, výzvu vlastník splnil. Na pokyn Krajského úřadu, stavební úřad provedl opakovanou kontrolní prohlídku 17. 2. 2015, při níž zjistil, že navýšení zídky dosud nebylo provedeno. Vlastníka proto 25. 2. 2015 vyzval k provedení opatření k zamezení stékání vod ze zpevněné plochy na sousední pozemek. Výzvě vlastník vyhověl navýšením opěrné zídky o 10 cm oproti výšce plochy, což bylo zjištěno obhlídkou 2. 6. 2015 Stavební úřad sdělil, že zpevněná plocha na pozemku p. [číslo] není příčinou zatopování pozemků žalobce. Krajský úřad Jihomoravského kraje po předložení spisového materiálu v této věci neshledal důvod k vydání pokynu stavebnímu úřadu k provedení dalších opatření. Kauzu následně prošetřoval i Veřejný ochránce práv pod č. j. [číslo] [rok] [spisová značka], ani z jeho strany stavební úřad žádný podnět k provedení dalších opatření neobdržel. Z přiložených materiálů Policie České republiky bylo zjištěno, že první podnět ve věci zaplavování svého pozemku podal pan [celé jméno žalobce] již v roce 2006, tento podnět byl policií odložen. Bylo konstatováno, že stavební povolení vydané [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] nabylo právní moci 25. 7. 2006, v době vydatných dešťů v období ja