41 C 139/2023-51 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu [obec] – venkov dne 1. 12. 2022, ve znění doplnění žaloby ze dne 11. 7. 2023 a 19. 6. 2023, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 29. 3. 2016 uzavřela s žalovanou smlouvu o běžném účtu pro č. ú. [bankovní účet], na základě se zavázala zřídit a vést pro žalovanou běžný účet. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, když podle čl. 13 podmínek v případě vzniku nepovoleného debetu na účtu je žalovaná povinen uhradit dluh, včetně příslušenství. Žalobkyně tvrdila, že výzvou ze dne 21. 2. 2022 informovala žalovanou o vzniku nepovoleného debetu, žalovaná dluh neuhradila, a proto žalobkyně odstoupila od smlouvy a účet ke dni 13. 4. 2022 zrušila. O tomto žalovanou informovala. Uvedla, že ke dni zrušení účtu byla výše záporného zůstatku 853,91 Kč. Ohledně požadovaných poplatků žalobkyně uvedla, že povinnost žalovaného k zaplacení poplatků vyplývá ze Všeobecných obchodních podmínek, poplatky jsou odepisovány z účtu a stávajíc se součástí jistiny. Doplnila, že byla sjednána také doplňková sužba – pojištění [jméno] smlouvy. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení poplatku za vedení běžného účtu ve výši 39 Kč, poplatek za oznámení o nepovoleném debetu ve výši 350 Kč a částka 348 Kč za pojištění karet v souladu se Sazebníkem. Dále žalobkyně uvedla, že dne 2. 7. 2021 uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru k účtu [číslo] [bankovní účet], na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 116 000 Kč na bankovní účet žalované a žalovaná se zavázala úvěr hradit v pravidelných měsíčních splátkách vždy k 20.dni kalendářního měsíce, když výše splátky činila 2 908 Kč, úrok z úvěru byl sjednán ve výši 15% ročně. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uhradila celkem 6 pravidelných splátek, a proto žalobkyně od smlouvy odstoupila a dluh žalované se stal celý splatný k 12. 10. 2022. Žalobkyně požadovala zaplacení nesplacené jistiny ve výši 109 460,64 Kč, poplatků ve výši 3 225,05 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 296,92 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 13 858,16 Kč, 15% úroku z prodlení ročně z částky 109 460,64 Kč od 27. 10. 2022 do zaplacení a 15% úroku ročně z částky 109 460,64 Kč od 27. 10. 2022 do zaplacení. Závěrem uvedla, že žalovaná závazek nesplnila ani po odeslání předžalobní výzvy. 2. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalobkyně k výzvě soudu tvrdila, že úvěruschopnost žalované posuzovala na základě informací získaných od žalované v žádosti o úvěr dne 14. 7. 2020. Kontrolovala také informace v interních a externích databázích, zejména z bankovních a nebankovních registrů, insolvenční rejstřík apod. Žalobkyně vycházela z příjmu žalované, který doložila na základě Přehledu vyplacených dávek od Úřadu práce ve výši 10 000 Kč měsíčně a čestného prohlášení, v němž žalovaná prohlásila, že příjem rodinných příslušníků domácnosti činí 26 000 Kč. Dále žalobkyně porovnávala příjem žalované s výdaji, které žalovaná uvedla ve výši 3 500 Kč měsíčně (náklady na bydlení odhadla ve výši 1 000 Kč měsíčně), když zohlednila výdaje v celkové výši 23 397 Kč podle údajů o životním minimu a statistickými údaji o bydlení. Dále uvedla, že porovnala celkový příjem žalované s celkovou částkou ověřených výdajů ve výši zákonného životního minima, když rozdíl činil částku 12 603 Kč, což představovalo 35,01 % pravidelných příjmů ze mzdy, a proto žalované po úhradě splátek mělo zůstat 26,93 % pravidelných příjmů na další výdaje, což vyhodnotila žalobkyně jako dostatečné. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o bankovních službách ze dne 29. 3. 2016 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala vést a zřídit pro žalovanou účet č. [bankovní účet], součástí bylo připojení do pojistného programu. Ze smlouvy o úvěru ze dne 1. 7. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 116 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalované [číslo] žalovaná se zavázala úvěr splácet v 60 měsíčních splátkách ve výši 2 908 Kč vždy k 25. dni v měsíci, počínaje 25. 8. 2021, a to společně s poplatkem za pojištění schopnosti splácet ve výši 116 Kč měsíčně a úrokem ve výši 16,9% p. a., ve smlouvě se žalovaná zavázala k úhradě poplatků. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, úvěrové podmínky a Sazebník. 5. Výzvami ze dne 31. 3. 2022, 16. 9. 2022 a 17. 10. 2022 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek úvěru. Výzvou ze dne 24. 8. 2022 žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 12. 10. 2022 a vyzvala žalovanou k jejímu zaplacení. 6. Výzvami ze dne 31. 8. 2016 a 31. 1. 2022, 21. 2. 2022 informovala žalovanou o vzniku nepovoleného debetu. 7. Žalobkyně sdělila žalované odstoupení od smlouvy o běžném účtu dne 28. 3. 2022, a to z důvodu vzniku nepovoleného debetu. Přípisem ze dne 22. 4. 2022 žalobkyně oznámila žalované zrušení účtu č. [bankovní účet] a zřízení zvláštního účtu pohledávek z nepovoleného debetu č. [bankovní účet]. 8. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet], vedený na jméno žalované, bylo zjištěno čerpání úvěru ve výši 116 000 Kč dne 2. 7. 2021. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet], vedeného na jméno žalované, za období od 21. 12. 2021 do 22. 4. 2022 byl zjištěn vznik debetu v částce 853,91 Kč. 9. Předžalobní výzvou byla žalovaná vyzvána dne 7. 11. 2022. 10. Prověřování úvěruschopnosti žalované bylo zjištěno z prohlášení o zdravotním stavu žalované ze dne 1. 7. 2021, [anonymizováno 6 slov] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [částka] měsíčně. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované nahlédnutím do interních a externích databází, bankovního a nebankovních registru klientských informací. 11. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 29. 3. 2016 smlouvu o bankovních službách, kterou se zavázala zřídit a vést pro žalovanou bankovní účet a dne 1. 7. 2021 smlouvu o úvěru, kterou se zavázala poskytnout žalované na její bankovní účet částku 116 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalované č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala úvěr splácet v 60ti měsíčních splátkách ve výši 2 908 Kč vždy k 25. dni v měsíci, počínaje 25. 8. 2021, a to společně s poplatkem za pojištění schopnosti splácet ve výši 116 Kč měsíčně a úrokem ve výši 16,9% p.a., ve smlouvě se žalovaná zavázala k úhradě poplatků. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužných splátek, dopisem ze dne 24. 8. 2022 zesplatnila úvěr ke dni 12. 10. 2022 a vyzvala žalovanou k jeho zaplacení. Žalobkyně žalovanou informovala o vzniku nepovoleného debetu na jejím bankovním účtu a vyzvala ji k úhradě dluhu. Žalobkyně od smlouvy o běžném účtu odstoupila z důvodu neuhrazeného nepovoleného debetu. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované na základě údajů poskytnutých žalovanou, nahlédnutím do veřejných a neveřejných registru, vycházela z příjmu žalované, který doložila a který činil částku [částka], vyplácenou Úřadem práce ČR. Dále žalobkyně porovnávala příjem žalované s výdaji odhadnutými na základě dat z ČSÚ, když v případě výdajů žalované vycházela z částky životního minima. Žalobkyně předžalobní výzvou vyzvala žalovanou k úhradě vymáhaného závazku. 12. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v ustanovení § [číslo] tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmu a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru po