41 C 157/2022-83 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 30. 11. 2021, ve znění doplnění žaloby ze dne 27. 9. 2022 a ze dne 31. 3. 2023, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 172 845,66 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 9. 2. 2017 její právní předchůdkyně ([právnická osoba]) uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru vedenou k účtu č. [bankovní účet], na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 208 328 Kč za účelem konsolidace dluhů žalované (splátkového úvěru od [právnická osoba] na základě smlouvy ze dne 30. 12. 2016, splátkového úvěru od [právnická osoba] na základě smlouvy ze dne 29. 6. 2016, splátkového úvěru od [právnická osoba] na základě smlouvy ze dne 29. 6. 2016, splátkového úvěru od [právnická osoba] na základě smlouvy ze dne 29. 8. 2016 a splátkového úvěru od [právnická osoba] na základě smlouvy ze dne 4. 3. 2016) a žalovaná se zavázala úvěr splatit 108 splátkami ve výši 3 183 Kč měsíčně vždy k 20.dni v měsíci, včetně úroku ve výši 11,9% ročně a poplatků. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala úvěr poskytnout nejpozději do 17. 3. 2017 na bankovní účet [číslo] č. [bankovní účet]. Uvedla, že žalovaná úvěr čerpala ve výši 208 328 Kč dne 9. 2. 2017 a dne 16. 2. 2017, a to ve výši 136 698,20 Kč na účet č. [bankovní účet] a ve výši 50 629,80 Kč na účet č. [bankovní účet] a ve výši 21 000 Kč na účet [číslo]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná se dostala do prodlení v květnu 2017, dále neuhradila splátky splatné dne 20. 2. 2020, 20. 3. 2020 a 20. 4. 2020, od 30. 1. 2020 již přestala splácet úplně, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 2. 5. 2020. Ode dne poskytnutí úvěru žalovaná uhradila celkem 111 444,02 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že pohledávka za žalovanou na ni byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2020. 2. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalobkyně k výzvě soudu tvrdila, že úvěruschopnost žalované posuzovala její právní předchůdkyně na základě informací, které jí byly žalovanou poskytnuty v žádosti o úvěr. Poskytnuté informace ověřovala v insolvenčním rejstříku. Uváděný měsíční příjem žalované ve výši [částka] byl ověřen z potvrzení o výměru důchodu. Výdaje žalované právní předchůdkyně žalobkyně stanovila podle svého interního modelu na částku [částka], dále učinila dotaz do systému CCB, tj. Bankovního registru klientských informací a Nebankovního registru klientských informací a zjistila, že žalovaná měla již poskytnuté úvěry (celkem 5), které byly zkonsolidovány. Tvrdila, že právní předchůdkyně poskytnutým úvěrem snížila splátkové zatížení žalované, když měsíční splátka nynějšího úvěru činila 3 183 Kč a příjem žalované byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů, když po odečtení splátkového zatížení žalované zbývalo 6 575 Kč k pokrytí životních nákladů. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o úvěru ze dne 9. 2. 2017 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr v celkové výši 208 328 Kč za účelem konsolidace předcházejících dluhů, kdy na konsolidaci byla použita částka 159 066 Kč, zbývající část úvěru byla poskytnuta žalované bez určení účelu a žalovaná se zavázala úvěr uhradit ve 108 měsíčních splátkách v částce 3 183 Kč, úrok byl sjednán ve výši 11,90% ročně a dále byly sjednány poplatky dle ceníku. 5. Z oznámení ze dne 9. 2. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná oznámila předčasné splacení již převzatých úvěrů. 6. Sdělením ze dne 2. 5. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 2. 5. 2020. 7. Z výpisu z účtu žalované č. [bankovní účet] ze dne 9. 2. 2017 a ze dne 16. 2. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná převzala částku 50 629,80 Kč a 21 000 Kč na tento účet. Z výpisu z úvěrového účtu žalované č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že dne 9. 2. 2017 byla na tento účet poukázána částka 2 816 Kč a 133 882,20 Kč. 8. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila celkem částku 111 444,02 Kč. 9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 6. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni ke dni 1. 7. 2020. Postoupení bylo žalované oznámeno dne 10. 7. 2020. 10. Předžalobní výzvou k zaplacení úvěru byla žalovaná vyzván dne 15. 12. 2020. 11. Žalovaná uznala svůj závazek z úvěru v částce 186 012,33 Kč včetně příslušenství co do důvodu a výše dne 19. 9. 2020. 12. Prověřování úvěruschopnosti žalované žalobkyní bylo zjištěno z žádosti o půjčku. Z žádosti bylo zjištěno, že žalovaná uvedl, že výši svého příjmu 9 758 Kč a měsíční splátky ve výši 2 816 Kč a 3 600 Kč. Výše příjmu žalované byla zjištěna z oznámení [obec] správy sociálního zabezpečení. Převzaté půjčky byly zjištěny výpisem z bankovního registru. 13. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 9. 2. 2017 smlouvu o úvěru, na základě které se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 208 328 Kč za účelem konsolidace předcházejících dluhů, kdy na konsolidaci byla použita částka 159 066 Kč, zbývající část úvěru byla poskytnuta žalované bez určení účelu a žalovaná se zavázala úvěr uhradit ve 108 měsíčních splátkách ve výši 3 183 Kč, úrok byl sjednán ve výši 11,90% ročně a dále byly sjednány poplatky dle ceníku. Z účtu žalované č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalovaná převzala částku 50 629,80 Kč a 21 000 Kč a z úvěrového účtu žalované č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že dne 9. 2. 2017 byla na tento účet poukázána částka 2 816 Kč a 133 882,20 Kč. Dne 2. 5. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni ke dni 1. 7. 2020. Postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu. Úvěruschopnost žalované byla ověřována na základě údajů poskytnutých žalovanou a na základě informací získaných z bankovních a nebankovních registrů, ISIR a [příjmení], příjem žalované byl ověřen z potvrzení [obec] správy sociálního zabezpečení, výdaje právní předchůdkyně žalobkyně stanovila dle svého modelu. 14. Smluvní vztah mezi účastníky soud právně hodnotil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky a naopak základní povinností žalované (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. 15. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmu a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou první, je smlouva neplatná. 17. Podle § 588 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 18. V posuzované věci byla smlouva o spotřebitelském úvěru mezi účastníky uzavřena dne 9. 2. 2017, tedy za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., zejména znění § 87, žalobkyně k výzvě soudu tvrdila, že úvěruschopnost žalované posoudila podle údajů, jež žalovaná uvedla v žádosti o úvěr, příjmy žalované ověřila z potvrzení poskytovatele důchodu a výdaje žalované stanovila ve výši 9 758 Kč dle svého modelu. Současně právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované nahlédnutím do veřejně přístupných registrů. Převzaté půjčky byly zjištěny výpisem z bankovního registru. 19. Po posouzení věci soud dospěl k závěru, že tímto postupem žalobkyně nedostála své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, neboť vyšla pouze z objekti