41 C 208/2022-37 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu Brno-venkov dne23. 8. 2022, ve znění doplnění žaloby ze dne 20. 12. 2022, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 503 176,96 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 14. 7. 2020 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) s žalovanou smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na základě které poskytla žalované dne 14. 7. 2020 na její bankovní účet č. [bankovní účet] finanční prostředky ve výši 500 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr uhradit v 120 měsíčních splátkách ve výši 6 663,04 Kč vždy k 20. dni v měsíci, počínaje 20. 8. 2020, a to společně s poplatkem za pojištění schopnosti splácet ve výši 660 Kč měsíčně a úrokem ve výši 10,2% p. a. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a Sazebník. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uhradila celkem 8 301,74 Kč. Dále uvedla, že se žalovaná dostala do opakovaného prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek, a proto žalobkyně od smlouvy odstoupila dopisem ze dne 25. 1. 2021 a dluh žalované se stal celý splatný k témuž dni. Žalobkyně tvrdila, že pohledávka za žalovanou na ni byla postoupena smlouvou ze dne 16. 11. 2021, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalobkyně požadovala zaplacení nesplacené jistiny ve výši 498 436,96 Kč, poplatků ve výši 4 740 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 30 430,50 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 21 605,72 Kč, 8,25% úroku z prodlení ročně z částky 503 176,96 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení a 10,2% úroku ročně z částky 498 436,96 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení. Závěrem uvedla, že žalovaná závazek nesplnila ani po odeslání předžalobní výzvy. 2. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalobkyně k výzvě soudu tvrdila, že úvěruschopnost žalované posuzovala na základě informací získaných od žalované v žádosti o úvěr dne 14. 7. 2020. Kontrolovala také informace v interních a externích databázích, zejména z bankovních a nebankovních registrů, insolvenční rejstřík, apod. [role v řízení] [anonymizována tři slova] [role v řízení], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [částka] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]. [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [částka]. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o úvěru ze dne 14. 7. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 500 000 Kč (spotřebitelský úvěr), a to jednorázově bezhotovostním převodem na účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v 120 měsíčních splátkách ve výši 6 663,04 Kč vždy k 20. dni v měsíci, počínaje 20. 8. 2020, a to společně s poplatkem za pojištění schopnosti splácet ve výši 660 Kč měsíčně a úrokem ve výši 10,2% p. a. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a Sazebník. 5. Z žádosti o úvěr ze dne 14. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla výši průměrného měsíčního příjmu v částce 18 944 Kč s tím, že nemá žádné měsíční náklady. 6. Z výpisu z interního bankovního systému právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaná úvěr ve výši 500 000 Kč čerpala dne 14. 7. 2020. Převzetí úvěru ve výši 500 000 Kč žalovanou bylo zjištěno také z výpisu z bankovního účtu žalované č. [bankovní účet]. 7. Odstoupením od smlouvy ze dne 27. 1. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. 8. Z výpisu z úvěrového účtu žalované č. [bankovní účet] ze dne 22. 11. 2021 byla zjištěna výše dlužné jistiny úvěru. 9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 30. 11. 2021. 10. Předžalobní výzvou k zaplacení úvěru byla žalovaná vyzvána dne 14. 4. 2022. 11. Prověřování úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně bylo zjištěno z žádosti o poskytnutí úvěru, v níž žalovaná uvedla svůj měsíční příjem v částce 18 944 Kč a své pravidelné měsíční výdaje ve výši 0 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované nahlédnutím do interních a externích databází, bankovního a nebankovních registru klientských informací, insolvenčního rejstříku. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů žalované byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje a náklady na vyživované osoby. Právní předchůdkyně žalobkyně při určení výše nákladů na bydlení pracovala s náklady na bydlení dle zákona č. 117/1995 Sb. a údaji o životním minimu. 12. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 14. 7. 2020 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované téhož dne částku 500 000 Kč na její bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala úvěr splácet ve 120 měsíčních splátkách ve výši 6 663,04 Kč vždy k 20. dni v měsíci, počínaje 20. 8. 2020, a to společně s poplatkem za pojištění schopnosti splácet ve výši 660 Kč měsíčně a úrokem ve výši 10,2% p. a. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a Sazebník. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužných splátek, dopisem ze dne 27. 1. 2021 a následně úvěr zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované na základě údajů poskytnutých žalovanou, nahlédnutím do veřejných a neveřejných registru, vycházela z příjmu žalované, který doložila a který za poslední tři měsíce činil 18 944 Kč čistého průměrně, ze mzdy žalované nebyly prováděny žádné srážky a nebyla ve zkušební době. Dále žalobkyně porovnávala příjem žalované s výdaji odhadnutými na základě dat z ČSÚ a dále zjistila, že žalovaná v době žádosti o úvěr měla další závazky s celkovou výší měsíčních splátek 1 145 Kč 13. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v ustanovení § 2395 tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmu a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou první, je smlouva neplatná. 16. Podle § 588 odst. 1 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 17. V posuzované věci byla smlouva o spotřebitelském úvěru mezi účastníky uzavřena dne 14. 7. 2020, tedy za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., zejména znění § 87, žalobkyně k výzvě soudu tvrdila, že úvěruschopnost žalované posoudila na základě informací, které jí byly žalovanou poskytnuty v žádosti o úvěr ze stejného dne, jako byl den poskytnutí úvěru, dotazem u Bankovního registru klientských informací a Nebankovního registru klientských informací, přihlédla k informacím z interních a externích databází a souč