42 C 207/2022-44 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 12.4.2022 se původní žalobce – společnost [právnická osoba] (kdy následně bylo usnesením zdejšího soudu ze dne 19.12.2022, č.j. 42 C 207/2022-26 rozhodnuto o procesním nástupnictví na straně žalobce) domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 49 476,21 Kč, spolu s úrokem ve výši 23,9 % ročně z částky 40 000 Kč za dobu od 9.11.2019 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 40 000 Kč za dobu od 9.11.2019 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] dne 6.5.2016 uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru a vydání a používání platebního prostředku, když na základě žádosti žalované o kreditní kartu ze dne 29.4.2016, došlo ze strany právního předchůdce žalobce formou akceptačního dopisu k přijetí této žádosti. Obsahem akceptace bylo zejména uvedení náležitostí úvěru a schválení vydání platební karty. Právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy posoudil schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí, a to na základě dostatečných informací získaných z dostupných databází, z vlastních systémů i od žalované, když využil veškerých zdrojů ke zjištění informací o majetkové situaci žalované. Z provedených zjištění bylo zřejmé, že žalovaná je schopna úvěr splácet a byl jí proto poskytnut. Žalovaná se zavázala ode dne čerpání úvěru hradit úrok ve výši 23,9 % ročně v případě bezhotovostních transakcí a v případě hotovostních výběrů úrok ve výši 29,9 % ročně. Smluvní strany si ujednaly bezúročné období v délce 45 dnů na čerpání provedené kreditní kartou a zúčtované k tíži kartového účtu v daném kalendářním měsíci, pokud byla celková dlužná částka za daný měsíc uhrazena do dne splatnosti v následujícím kalendářním měsíci. Žalovaná se zavázala úvěr splácet vždy do 15. dne v měsíci, a to splátkami ve výši min. 3 % z celkové dlužné částky k poslednímu dni předchozího kalendářního měsíce, nejméně však ve výši 100 Kč. Žalovaná se dostávala do prodlení se splátkami, případně poskytovala pouze částečné plnění. Byla proto právním předchůdcem žalobce upomínána. Následně právní předchůdce žalobce využil svého práva dle uzavřené smlouvy a prohlásil celou vyčerpanou částku úvěru včetně příslušenství za okamžitě splatnou ke dni 8.11.2019. Od tohoto data je tak žalobce oprávněn požadovat po žalované okamžitou úhradu zůstatku úvěru i s jeho příslušenstvím. Ke dni zesplatnění byl dluh vyčíslen na částku 49 476,21 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 40 000 Kč a dlužných úroků v částce 9 476,21 Kč. Žalovaná již následně na svůj dluh ničeho nezaplatila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7.12.2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena na původního žalobce, kdy postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 15.12.2020. Žalovaná ničeho neuhradila ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 6.3.2023. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno do vlastních rukou dne 17.2.2023, a to na základě fikce doručení dle § 49 odst. 1 o.s.ř. Žaloba byla žalované doručena do vlastních rukou již dříve. V předvolání byla žalovaná poučena o procesních následcích nedostavení se k prvnímu jednání. K nařízenému jednání se žalovaná, ač byl řádně předvolána, bez omluvy nedostavila, žalobce u jednání navrhl prostřednictvím svého právního zástupce vydání rozsudku pro zmeškání. 3. Podle § 153b odstavec 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení je-li v jedné věci několik žalovaných, kteří mají takové společné povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny, lze rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jen tehdy, nedostaví-li se k jednání všichni řádně obeslaní žalovaní. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odstavec 1, 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 4. V daném případě byly splněny dle názoru soudu všechny podmínky ustanovení § 153b odstavec 1, 2, 3 o.s.ř. pro vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaná se bez omluvy nedostavila k prvnímu nařízenému jednání, ač jí bylo předvolání i žaloba doručeny v zákonné lhůtě, byla poučena o procesních následcích nedostavení se k jednání, přičemž přítomný žalobce u jednání navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Proto soud ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení považoval všechna skutková tvrzení uvedená žalobcem v žalobě za nesporná. 5. Bylo tak prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a ve smyslu ustanovení § 6 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o úvěru. Právní předchůdce žalobce v souladu s ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce žalované poskytl úvěr formou úvěrového rámce. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané minimální výši odvíjející se od výše čerpání, bylo sjednáno bezúročné období, byl sjednán úrok ohledně čerpané částky nezaplacené v bezúročném období. Žalovaná však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplnila, když se dostávala do prodlení se splácením úvěru, případně hradila pouze částečně. Právní předchůdce žalobce tak využil svého práva dle smlouvy a ke dni 8.11.2019 učinil celý dluh ze smlouvy o úvěru okamžitě splatným a žalovanou vyzval k jeho úhradě. Žalovaná však ani poté na svůj dluh ničeho nezaplatila. Právní předchůdce žalobce následně v souladu s ust. § 1879 postoupil pohledávku za žalovanou na původního žalobce, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. Ohledně původního žalobce tak byla dána aktivní legitimace k vedení tohoto sporu. Žalovaná již následně i přes písemné výzvy původnímu žalobci na svůj dluh ničeho neuhradila. Soudem bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví na straně žalobce. Žalobce se tak po žalované oprávněně domáhá zaplacení žalované částky 49 476,21 Kč, která je tvořena jistinou a smluvním úrokem, když žalobce má nárok na úroky od doby poskytnutí úvěru do vrácení peněžních prostředků (§ 2399 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobce se tak oprávněně domáhá jak zaplacení úroku, který kapitalizoval ke dni zesplatnění úvěru, a který je součástí žalované částky, tak zaplacení úroku z dlužné jistiny ode dne následujícího do zaplacení. Ve lhůtě splatnosti žalovaná svůj závazek nezaplatila a žalobce se tak ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku po žalované po právu domáhá úroků z prodlení ve výši dané nařízením vlády číslo 351/2013 Sb., když v období, za který je úrok požadován, byla žalovaná v prodlení s úhradou dlužné částky. Ve věci bylo nepochybně možné uzavřít a schválit smír účastníků, dále se nejedná o rozsudek konstitutivní (§ 153b odst. 3 o.s.ř.). Nárok žalobce byl shledán důvodným a soud tedy tímto rozsudkem pro zmeškání žalobě vyhověl v plném rozsahu. 6. O nákladech řízení pak bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odstavec 1 o.s.ř. tak, že soud žalované uložil povinnost nahradit plně úspěšnému žalobci jím vynaložené náklady řízení, a to k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Žalobci přitom přísluší na náhradě nákladů řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 1 980 Kč a náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen AT). Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 13 600 Kč (tj. 4 x právní úkon á 3 100 Kč dle § 7 AT, a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, kvalifikovanou předžalobní výzvu a účast u soudního jednání), dále byl přiznán 4 × režijní paušál á 300 Kč dle § 13 AT. Dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 2 856 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přísluší částka 18 436 Kč.