42 C 254/2018-304 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 19.10.2018 se žalobce domáhal po žalovaných, aby mu společně a nerozdílně nahradili majetkovou újmu v částce 38 720 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne 25.9.2018 do zaplacení a nemajetkovou újmu v částce 50 000 Kč s příslušenstvím. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby bylo řízení o náhradu nemajetkové újmy v této části zastaveno (usnesení ze dne 2.9.2020, č.j. , spisová značka, ). Žalobce tvrdil, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, . Žalovaní jsou pak podílovými spoluvlastníky sousedního pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , a to každý v rozsahu id. ½ tohoto pozemku. Žalobce na svém dnes již samostatném pozemku parc. č. , Anonymizováno, postavil rodinný dům, pozemek parc. č. , Anonymizováno, slouží jako zahrada k tomuto domu, má jít o místo pro hru dětí a volnočasovou aktivitu celé rodiny. Žalovaní na svém pozemku dům staví, kdy není dosud dostaven. Prováděli terénní úpravy, které podstatným způsobem změnili vzhled jejich pozemku i pozemku žalobce. V průběhu března roku 2016 totiž provedli výkopové práce nejen na svém pozemku, ale i na sousedním pozemku žalobce, kde došlo k výkopu v délce asi 12 m, který se dá rozdělit do dvou rozměrů, jak je žalobce specifikoval, celkem tak výkop na jeho pozemku zabírá rozlohu 17,6 m2, objem 19,6 m3, z čehož 8,8 m3 tvoří původní zemina. Prováděné terénní úpravy na pozemku žalovaných byly řešeny i stavebním úřadem v řízení o odstranění terénních úprav. Žalobce si žádné terénní úpravy na svém pozemku neobjednal, nedal k nim ani konkludentní souhlas, činností žalovaných, ať již tak učinili sami či prostřednictvím zhotovitele, došlo ke znehodnocení jeho pozemku. Zcela nenávratně byla změněna podoba pozemku. Vrácením zeminy do místa výkopu na pozemku, nedojde k obnovení původního stavu. Žalobce tak vyčíslil způsobenou škodu tak, že vyšel z prodejní ceny obdobných pozemků v místě, když za m2 jde o cenu 1 900 Kč. Z rozlohy výkopu na pozemku pak dovodil výši újmy v částce 33 440 Kč. Dále pak ohodnotil ztracenou ornici na částku 5 280 Kč, kdy tak celkem jde o škodu způsobenou jednáním žalovaných v částce 38 720 Kč. Žalobce zaslal žalovaným předžalobní výzvy, kde je vyzval k úhradě této částky, k úhradě však ve stanovené lhůtě nedošlo, ač si žalovaní výzvy převzali. Žalovaný 1) se měl vyjadřovat tak, že se necítí být odpovědný za tvrzenou škodu, když tato byla způsobena blíže nespecifikovanou stavební společností. Žalovaná se od tvrzené škody zcela distancovala. Žalobce pak měl za to, že žalovaní jsou odpovědni za případné jednání jimi objednané společnosti, i za případný exces takové společnosti z objednaného plnění.2. Žalovaní se vyjadřovali tak, že jsou vlastníky dosud rozestavěného domu na pozemku, jak tvrdil žalobce. Pouze na svém pozemku provedli terénní úpravy, nikoliv na pozemku žalobce. Nemohou sdělit, kdo prováděl terénní úpravy na jeho pozemku, či na čí pokyn byly provedeny. Žalovaní nebyli přítomni realizaci terénních úprav na svém pozemku, jde o realizaci z roku 2016. Žalobce dosud nenamítal, že došlo k zásahu do jeho pozemku. Nemohou odpovídat za vzniklou škodu na cizím pozemku, na kterém nic neprováděli. Jde o pozemek žalobce, ten by měl prokazovat, kdo je škůdce. Z důvodu plynutí času nelze ani dovodit, že by úprava pozemku byla provedena současně se zásahem do pozemku žalobce. Žalovaný nárokuje škodu až poté, co oni upozornili stavební úřad na nezákonné stavby a činnosti na jeho pozemku. Žalobce mohl provést prevenci, nepostupoval řádně, když neučinil ničeho, aby škoda nevznikla. Pozemek žalobce měl být takto upraven už v roce 2016, tehdy neučinil žádné kroky k nápravě. Nesouhlasili se stanovením výše majetkové škody. Upozorňovali na jednání žalobce na jeho pozemku, která jsou v rozporu se stavebním zákonem, kdy stavební úřad jejich podněty neřeší.3. Žalobce v replice na vyjádření žalovaných doplnil, že je zřejmé, že zásah do jeho pozemku je důsledkem terénních úprav na pozemku žalovaných, kdy žalovaní byli při jejich provádění stavebníky. V průběhu řízení o odstranění terénních úprav nikdy netvrdili, že by je prováděl někdo bez jejich souhlasu. Z fotografií z místa vyplývá, že zásah do pozemku žalobce kopíruje terénní úpravy prováděné na pozemku žalovaných. Žalobce se může jen domnívat, že k zásahu do jeho pozemku došlo tím, že si žalovaní nezjistili přesný průběh hranice mezi pozemky, kdy výkopové práce tak zasáhly do pozemku žalobce. Odkázali na řízení o odstranění terénních úprav, kde byl prověřován jejich rozsah. Žalobce nemohl zásahu do svého pozemku zabránit, když nebyl přítomen provádění prací na pozemku žalovaných, v dané době navíc nebyla hranice přesně vytyčena. Ze strany žalovaných došlo k porušení prevenční povinnosti, jsou povinni nahradit vzniklou škodu, pokud tak žádá poškozený, pak i za situace, kdy lze navrátit původní stav, jsou povinni ji hradit v penězích.4. Poté, co nebyla úspěšná jednání účastníků o mimosoudním vyřízení věci, žalobce dále doplňoval skutková tvrzení tak, že žalobce a žalovaný 1) si zakoupili sousední pozemky, na nichž měli postavit zrcadlově postavené stejné rodinné domy, žalovaný od počátku projekt nedodržoval. Následně podstatným způsobem snížil terén svého pozemku kolem rodinného domu, kdy ohledně těchto terénních úprav zahájil stavební úřad řízení o jejich odstranění. Dle informací žalobce měl na pozemek žalovaných přijet bagr, který začal provádět výkopy a odhrabávání zeminy. Tomu nebyli přítomni žádní geodeti. Nebyly zabezpečeny hranice pozemků, hranice terénních úprav. O plánovaných terénních úpravách žalobce žalovanými zpraven nebyl. Výkop byl proveden z pozemku žalovaných, když je to patrno z fotografií, žalovaní se nikdy nebránili tím, že by terénní úpravy neprovedli či k nim nedali pokyn, při šetření stavebního úřadu se nevyjadřovali tak, že provádějící osoba by překročila své oprávnění. K rozsahu a výši způsobené škody navrhl vypracování znaleckého posudku.5. Žalovaní doplňovali svá tvrzení tak, že sám žalobce ze svého pozemku odebíral zeminu v srpnu 2016, provedl snížení svého pozemku po celé ploše, a to v březnu 2017. Po celou dobu výstavby se na místě pohyboval. Pozemky účastníků byly vyměřeny už v roce 2015, tvrdili, že na sporné části pozemku žalobce má být vybudováno oplocení s betonovým základem a betonové desky, k čemuž odkazovali na protokol stavebního úřadu o závěrečné prohlídce stavby z 10.4.2018, kdy součástí má být i zákres skutečného provedení stavby.6. Žalobce doplnil, že předmětné sousedící pozemky účastníků mají společnou hranici, kde se nachází zahrady obou domů, pozemky nejsou oplocené, hranice tak není tvořena žádnou rozhradou, v březnu 2016 zde žádné oplocení nestálo. Opětovně specifikoval výkop na svém pozemku při hranici pozemků účastníků, který měl vzniknout v důsledku terénních úprav prováděných žalovanými na jejich pozemku. Výkop již není zcela čerstvý, zarostl přirozeným porostem, žádnou zeminou nebyl zavážen. Navrhnul zpracování znaleckého posudku k přesnému zaměření zásahu do svého pozemku.7. Závěrem žalobce navrhnul, aby žalobě bylo vyhověno, když bylo prokázáno provádění terénních úprav na pozemku žalovaných, v té době nebyl pozemek oplocen, hranice nebyla tak patrná, aby nemohlo dojít k zásahu do pozemku žalobce. Nebylo prokázáno, že by v místě prováděl výkopové práce žalobce. Upozornil na velký terénní rozdíl pozemků účastníků, kdy v blízkosti výkopu má žalobce zbudovanou garáž. Pokud by chtěl budovat vjezd do ní, pak by spíše v místě navážel zeminu, nikoliv prováděl výkop. Bylo prokázáno, že bagrista jednající na pokyn žalovaných, provádějící na jejich pozemku terénní úpravy buď zasáhl za hranici pozemku žalovaných, případně došlo k provedení výkopových prací bez zajištění, následně pak došlo k sesuvu půdy a vzniku výkopu na pozemku žalobce. Bylo prokázáno, že uvedení do původního stavu by vyžadovala nejen závoz zeminy, ale i vybudování opěrné zdi, kdy tak bylo postaveno najisto, že by bylo třeba vynaložit částku, která je předmětem žaloby, jejíhož zaplacení se žalobce domáhá.8. Žalovaní závěrem navrhli zamítnutí žaloby, když se nedomnívali, že byla prokázána tvrzení obsažená v žalobě. Nebylo prokázáno, že by žalovaní prováděli jakékoliv terénní úpravy na pozemku žalobce, to nevyplynulo ani ze znaleckého posudku. Nezpochybňují provedení terénních úprav na svém pozemku v únoru 2016, kdy však došlo pouze k odstranění části zeminy z jejich pozemku, který byl vytyčen geometrickými body. Žalobce řízení zahájil až po 2,5 letech, kdy dle názoru žalovaných se tak stalo proto, že nebyl schopen dokončit svou stavbu, jak bylo naplánováno včetně oplocení. Svědkyně se staly vlastníky sousedních pozemků až v létě 2016, nemohly vypovídat o terénních úpravách v únoru 2016. Nebylo prokázáno provedení jakýchkol