42 C 277/2023-29 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 12. 6. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 9 435 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. 2. Žalobce uvedl, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce se proto po žalovaném domáhá zaplacení tohoto příspěvku. Žalobce zjistil, že nákladní automobil s hmotností nad 3,5 t do 12 t, [registrační značka], VIN [číslo], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný jako provozovatel tohoto vozidla neměl ode dne 11. 6. 2022 do dne 12. 8. 2022 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Vozidlo tak bylo nepojištěno 63 dní. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona, vznikl vůči žalovanému nárok na příspěvek do garančního fondu, který se dle § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dále mu vznikl nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu se zákonem zaslal žalovanému dne 3. 10. 2022 výzvu k úhradě příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání, splatnost příspěvku nastala dne 17. 12. 2022. Žalovaný však ničeho neuhradil, a to i přes zaslání předžalobní výzvy. Žalobce se proto po žalovaném domáhá zaplacení částky 9 435 Kč, která je tvořena jednak neuhrazeným příspěvkem do garančního fondu v částce 9 135 Kč a jednak poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce v žalobě zcela konkrétně specifikoval výpočet dlužného příspěvku, ohledně něj i nároku na zaplacení poplatku odkázal na příslušnou právní úpravu. Žalobce se s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou peněžitého dluhu domáhá zaplacení úroku z prodlení, a to z částky 9 135 Kč ode dne následujícího po splatnosti příspěvku spolu s náklady na jeho uplatnění. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tvrzení žalobce nerozporoval, neuvedl, že by dlužnou částku byť jen zčásti uhradil. Ve věci soud rozhodl bez nařízení jednání v souladu s ust. § 115a o.s.ř., když žalobce s takovým postupem výslovně v návrhu na zahájení řízení souhlasil a k výzvě soudu se nevyjádřil, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a má se proto za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Rozsudek však byl vyhlášen veřejně. 4. Soud na základě žalobních tvrzení, listinných důkazů předložených žalobcem a vyžádaných soudem zjistil následující skutkový stav. Ze sdělení Městského úřadu Šlapanice, Odboru dopravy ze dne 10. 11. 2023 a karty vozidla soud zjistil, že vlastníkem a provozovatelem vozidla – [značka automobilu], model [anonymizováno], [registrační značka], VIN [číslo], byl v době od 11. 6. 2022 do dne 12. 8. 2022 žalovaný. Žalobce žalovaného výzvou ze dne 3. 10. 2022 vyzval k úhradě příspěvku do garančního fondu celkem v částce 9 135 Kč, a to ve lhůtě do 60 dnů, kdy výzva obsahovala veškerá potřebná poučení. Výzva byla žalovanému zaslána dne 3. 10. 2022, o čemž svědčí informace České pošty o podané zásilce. Dle tvrzení žalobce, které žalovaný nerozporoval, lhůta k zaplacení příspěvku uplynula dnem 17. 12. 2022, když žalobce za den doručení výzvy považuje 15. den po jejím odeslání, tedy den 18. 10. 2022. Žalovaný tak byl ode dne 18. 12. 2022 v prodlení se zaplacením příspěvku. Žalovaný byl ohledně úhrady příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání žalobcem opakovaně vyzýván upomínkami ze dne 4. 1. 2023 a ze dne 3. 2. 2023. Žalovaný žalobci ničeho neuhradil, a to i přes zaslání předžalobní upomínky jeho právním zástupcem (upomínka ze dne 10. 5. 2023 spolu s informací k zásilce ohledně dodání zásilky). 5. Bylo tak prokázáno, že žalovaný jako provozovatel nákladního automobilu s hmotností na 3,5 t do 12 t, [registrační značka], porušil povinnost dle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění platném a účinném v daném období (dále jen„ zákon“), když v době od 11. 6. 2022 do dne 12. 8. 2022, tj. 63 dní, provozoval vozidlo bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou tímto vozidlem. Žalobci tak v souladu s ust. § 4 odst. 1 zákona vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. V souladu s ust. § 4 odst. 7 zákona proto žalobce vyzval žalovaného k úhradě tohoto příspěvku, jehož výše byla určena podle ust. § 4 odst. 3 zákona součinem počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu (63 dní) a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla, kdy žalobce denní sazbu určil v souladu s ust. § 2 odst. 1 písm. p) vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve výši 145 Kč. Výše příspěvku tak činí 9 135 Kč. Žalovaný byl v souladu s ust. § 4 odst. 4 zákona povinen žalobci zaplatit i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši dle § 2a uvedené vyhlášky tedy v částce 300 Kč. Výzva k úhradě příspěvku byla zaslána žalovanému a splatnost příspěvku včetně nákladů na jeho vymáhání nastala dne 17. 12. 2022. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, žalobce se tak po něm oprávněně domáhá jak částky 9 135 Kč odpovídající příspěvku do garančního fondu, tak částky 300 Kč odpovídající nákladům na jeho mimosoudní vymáhání, tedy celkem částky 9 435 Kč. Protože žalovaný nezaplatil žalobci ve lhůtě splatnosti peněžitý dluh, žalobce se tak po něm oprávněně ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník domáhá i zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši určené dle § 1 nařízení vlády číslo 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o. s. ř., když plně úspěšný žalobce má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které je tento povinen zaplatit k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Celkové náklady řízení přitom představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen AT). Náklady právní ho zastoupení přitom sestávají z odměny právního zástupce za 3 úkony právní služby á 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a jednoduchá výzva k plnění), 3 režijních paušálů á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 13 AT a z DPH z odměny a paušálů ve výši 189 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přísluší částka 1 489 Kč.