43 C 17/2022-376 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou podanou dne 5. 4. 2022 domáhal vydání rozsudku, kterým soud určí právní neúčinnost darovací smlouvy ze dne 5. 4. 2017, uzavřené mezi dlužníkem žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , narozen , datum, , jako dárcem a žalovaným jako obdarovaným, ve vztahu k pohledávce žalobce za dlužníkem z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 2 509 277 Kč, na základě rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 17. 9. 2020, čj. 29 C 71/2020-23, a ve vztahu k pohledávce žalobce za dlužníkem z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 207 510 Kč, na základě rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 31. 10. 2011, čj. 29 C 225/2009-102, ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 2. 2021, čj. 13 Co 239/2012-276.2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě podaném dne 5. 9. 2022 uvedl, že nárok neuznává v celém rozsahu, navrhl, aby žaloba byla zamítnuta.3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 2. 2. 2023, u něhož žalobce odkázal exekuční tituly, zejména rozsudky OS Brno-venkov 29 C 71/2020-23 a 29 C 225/2009-102 ve znění rozsudku KS Brno 13 Co 239/2012-276, v návaznosti na řízení vedená u OS Brno-venkov pod sp. zn. 8 C 51/2004 a 8 C 50/2004. Dodal, že na jistinách nebylo v mezidobí ničeho uhrazeno, exekuční řízení bylo zahájeno ke konci roku 2020 po právní moci rozsudku Jediný vývoj v čase je ten, že dále nabíhá příslušenství pohledávek. Právní jednání dlužníka spočívající v uzavření darovací smlouvy ze dne 5. 4. 2017, kterým na svého syna převedl fakticky veškerý svůj majetek, žalobce považuje za úmyslné krácení věřitelů, a to i jiných než žalobce, jak se podává z odkazovaného rozsudku KS Brno 16 Cm 312/2005. Co se týká vztahů mezi žalobcem a žalovaným, pak je mezi nimi příbuzenské pouto, kdy otec žalobce je bratrem matky žalovaného, zejména však společně podnikali v tehdejší obdobě rodinného závodu, tedy v neformálním společenství či podnikatelském sdružení obou vzdáleněji spřízněných rodin, kdy toto společné podnikání trvalo od roku 1994 cca po dobu 10 let, než nastaly spory projednávané soudy.4. Žalovaný označil za nesporné, že darovací smlouva mezi žalovaným a jeho otcem byla uzavřena dne 5. 4. 2017, stalo se tak po smrti matky, kdy na žalovaného otec převedl veškerý zbývající majetek, který žalovaný nenabyl již v rámci dědického řízení, přičemž roli hrál i zhoršený zdravotní stav otce žalovaného, kdy rodina měla povědomí o jeho dřívějších finančních problémech, ostatně otec žalovaného byl i ve výkonu trestu. Co se týká samotné darovací smlouvy, tuto je dle žalovaného nutno podřadit pod § 591 občanského zákoníku, a pokud byla žaloba podána teprve dne 5. 4. 2022, stalo se tak po prekluzi práva. Nad rámec toho žalovaný zdůraznil, že darovací smlouva byla uzavírána v návaznosti na rodinnou situaci a zdravotní stav otce žalovaného, kdy navíc žaloba ve věci 29 C 71/2020 byla podávána dne 3. 4. 2020, tedy několik let po uzavření smlouvy. Co se týká stavu pohledávek dlužníka – otce žalovaného, pak o tom není žalovanému nic známo, pouze obecně v určitý okamžik začal vnímat, že otec přestal reagovat i na soudní řízení, která vedl, tomu žalovaný přičítá i to, že v řízení 29 C 71/2020 bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání.5. Žalobce v replice vyjádřil právní názor, že § 591 občanského zákoníku představuje lex specialis vůči § 590 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, jiný výklad by dle něj vedl ke krácení práv věřitelů, přičemž v projednávané věci byly naplněny podmínky § 590 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, rovněž dodržena zde uvedená prekluzivní lhůta.6. Soud dále provedl listinné důkazy darovací smlouvou čl. 7-9, čl. 99-100, dokumentací k exekučnímu řízení čl. 13, dokumentací k nemovitostem čl. 17, rozsudkem KS Brno čj. 13 Co 239/2022 na čl. 23-26, výpisem z OR čl. 53-54, výpisem z KN čl. 55-56, čl. 88-91, rozsudkem KS Brno sp. zn. 46 T 2/2004 na čl. 67-74, rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 5 To 51/2005 na čl. 75-81, rozsudkem OS Brno-venkov sp. zn. 29 C 71/2020 na čl. 83-84, usnesením 21 D 1630/2016-107 na čl. 92-93, čl. 95-97, usnesením KS Brno sp. zn. 16 Cm 312/2005 na čl. 106, čl. 129-134, rozsudkem KS Brno sp. zn. 16 Cm 312/2005 na čl. 109-112, čl. 116-118, sdělením KÚ JMK, KP Brno-venkov čl. 86, výpisem z KN, LV 71 pro k. ú. , adresa, čl. 88 včetně nabývacích titulů, usnesením Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 5 Cmo 71/2009 na čl. 113-115, usnesením Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 5 Cmo 45/2010 na čl. 119-123, rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 5 Cmo 86/2018 na čl. 135-139, připojeným spisem OS Brno-venkov sp. zn. 29 C 225/2009, připojeným spisem OS Brno-venkov sp. zn. 8 C 50/2004, připojeným spisem OS Brno-venkov sp. zn. 8 C 51/2004, lékařskou zprávou ze dne 2. 1. 2018, týkající se dlužníka a vystavenou ambulancí internisty , tituly před jménem, , jméno FO, .7. Následně bylo jednání odročeno na 20. 4. 2023, u tohoto jednání byly provedeny listinné důkazy seznamem zahájených exekucí čl. 295, výpisem KN čl. 296, výpisem z centrální evidence exekucí čl. 305, 7x lékařskými zprávami z období březen 2018 až únor 2023, zpracovanými různými lékaři na čl. 309, pověřením soudního exekutora čj. 19 EXE 1329/2019-19 na čl. 313, výpisem ŽR čl. 324, sdělením exekutora čl. 330, připojeným spisem 21 D 1630/2016, z něj čteny čl. 104 verte, čl. 106 verte, čl. 108 verte – zjištěno pravomocné skončení dědického řízení 8. 2. 2017, darovací smlouva uzavřena dne 5. 4. 2017. Následně strany – na podkladě předběžného poučení soudem v návaznosti na přednesy u posledního jednání o závazné judikatuře Nejvyššího soudu – přednesly podrobnější zdůvodnění právního názoru žalobce o subsumpci věci pod § 590 občanského zákoníku, dle žalovaného pod § 591 občanského zákoníku.8. Následně bylo jednání odročeno na 6. 6. 2023, kdy byl k důkazu čten protokol o jednání 21 D 1630/2016-104 na čl. 337-341, bylo dáno další poučení soudem o předběžném právním hodnocení, od něhož se odvíjí též rozsah dokazování.9. Svědkyně , jméno FO, u jednání vypověděla, že je bývalou manželkou žalobce, žalobce a žalovaný jsou bratranci. Rozváděli se cca v roce 2020, ví, že se uzavírala nějaká smlouva, ale neví, co bylo jejím předmětem, považovala to za převod nějakých firemních majetků v návaznosti na společnost , Anonymizováno, . Jednalo se o převod z pana , jméno FO, st. na pana , jméno FO, ml., neví, zda se něco nepřevádělo i na , jméno FO, , kdy žalovaný měl na oplátku svého otce zajistit a postarat se o něj. Ví o tom, že se v rodině řešilo, že , jméno FO, st. dluží žalobci a neplní, nepřišlo jí standardní, pokud v době takových sporů se převádí majetky, ale nic konkrétního o tom neví a nebyla u žádného hovoru nebo písemných podkladů, které by se něčeho takového týkaly, na to, že pozemky jsou převedeny, se přišlo také, když právnička dávala dohromady podklady týkající se sousedních nemovitostí ve vlastnictví žalobce.10. Otec i syn , jméno FO, se živili podnikáním, vinařskou výrobou, vzájemně si vypomáhali, o účasti na společnosti , Anonymizováno, ale neví. Spolupracovali i s rodinou žalobce a vypomáhali si v oboru zemědělství. , jméno FO, 1946 bydlí v , jméno FO, č. , hodnota, , bydlí tam odjakživa, vídá ho chodit do obchodu, jeho zdravotní stav ale jinak nezná, myslí, že je úměrný jeho věku. Žalobce měl s panem , adresa, spory, myslí ohledně úvěrů, které měl žalobce, nemyslí si, že by žalobce p. , jméno FO, něco dlužil, ostatně pan , jméno FO, st. vedl pro žalobce účetnictví. Ona pro žalobce také vedla účetnictví, proto mj. i procházela peněžní deníky a je z toho zřejmé, že žalobce panu , jméno FO, st. nic nedlužil. Nebylo z toho zřejmé ani nic opačného, tzn. že by , jméno FO, st. dlužil , jméno FO, , ale z účetnictví bylo zřejmé přelévání prostředků a plateb, kdy pan , jméno FO, st. měl k dispozici k nakládání prostředky v hotovosti i na účtech, a to i za žalobce, zaúčtovával do peněžního deníku a měl dispoziční právo k účtům žalobce. Žalovaný pan , jméno FO, ml. měl jistě přehled o soudních sporech, neboť otce k soudu doprovázel, neví, s jakou četností, ale účastnil se jako veřejnost, ona sama jsem se jednoho jednání účastnila, kde byl jako veřejnost.11. Následně bylo jednání odročeno na 1. 8. 2023 k pokračování ve slyšení svědků.12. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, vypověděl, že žalovaný je jeho syn a on je strýc žalobce. Se synem uzavřeli smlouvu, on na něho převedl zbytek nemovitostí, uzavírali to, protože svědek měl už vysoký věk a žalovaný se o něj bude starat. Bylo to po smrti manželky a dědictví po ní. Se žalobcem si nepamatuje, že by měl nějaké spory. Podnikali spolu, svědek organizoval, žalobce vedl sklady, ale nemůže si vzpomenout, v jakém oboru jsme podnikali. O peníze se nikdy nehádali. Při organizaci podnikání mu pomáhal syn. Už hodně zapomínám, s pamětí to není dobré, ani k opakovanému dotazu soudu si nevzpomíná, že by někdy se žalobcem chodili k soudu. K přímému dotazu PZ žalobce svědek uvedl: „Na Vás si vzpomínám, Vy jste pan , jméno FO, , že? Nevzpomínám si ale už, kde jsme se vídali.“ Uvedl, dále, že se žalobcem podni