7 C 132/2023-72 — Okresní soud Brno-Venkov

Právní předchůdkyně žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 20. 10. 2022 domáhala zaplacení částky 53 971,10 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdkyně žalobkyně v návrhu uvedla, že dne 12. 12. 2019 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru (produkt [anonymizována dvě slova]), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr 70 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné produktové podmínky. Žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky formou 72 řádných měsíčních splátek splatných vždy do 20. dne v měsíci počínaje dnem 20. 1. 2020. Řádná měsíční splátka se podle smlouvy skládala z platby jistiny a úroku (1 788,03 Kč) a úhrady pojištění (178 Kč). Jistina úvěru byla úročena v souladu s článkem II. odst. 5 smlouvy úrokovou sazbou 22,70 % ročně. V případě prodlení žalovaného se splácením úvěru byla částka po splatnosti úročena úrokem z prodlení v zákonné výši. Dle článku 43 všeobecných produktových podmínek je právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna úročit úrokem z prodlení celou dlužnou částku. Smluvní strany se v článku III. odst. 4 smlouvy dohodly, že právní předchůdkyně žalobkyně je oprávněna účtovat žalovanému poplatky dle platného sazebníku. Žalovaný splátky sjednané ve smlouvě řádně včas nehradil, porušil článek 31 písm. d) všeobecných produktových podmínek. Úvěr byl ke dni 16. 5. 2022 zesplatněn na základě oznámení o prohlášení úvěru za splatný. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 62 717,07 Kč (nesplacená jistina 55 971,10 Kč, obchodní běžný úrok z nesplacené jistiny kapitalizovaný ke dni zesplatnění 4 206,63 Kč, zákonný úrok z prodlení z dlužné částky po splatnosti kapitalizovaný ke dni zesplatnění 149,34 Kč, dlužné poplatky za vedení účtu, dlužné úhrady za pojištění, náklady upomínání ve výši 2 390 Kč). Žalovaný poté zaplatil dne 18. 5. 2022 částku ve výši 2 000 Kč, přičemž tato byla započtena na nesplacenou jistinu. Příslušenství pohledávky uplatněné v žalobě pak představoval obchodní úrok kapitalizovaný ke dni zesplatnění pohledávky ve výši 4 206,63 Kč, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 27. 9. 2022 ve výši 2 126,14 Kč, obchodní úrok kapitalizovaný ke dni 27. 9. 2022 ve výši 250,88 Kč, poplatky ve výši 890 Kč a 1 500 Kč a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 53 971,10 Kč od 28. 9. 2022 do zaplacení a z částky 4 206,63 Kč ode dne 28. 9. 2022 do zaplacení. Žalovanému byla před podáním žaloby ze strany právní předchůdkyně žalobkyně zaslána předžalobní výzva. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 13. 4. 2023 oznámila právní předchůdkyně žalobkyně soudu to, že žalovaná pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 20. 3. 2023 postoupena na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně společně soudu navrhly, aby soud rozhodl tak, že v řízení bude pokračování s žalobkyní namísto právní předchůdkyně žalobkyně. Zdejší soud usnesením ze dne 19. 4. 2023, č. j. 7 C 132/2023-61, návrhu vyhověl a rozhodl, že v řízení bude pokračováno s žalobkyní. Dne 16. 5. 2023 bylo ze strany žalobkyně soudu doručeno podání spočívající v částečném zpětvzetí žaloby co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 206,63 Kč ode dne 28. 9. 2022 do zaplacení a v rozšíření žaloby o zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 390 Kč od 28. 9. 2022 do zaplacení a úroku z úvěru ve výši 22,70 % ročně z částky 53 971,10 Kč ode dne 17. 5. 2022 do zaplacení. Dne 31. 5. 2023 bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného. Žalovaný se bez omluvy nedostavil a nepožádal o odročení jednání; předvolání k jednání doručeno řádně a včas v souladu s § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.). Soud tak jednal v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 o. s. ř. Z provedeného dokazování zahrnujícího žádost o úvěr, vyjádření k procesu posuzování úvěruschopnosti, podklady k posuzovaní procesu úvěruschopnosti, doklady o načerpání úvěru, oznámení o prohlášení úvěru za splatný, VOP, platební historie, amortizační tabulka, předžalobní výzva, doklad o doručení, smlouvu o spotřebitelském úvěru a smlouvu o postoupení pohledávky byl zjištěn skutkový stav dle skutkového děje sděleného v žalobě. Na základě zjištěného skutkového stavu bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela platně se žalovaným smlouvu o úvěru v souladu s § 2395 a následující o. z., která je ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, i smlouvou o spotřebitelském úvěru. Smlouva byla uzavřena v písemné formě a původní věřitel splnil informační povinnost vůči spotřebiteli. Právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s § 9 zákona č. 145/2010 Sb. s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet, když před uzavřením smlouvy byl žalovaný dotazován na jeho poměry a informace byly ověřovány a zaznamenány v zákaznické kartě žalovaného. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána z platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky, jejíž účinky nastaly. Usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 19. 4. 2023 č. j. 7 C 132/2023-61, které nabylo právní moci dne 4. 5. 2023, bylo rozhodnuto procesním nástupnictví podle § 107a odst. 1 o. s. ř. Úrok z prodlení je přisouzen v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády České republiky č. 351/2013 Sb. v relaci ke splatnosti pohledávky a prvnímu dni prodlení dlužníka. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty po zralé úvaze věřitele a dlužníka (spotřebitele), a to na základě společného jednání a právní předchůdkyně žalobkyně splnila její zákonné povinnosti. Pokud žalovaný nesdělil další závazky, pak soud odkazuje na § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Sjednané poplatky, úroky z prodlení ani smluvní úroky nebyly soudem shledány jako rozporné s hledisky uvedenými v § 1812, § 1814, § 3016 o. z., a to ve světle zásad soukromého práva, obecných principů práva a ústavního pořádku. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. Zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů za zaplacený soudní poplatek 2 518 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení. Náhrada nákladů právního zastoupení se sestává z odměny za právní zastoupení za 4 úkony po 3 620 Kč podle § 7 bod 5 za úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif): příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby, jednání 31. 5. 2023 (4 x 3 620 Kč). Podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 300 Kč (4 x 300 Kč). V souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží k náhradě nákladů právního zastoupení navýšení 21 % odpovídající dani z přidané hodnoty (3 292,80 Kč); právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Soud žalobkyni naopak nepřiznal náhradu nákladů právního zastoupení za úkon částečného zpětvzetí a rozšíření žaloby ze dne 16. 5. 2023, když přiznání náhrady za tento úkon by se soudu jevilo jako zjevně nepřiměřené s ohledem na fakt, že částečné zpětvzetí ze dne 16. 5. 2023 nebylo odůvodněno procesním postupem žalovaného, a naopak nic nebránilo právní předchůdkyni žalobkyně uplatnit nárok v rozšířené podobě. Podání ze dne 16. 5. 2023 tak bylo způsobeno pouze a jen rozdílným přístupem právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně. Žalovaný byl zavázán k plnění v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.; soud neshledal důvody pro lhůtu odlišnou.