7 C 5/2023-65 — Okresní soud Brno-Venkov

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 5. 6. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 612,84 Kč s příslušenstvím, ve formě zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku z prodlení. [právnická osoba], [IČO] uzavřela dne 14. 10. 2017 se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] s produktovým názvem Zelená půjčka v hotovosti měsíční 06/2017, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Poskytovatel zápůjčky posoudil před poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných o žalovaném z dostupných registrů a databází. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč (jistina) v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit přesně předem vyčíslený a neměnný poplatek 12 320 Kč. Žalovaný se zavázal vše uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 1 518 Kč, poslední splátka byla stanovena 1 514 Kč. Žalovaný celkem uhradil 22 050 Kč: částku 1 550 Kč dne 19. 11. 2017, dne 18. 12. 2017, dne 21. 1. 2018, dne 19. 2. 2018, dne 19. 3. 2018, dne 16. 4. 2018, dne 21. 5. 2018, 22. 6. 2018, 20. 7. 2018, 20. 8. 2018, 23. 9. 2018 a částku 5 000 Kč dne 18. 11. 2018. Uhrazené platby byly započteny ve výši 12 485,39 Kč na jistinu 15 000 Kč, ve výši 9 564,61 Kč na poplatky. Smluvní pokuta 5 542,84 Kč a sankční poplatky 2 800 Kč jsou požadovány v souladu se smluvním ujednáním v rámci článku Postup při prodlení zákazníka. Dne 28. 1. 2022 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, účinná od 1. 2. 2022, datum úplaty. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno přípisem ze dne 1. 2. 2022, současně s výzvou k okamžitému splacení dluhu nejpozději do 17. 3. 2022. Žalobkyně požaduje ode dne 18. 3. 2022 smluvní úrok 29 % ročně a zákonný úrok z prodlení z částky 2 514,61 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou k plnění v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném (o. s. ř.). Žalovaný se ke skutečnostem sděleným žalobkyní nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nezpochybnil a důkazy označené žalobkyní nevyvrátil. Ve věci bylo jednáno podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného dne 22. 2. 2023; žalovanému bylo doručeno předvolání k jednání řádně a včas v souladu s § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. U jednání dne 22. 2. 2023 bylo provedeno dokazování elektronickými dokumenty připojenými k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a podklady ohledně úvěruschopnosti žalovaného předloženými žalobkyní v listinné podobě. Byl tak zjištěn skutkový stav dle skutkového děje sděleného v žalobě. Podle § 610 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) (K) promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 623 o. z. (P) ři dílčích plněních dluhu počne promlčecí lhůta běžet u každého dílčího plnění ode dne jeho dospělosti. Dospěje-li pro nesplnění některého dílčího plnění celý dluh, počne pro celý dluh běžet promlčecí lhůta ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění. Podle § 630 o. z. odst. 1) (S) trany si mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu počítanou ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, než jakou stanoví zákon, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let. Podle § 630 o. z. odst. 2) (J) e-li kratší nebo delší lhůta ujednána v neprospěch slabší strany, nepřihlíží se k ujednání. Nepřihlíží se ani k ujednání kratší promlčecí lhůty, jde-li o právo na plnění vyplývající z újmy na svobodě, životě nebo zdraví nebo o právo vzniklé z úmyslného porušení povinnosti. „ Ke splnění cíle práva, stát se komplexním systémem, regulujícím účelně a citlivě rozhodující stránky sociálních vztahů ve společnosti v kontextu s reálným stavem a nosnými tendencemi vývoje společnosti, musí právo užívat a vytvářet nástroje, které tento sociálně interaktivní a systémový model regulace společenských vztahů podporují, ne-li přímo umožňují.“ (HURDÍK, J. Zásady soukromého práva. Brno: Masarykova univerzita, 1998, s. 7 a 8). Ujednání podle § 630 odst. 1 o. z. obsažené v článku 9 smluvních podmínek o šestileté promlčecí lhůtě odlišně od tříleté promlčecí lhůty podle § 629 o. z. je ujednáním, ke kterému se nepřihlíží. Smluvní ujednání v případě prodlení dlužníka (článek 16 smluvních podmínek) je ujednáním, kdy žalovaný jako spotřebitel se zavazuje plnit poměrně vysoký úrok z prodlení smluvní mimo úroku zákonného, smluvní pokutu a poplatky. Neúměrně prodloužená promlčecí lhůta v relaci ke lhůtě zákonné (100 %) v tzv. formulářové smlouvě předem připravené věřitelem je ujednáním neúměrně navyšujícím příslušenství pohledávky za soudní vymahatelnosti zjevně ve prospěch věřitele. Ve světle těchto úvah soud nepřihlíží ani k ujednání ohledně účinnosti smlouvy obsaženému v článku 18 smluvních podmínek. Žalovaný plnil poslední splátku dne 18. 11. 2018 ve výši 5 000 Kč (říjen, listopad, prosinec 2018), a lze tak dospět k závěru, že plnil sjednané měsíční splátky do prosince 2018 včetně. Celý dluh mohl dospět pro nesplnění dalšího dílčího plnění dne 14. 1. 2018; žalovaný splátku za leden 2018 neplnil a právní předchůdkyně žalobkyně mohla vyzvat žalovaného k plnění do 30 dnů s právními následky podle článku 10 smluvních ujednání. Počátek promlčecí lhůty podle § 619 odst. 1, 2 o. z. by počal plynout přibližně nejpozději od 1. 4. 2018. Právo mohlo být věřitelem uplatněno poprvé u orgánu veřejné moci (soudu) dne 2. 4. 2018, ne-li dříve. Promlčecí lhůta tříletá obecná podle § 629 odst. 1 o. z. uplynula jistě v dubnu 2021 Smlouva o postoupení pohledávky byla uzavřena dne 28. 1. 2022, návrh došel soudu dne 5. 6. 2022. Ujednaly-li si právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávky, na základě níž žalobkyně nabyla právo z již promlčené pohledávky ze zákona, je soud ex officio oprávněn za žalovaného uplatnit námitku promlčení. Žalovaný byl vyzván k okamžitému splacení dluhu nejpozději do 17. 3. 2022 až žalobkyní. <i>Je třeba si uvědomit, že se jedná o triviální právní záležitost a právní předchůdkyni žalobkyně nic nebránilo uplatnit právo u soudu v zákonné promlčecí lhůtě.</i> Primární právo Evropské unie, zejména článek 169 odst. 2 písmeno a) Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 38 Listiny základních práv Evropské unie zakotvují vysokou úroveň ochrany spotřebitele. Byl to Soudní dvůr, kdo v rozsudku ze dne 27. 6. 2000 ve spojené věci C -240/98 à C -244/98 (curia.eu) otevřel cestu k ingerenci ex officio soudu členského státu Evropské unie v horizontálních vztazích odrážejících právní poměry účastníků soudního řízení. Role soudu v současné společenské realitě spočívá v rozvoji práva spotřebitele prostřednictvím soudních rozhodnutí nalézajících případné právní řešení v konkrétní věci ústavně konformním přístupem v souladu s právem Evropské unie. Konstrukce smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, akcentuje nárůst příslušenství pohledávky v případě prodlení dlužníka. Obecná promlčecí lhůta trvající 3 roky reflektuje včasné vykonání subjektivních občanských práv a argumentace žalobkyně k nepodání návrhu (žaloby) u soudu je irrelevantní. Včasné neuplatnění práva u soudu, za dané konstrukce smlouvy, neúměrně navyšuje příslušenství pohledávky, byť v důsledku prodlení dlužníka, zjevně ve prospěch věřitele. Jednoduchá žaloba, jednoduchý návrh na vydání (elektronického) platebního rozkazu musí být schopný podat bez prodlevy subjekt, který je schopen uzavřít smlouvu daného obsahu se spotřebitelem. Žalobkyně jako profesionál v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávky si musela být vědoma (mohla a měla být vědoma), že se jedná o naturální obligaci a existuje vysoká míra pravděpodobnosti uplatnění námitky promlčení dlužníkem, pokud by dlužník byl o možnosti uplatnění této námitky zpraven. Ve světle těchto právních úvah soud nahradil ex officio projev vůle dlužníka k uplatnění námitky promlčení, neboť je přesvědčen, že dlužník by námitku uplatnil. Nejde o porušení rovnosti zbraní v civilním procesu prizmatem článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky nahlíženo článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie. Soud zdůvodnil legitimitu ochrany spotřebitele v projednávané věci. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř.; žalovanému náklady řízení nevznikly.