8 C 23/2023-87 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 5.894 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně za dobu od 24. 11. 2021 do zaplacení. Tvrdí, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, uzavřené s žalovaným dne 16. 5. 2013, vznikl žalobci závazek dodávat žalovanému elektřinu za sjednanou cenu do dohodnutého odběrného místa, a žalovanému vznikl závazek poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobci uhradit. Žalobce vyúčtoval žalovanému za tři období elektřinu a související služby fakturami, které však žalovaný nezaplatil ani po předžalobní výzvě. 2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Žalobce je zapsán v obchodním rejstříku od roku 2004 dosud a do jeho předmětu podnikání náleží obchod s elektřinou. Dne 16. 5. 2013 uzavřel žalobce jakožto dodavatel s žalovaným jako zákazníkem Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí pro zákazníky kategorie D [číslo] v níž se zavázal dodávat žalovanému elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem, zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny do odběrného místa a související služby a převzít závazek žalovaného odebrat elektřinu z elektrizační soustavy spolu s odpovědností za odchylku. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci za dodávku elektřiny cenu podle smlouvy a za dopravu a související služby cenu regulovanou ve výši a rozsahu podle platného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 28. 2. 2014 s možností automatického prodlužování o jeden rok i opakovaně. Produkt dodávky elektřiny byl sjednán pod obchodním názvem E.ON Elektřina TrendAku, cena dodané elektřiny byla stanovena podle Ceníku Březen dodávky elektřiny E.ON Energie pro zákazníky kategorie D, produktová řada Elektřina Trend, platného v době odběru. Žalobce byl oprávněn ceník jednostranně měnit z důvodu změny cen na velkoobchodním trhu s energiemi. Odběrné místo bylo specifikováno kódem EAN a adresou [adresa žalovaného], sazba distribuce byla D 25d a hodnota hlavního jističe 3 x 25 A. Žalovaný byl povinen platit zálohy do nejbližšího zúčtování 1.500 Kč měsíčně a provádět úhrady záloh i faktur poštovními poukázkami. Podrobnější úprava práv a povinností smluvních stran citované smlouvy byla obsažena v Obchodních podmínkách dodávky elektřiny pro odběrná místa připojená z hladiny nízkého napětí. V článku 3 je uveden způsob měření elektřiny, v článku 4 je upravena cena a způsob úhrady plateb a povinnost platit zálohy na elektřinu s tím, že za zúčtovací období bude žalobce vystavovat daňové doklady, faktury s uvedením data splatnosti. Žalovaný byl oprávněn jakožto zákazník fakturu reklamovat. Ceny za dodávku elektřiny byly stanoveny v Ceníku Březen, produktová řada Elektřina Trend, tak, že v období od 28. 10. 2016 do 28. 2. 2018 činila cena ve vysokém tarifu 1.605 Kč za MWh bez daně z přidané hodnoty a cena elektřiny v nízkém tarifu 930 Kč za MWh bez téže daně. Za další období od 1. 3. 2018 do 28. 2. 2019 byla cena elektřiny ve vysokém tarifu 1.719 Kč za MWh bez daně a v nízkém tarifu 997 Kč za MWh bez daně. V následujícím období od 1. 3. 2019 do 24. 6. 2019 byla cena elektřiny ve vysokém tarifu 2.066 Kč za MWh bez daně a v nízkém tarifu 1.198 Kč za MWh bez daně. Cena za zajištění distribučních a souvisejících služeb byla ve všech třech odečtových obdobích stanovena přehledem cen distribuce elektřiny pro příslušné období pro distribuční území [anonymizováno] [právnická osoba] a sazbu distribuce D 25d s hodnotou příkonu hlavního jističe 3 x 25 A. 4. Následujícími třemi fakturami vyúčtoval žalobce žalovanému za dodávku elektřiny a související služby tyto částky. Opravnou fakturou k daňovému dokladu [číslo] vyúčtoval žalobce žalovanému za období od 28. 10. 2016 do 20. 11. 2017 částku 1.962 Kč jakožto doplatek se splatností 23. 11. 2021 za spotřebovanou elektřinu 0,049 MWh. Ve faktuře žalobce použil ceny za elektřinu podle ceníku, jak je uvedeno shora, a u ostatních služeb vycházel z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Ve faktuře rovněž jsou popsány technické údaje o měření, tedy stavy elektroměru počáteční a konečné u vysokého i nízkého tarifu, když u vysokého tarifu byl počáteční stav 558 a konečný stav 1.593 a u nízkého tarifu byl počáteční stav 1.088 a konečný stav 1.228. Za následující období od 21. 11. 2017 do 19. 11. 2018 vyúčtoval žalobce žalovanému opravnou fakturou za elektřinu k daňovému dokladu [číslo] doplatek 2.365 Kč za spotřebovanou elektřinu 0,057 MWh se splatností 23. 11. 2021. V technických údajích o měření je počáteční stav elektroměru u vysokého tarifu 732 a konečný stav 2.960, u nízkého tarifu je počáteční stav 2.040 a konečný stav 1.360. Za následující období od 20. 11. 2018 do 24. 6. 2019 vyúčtoval žalobce žalovanému opravnou fakturou za elektřinu k daňovému dokladu [číslo] doplatek 1.567 Kč za spotřebovanou elektřinu 0,031 MWh se splatností 23. 11. 2021. Při odečtech byl počáteční stav elektroměru u vysokého tarifu 893 a konečný stav 3.165 a u nízkého tarifu byl počáteční stav 2.921 a konečný stav 1.440. V řízení nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byly tyto faktury žalovanému odeslány či doručeny. Ze snímku obrazovky počítače ve velice zmenšeném měřítku nebylo možné zjistit žádné skutečnosti, a nelze z něj vzít za prokázáno, že by žalobce urgoval žalovaného o zaplacení žalované částky 22. 12. 2021 nebo kdykoli jindy. První prokazatelnou výzvou k zaplacení žalované částky je dopis zástupce žalobce z 3. 5. 2022, který byl podle podacího lístku žalovanému odeslán doporučeně téhož dne. V dopisu žalobce poskytl žalovanému lhůtu k úhradě 7 dnů od doručení výzvy. Podle elektronického sledování zásilek byl tento dopis uložen na poště 5. 5. 2022 a vhozen do schránky žalovaného 17. 5. 2022. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil. 5. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle energetického zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který zároveň zrušil občanský zákoník dosavadní č. 40/1964 Sb. Soud vycházel z ustanovení § 3028 odst. 1 a 3 nového občanského zákoníku a vzhledem k tomu, že právní vztah mezi účastníky a práva a povinnosti z něj vzniklé pocházejí ještě z doby účinnosti občanského zákoníku dosavadního účinného do konce roku 2013, aplikoval soud vedle energetického zákona občanský zákoník č. 40/1964 Sb. 6. Účastníci uzavřeli výše uvedenou smlouvu v souladu s ustanovením § 50 odst. 1 a 2 energetického zákona ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Žalobce jakožto dodavatel svoji povinnost dodávat elektřinu, zajistit její distribuci a systémové služby žalovanému na dohodnuté odběrné místo ve třech výše uvedených obdobích splnil, avšak žalovaný, i když žádnou fakturu nereklamoval, nedostál své povinnosti za tyto služby poskytované ve stejných obdobích zaplatit vyúčtované částky, které byly vypočítány na základě odečtů elektroměru a v souladu se smlouvou, tedy za dodávku elektřiny podle ceníku žalobce a za dopravu a související služby regulované ceny podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. 7. Pokud jde o příslušenství pohledávky, tedy úrok z prodlení, vycházel soud z toho, že nebylo prokázáno odeslání všech tří faktur dne 9. 11. 2021 obyčejnou poštovní zásilkou, jak žalobce tvrdí, ani upomínkou z 2. 12. 2021, ani formou SMS zprávy dne 22. 12. 2021. První prokazatelnou výzvou byla až předžalobní upomínka zástupce žalobce odeslaná žalovanému 3. 5. 2022. Soud má za to, že do dispozice žalovaného se dopis dostal 6. 5. 2022, žalovaný měl plnit ve lhůtě do 3 dnů, tedy do 13. 5. 2022. Dnem následujícím 14. 5. 2022 se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 517 odst. 1 občanského zákoníku, a od téhož dne žalobci vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Výše úroku z prodlení je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 8. Na základě všech výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci plně žalovanou jistinu a úrok z prodlení až od 14. 5. 2022 do zaplacení. Výrokem II. byla žaloba ve zbytku požadovaného úroku z prodlení zamítnuta. 9. Žalobce měl ve sporu úspěch v převážné části předmětu řízení, když jeho neúspěch představuje nepatrnou část příslušenství pohledávky. V souladu s ustanovením § 142 odst. 3 občanského soudního řádu vzniklo žalobci právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení 8.204,50 Kč. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za 3 a půl úkonu právní pomoci po 1.500