8 C 267/2023-53 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 10.000 Kč s úrokem z prodlení 15 % ročně za dobu od 19. 2. 2023 do zaplacení. Tvrdí, že mezi právním předchůdcem žalobce, původním věřitelem [právnická osoba], a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru, avšak žalobce není schopen tuto smlouvu doložit. Původní věřitel žalovanému poskytl 10.000 Kč bezhotovostně na účet žalovaného dne 27. 9. 2021. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru nebyla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena, získal žalovaný majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Žalovaný z této částky ničeho nezaplatil. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovaným nejprve na společnost [právnická osoba], která následně tutéž pohledávku postoupila na žalobce postupní smlouvou. Žalovaný žalobci na žalovanou částku ničeho nezaplatil ani po předžalobní výzvě. 2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odstavec 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu. 3. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Smlouva o spotřebitelském úvěru obsahuje označení smluvních stran, kdy věřitelem je [právnická osoba] finance [právnická osoba] [IČO], a žalovaný je klientem. Tento původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr 10.000 Kč na úrok 40 % měsíčně dne 27. 9. 2021 bezhotovostně na účet žalovaného. Trvání úvěru bylo na dobu neurčitou a den splatnosti úvěru byl 25. den v měsíci s tím, že klient splácí 1x měsíčně úrok z úvěru přirostlý za uplynulé období, od poslední platby úroku, a jistinu splatí klient nejpozději při ukončení smlouvy. Celková částka k úhradě nebyla uvedena. Tato smlouva neobsahuje datum ani podpis žalovaného, na místě vyhrazeném pro podpis věřitele je nečitelná parafa. Listina Všeobecné obchodní podmínky pro smlouvy o zápůjčce uzavřené se zapůjčitelem, obchodní značkou [příjmení] [příjmení] pod záštitou [právnická osoba], obsahují právní rámec práv a povinností pro právní vztahy ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a jejími klienty. Jakoukoli souvislost s žalovaným nelze z této listiny dovodit. Listina není nikým podepsána. Z těchto dvou výše uvedených listin nemohl vzít soud za prokázáno, že by mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena jakákoli smlouva, a uzavření smlouvy nevyplývá ani z žádných dalších důkazů níže uvedených. Žalobce ani netvrdí, že k uzavření smlouvy došlo. 4. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že z účtu původního věřitele, vedeného u platební brány ThePay, byla dne 27. 9. 2021 odeslána částka 10.000 Kč na účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Majitelem tohoto účtu je žalovaný a podle výpisu z téhož účtu byla částka 10.000 Kč na účet žalovaného připsána 27. 9. 2021 pod výše uvedeným variabilním symbolem z platební brány ThePay. 5. Ohledně postoupení pohledávky až na žalobce zjistil soud tyto skutečnosti. Dne 17. 1. 2023 uzavřel původní věřitel jako postupitel se společností [právnická osoba] jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, mezi postoupenými pohledávkami byla i pohledávka za žalovaným. Dne 17. 1. 2023 uzavřela společnost [právnická osoba] s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, přičemž podle seznamu pohledávek byla předmětem postoupení i pohledávka za žalovaným. Dopisem z 8. 2. 2023 oznámil původní věřitel žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky až na žalobce, a vyzval ho, aby svůj dluh uhradil již žalobci na specifikované bankovní spojení. Dopisem z téhož dne vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě do 3 dnů. Podle podacího lístku byly dopisy žalovanému odeslání doporučeně dne 8. 2. 2023. 6. Žalovaný z čerpané částky 10.000 Kč ničeho nevrátil ani původnímu věřiteli ani žalobci. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že tuto částku, případně její část, uhradil. Žalovaný však ničeho takového netvrdil ani neprokázal. 7. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno uzavření jakékoli smlouvy mezi původním věřitelem a žalovaným, vycházel soud ze zásad bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odstavec 1 a 2 občanského zákoníku, podle něhož se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky 10.000 Kč, a na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení odpovídající této částce. Vzhledem k tomu, že žalovaný z této částky nevrátil ničeho, představuje tato částka 10.000 Kč bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. 8. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovaným písemnou smlouvou na společnost [právnická osoba], která tutéž pohledávku postoupila písemnou smlouvou na žalobce, to vše v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. Žalobce postoupením pohledávky nabyl také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění, jak je uvedeno v § 1880 odstavec 1 občanského zákoníku. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v souladu s ustanovením § 1882 odstavec 1 občanského zákoníku výše uvedeným dopisem. 9. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odstavec 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je výše zmíněný dopis z 8. 2. 2023, který byl žalovanému odeslán doporučeně téhož dne. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalovaného se dopis dostal 13. 2. 2023, žalovaný byl vyzván k plnění do 3 dnů, tedy do 16. 2. 2023. Dnem následujícím 17. 2. 2023 se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, a od téhož dne žalobci v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a činí 15 % ročně. Jiná sazba úroku z prodlení smluvena nebyla. 10. Na základě výše uvedených skutečností má soud za to, že žaloba žalobce je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. 11. Žalobce měl ve sporu plný úspěch, a v souladu s ustanovením § 142 odstavec 1 o. s. ř. mu vzniklo právo na plnou náhradu nákladů řízení 6.026,50 Kč. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za 2 a půl úkonu právní pomoci po 1.500 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze tří paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odstavec 4 advokátního tarifu a konečně z částky 976,50 Kč, která odpovídá 21 % dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálu. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a sepis žaloby. Soud rovněž vzal v úvahu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, a to dopis z 8. 2. 2023.