34 C 347/2023-132 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobci se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 30.9.2023 domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že na jednotce č. , Anonymizováno, a jednotce č. , Anonymizováno, vymezených v budově č.p. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , která je postavena na pozemku p.č. st. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , jakož i na pozemku p.č. st. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, neexistuje věcné břemeno průchodu ani průjezdu ve prospěch vlastníka pozemku parcelního čísla st. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Z návrhu se podává, že žalobci mají ve společném jmění manželů (dále jen „SJM“) dvě bytové jednotky zapsané na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , a to jednotku č. , Anonymizováno, s podílem na společných částech budovy č.p. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, zapsané na LV č. , hodnota, (dále jen „bytový dům“) a na pozemku p.č. , hodnota, zapsaném na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, v rozsahu , Anonymizováno, a jednotku č. , Anonymizováno, s podílem na společných částech bytového domu a pozemku p.č. , hodnota, zapsaném na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, v rozsahu v rozsahu , Anonymizováno, . Žalovaní mají v SJM pozemek p.č. st. , Anonymizováno, zapsaný na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, jehož součástí je budova bez č.p. nebo č.e. (dále jen „budova lázní“). Právní předchůdci žalobců a žalovaných uzavřeli dne , datum, smlouvu o zřízení věcného břemene (dále jen „smlouva“), které bylo dne , datum, zapsáno do katastru s účinky vkladu ke dni , datum, . Žalovaní vedou řízení u , právnická osoba, v , Anonymizováno, , odboru regionálního rozvoje (dále jen „stavební úřad“), kde žádají o dodatečné povolení své nepovolené stavby s názvem „Přístavba, stavební úpravy a nástavba podkroví objektu bez čp/če (bývalé lázně)“, přičemž budovu lázní chtějí dále užívat jen jako rodinný dům s kanceláří. Žalobci v rámci stavebního řízení poukázali na sporný rozsah věcného břemene zřízeného předmětnou smlouvu, na základě čehož jim byla doručena výzva, aby k soudu podali žalobu ve věci jejich uplatněných námitek ohledně rozsahu a existence věcného břemene, a to do , datum, . K odůvodnění žaloby uvedli, že dle čl. 2 předmětné smlouvy mělo být zřízeno ve prospěch právní předchůdkyně žalovaných „věcné břemeno – právo průchodu a v případě nutnosti i průjezdu.“ Dle žalobců však není obsah věcného břemene vymezen určitě, z toho důvodu je smlouva absolutně neplatná a žádné věcné břemeno tak vzniknout nemohlo. Naléhavý právní zájem shledávají žalobci v tom, že účelem žaloby je výmaz takového práva z katastru nemovitostí.2. Žalovaní 1) a 2) se k žalobě vyjádřili tak, že žalobu shledávají neopodstatněnou a navrhují její zamítnutí. Předně žalovaní namítli procesní námitku stran věcné legitimace, kdy napadené věcné břemeno je v katastru nemovitostí zapsáno jako nedělitelné omezení vlastnického práva nejen k jednotkám žalobců, ale také k dalším jednotkám ve vlastnictví třetích osob a prostřednictvím těchto jednotek je pak zapsáno také jako omezení vlastnického práva k pozemku p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Ohledně smlouvy žalovaní 1) a 2) uvedli, že její neplatnost odmítají. Věcné břemeno bylo zřízeno před více než 31 lety, přičemž optikou této doby je nutné na smlouvu nahlížet. Dále uvedli, že ve smyslu judikatury Ústavního soudu je třeba v rámci proporcionality upřednostnit výklad, který neplatnost smlouvy nezakládá. Dle žalovaných tak slovní spojení „v případě nutnosti“ zjevně vyjadřuje toliko požadavek na zdrženlivý přístup k realizaci tohoto práva, který však již plyne z principu věcných břemen.3. Usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud na návrh žalobců připustil, aby na straně žalované jako žalovaná 3) přistoupila , Jméno advokáta, .4. Jednání ve věci samé bylo nařízeno na den 8.4.2024 a na den 22.5.2024. Žalovaná 3) měla předvolání k oběma jednáním řádně vykázáno, za situace, kdy toto jí bylo doručeno fikcí. Žalovaná 3) se však ani jednoho jednání nezúčastnila, svou neúčast neomluvila a ani nepožádala o odročení jednání. Soud proto postupoval ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a věc rozhodl v nepřítomnosti žalované 3).5. Při jednání ve věci samé dne 8. 4. 2024 žalovaní 1) a 2) doplnili svá tvrzení tak, že uplatnili námitku vydržení, případně mimořádného vydržení věcného břemene jak k bytovým jednotkám, tak k pozemku. K tomu na výzvu soudu podle § 118a odst. 1 o.s.ř. doplnili, že námitka vydržení a námitka mimořádného vydržení věcných břemen je činěna pouze z procesní opatrnosti a právní jistoty, kdy by měla být prokazována až poté, co by soud učinil závěr o neplatnosti smlouvy či o její částečné neplatnosti.6. Podáním ze dne 17.4.2024 žalovaní 1) a 2) k tvrzenému vydržení doplnili, že věcné břemeno bylo zapsáno do katastru nemovitostí na základě smlouvy ze dne , datum, . Právní předchůdkyně žalovaných 1) a 2) se ujala držby tohoto práva, když nepochybně byla v dobré víře, že vykonává právo vyplývající z věcného břemene v souladu s předmětnou smlouvou, a to po celou dobu jejího vlastnictví, tedy 18 let. Předmětná smlouva byla žalobci co do její platnosti zpochybněna až dne , datum, , předtím nebyla případná neplatnost desítky let namítána a vlastníci služebných nemovitostí tento stav vědomě snášeli. Žalovaní 1) a 2) dále poukázali na případný zápočet vydržecí doby jejich právní předchůdkyně pro případ mimořádného vydržení žalovanými 1) a 2). Dohodou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne , datum, došlo k vymezení bytových jednotek v předmětné budově, omezení váznoucí na nemovitosti pak v souladu s právní úpravou zákona č. 72/1994 Sb. přešlo na nově vzniklé jednotky.7. Žalobci podáním ze dne 18.4.2024 doplnili, že faktickému výkonu práva průjezdu brání pevné překážky na místě, právo tak nemohlo být žalovanými 1) a 2) vykonáváno ani vydrženo. Žalobci navíc žalované 1) a 2) od počátku upozorňovali na neoprávněnost využívání stavby a pozemků. Neexistence věcného břemene vyplývá dle názoru žalobců z kupní smlouvy ze dne , datum, , kterou žalobci nabyli nemovitost od , adresa, , jelikož ve smlouvě je uvedeno prohlášení prodávajícího, že převáděná nemovitost je bez dluhů a břemen.8. Žalobci dále při jednání soudu dne 22.5.2024 odkázali na písemná vyjádření a doplnili, že žalobci mají za to, že věcné břemeno nevzniklo, protože předmětná smlouva je neurčitá. Ze smlouvy není vůbec jasné, zda právo průjezdu bylo zřízeno a není rovněž jasné, zda se vztahuje na budovu a pozemek nebo jen pozemek. Právo průjezdu nevzniklo ani na základě jednání stran. Dále opětovně odkázali na kupní smlouvu, kterou nemovitost nabyli žalobci a ve které je uvedeno, že nemovitost není zatížena věcnými břemeny. Co do obsahu a určitosti smlouvy odkázali žalobci na judikaturu Nejvyššího soudu, dle které musí být smlouva jednoznačná. Pokud jde rozhodnutí odkazované žalovanými, k tomu dodali, že se vztahuje k jiné situaci, kdy byl sporný rozsah existujícího věcného břemene. Nemohlo dojít ani k vydržení, zejména ve vztahu k právu průjezdu, které nikdy nebylo vykonáváno.9. Žalovaní 1) a 2) při jednání soudu dne 22.5.2024 rovněž odkázali na písemné vyjádření k žalobě. V případě smlouvy nejsou dány důvody pro její neplatnost, smlouva byla platně uzavřena. Judikatura zmiňovaná v žalobě se týká závazkových vztahů, konkrétně obchodní smlouvy. Rozhodnutí Nejvyššího soudu, na které žalovaní odkazují, se dle jejich názoru týká přesně toho, že ve smlouvě není určeno, kde a v jaké části pozemku má být věcné břemeno vykonáváno. To však dle závěrů rozhodnutí neplatnost smlouvy nezpůsobuje. Právní úkony je potřeba posuzovat optikou doby, kdy byly činěny, tedy na smlouvu z roku , Anonymizováno, nelze nahlížet optikou roku , Anonymizováno, . V předmětné věci je žaloba podávána prakticky po 30 letech. Ve smlouvě použitý termín nutnosti se vztahuje ke způsobu výkonu věcného břemene, tedy zdrženlivosti při jeho výkonu. Jedná se o budovu bývalých lázní, která byla přístupná veřejnosti, byla vytápěná uhlím, které se tam naváželo. Je-li zřízeno věcné břemeno, je povinnosti povinného udržovat věc v takovém stavu, aby bylo možné jej realizovat. Pokud jde o žalobní petit, tak v domě je 6 bytových jednotek, ale má být rozhodnuto jen o dvou. Žalovaní 1) a 2) mají za to, že ani případné vyhovující rozhodnutí by nemohlo být podkladem pro zápis do katastru. Správně by se měli žalobci domáhat toho, že věcné břemeno není na žádné bytové jednotce.10. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobců.11. Smlouvou o zřízení věcného břemene uzavřenou dne , datum, mezi městem , adresa, a , jméno FO, bylo zřízeno věcné břemeno pro zajištění přístupu a příjezdu do budovy se stavební plochou č. , hodnota, v k.ú. , adresa, – právo průchodu a v případě nutnosti i průjezdu ve prospěch , jméno FO, . , adresa, jako majitel domu č.p. , Anonymizováno, se stavební plochou č. , hodnota, zapsané na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, je povinno trpět pr