8 C 92/2024-58 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 10.300 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 2. 7. 2015 do zaplacení. Tvrdí, že žalovaná dne 25. 7. 2006 uzavřela s právním předchůdcem žalobce, původním věřitelem , právnická osoba, , smlouvu o půjčce, na základě níž převzala tentýž den v hotovosti částku 20.000 Kč. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli splatit jistinu půjčky a souhrnný poplatek 13.280 Kč v 52 pravidelných týdenních splátkách, kdy celková splatnost závazku nastala 24. 7. 2007. Žalovaná však půjčku řádně a včas nesplatila a uhradila původnímu věřiteli pouze 22.980 Kč. Tato částka byla započtena ve výši 13.280 Kč na poplatek a částkou 9.700 Kč na jistinu půjčky. Žalovaná částka tak představuje nesplacenou část jistiny. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou postupní smlouvou z 19. 6. 2015 na společnost , Anonymizováno, , která následně tutéž pohledávku postoupila na žalobce postupní smlouvou z 24. 8. 2018. Žalovaná žalobci však ničeho neuhradila ani po upomínce.2. Ve věci byl dne 8. 1. 2024 vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou.3. Procesní stanovisko žalované nebylo průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalované doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.4. Ze smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, soud zjistil, že byla uzavřena dne 25. 7. 2006 mezi původním věřitelem , právnická osoba, , IČ , IČO, , a žalovanou podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., a zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Původní věřitel ve smlouvě prohlásil, že poskytuje žalované půjčku 20.000 Kč, a žalovaná podpisem na smlouvě potvrdila, že tuto částku v hotovosti převzala. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli kromě této částky ještě souhrnný poplatek 13.280 Kč, tedy celkem částku 33.280 Kč formou 52 splátek ve výši 640 Kč týdně, přičemž první splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce, umístěné na druhé straně smlouvy.5. Žalobce tvrdí, že žalovaná na smlouvu o půjčce uhradila 22.980 Kč. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že uhradila částku odlišnou, žalovaná však ničeho takového netvrdila ani neprokázala.6. Ohledně postoupení pohledávky z původního věřitele až na žalobce zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne 19. 6. 2015 uzavřel původní věřitel jako postupitel se společností , Anonymizováno, sídlem ve , Anonymizováno, jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se zavázal postoupit na žalobce pohledávky specifikované v příloze smlouvy. Tato příloha obsahuje seznam postoupených pohledávek, v němž pod č. , hodnota, je zahrnuta i pohledávka za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení. Dopisem z 25. 6. 2015 oznámil původní věřitel žalované, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na , Anonymizováno, , a podle poštovního podacího archu byl tento dopis žalované odeslán doporučeně dne 29. 7. 2015. Následně společnost , Anonymizováno, jako postupitel uzavřela s žalobcem jako postupníkem dne 24. 8. 2018 smlouvu o postoupení pohledávek, přičemž v seznamu postoupených pohledávek se nachází i pohledávka za žalovanou. Dopisem z 17. 9. 2018 oznámil postupitel , Anonymizováno, žalované, že postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce, a vyzval žalovanou, aby svůj dluh plnila již žalobci na specifikované bankovní spojení. Podle poštovního podacího archu byl tento dopis žalované odeslán doporučeně dne 19. 9. 2018.7. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalované dopisem svého právního zástupce z 11. 9. 2023, který byl podle poštovního podacího archu žalované odeslán doporučeně dne 12. 9. 2023.8. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Původní věřitel , právnická osoba, uzavřel s žalovanou dne 25. 7. 2006 smlouvu o půjčce výše uvedeného obsahu, žalovaná téhož dne převzala dohodnutou částku 20.000 Kč v hotovosti a zavázala se splácet půjčku včetně souhrnného poplatku splátkami 640 Kč týdně v počtu 52. Žalovaná na půjčku splatila 22.980 Kč. Původní věřitel uzavřel se společností , Anonymizováno, smlouvu o postoupení pohledávek, v seznamu pohledávek se nachází i pohledávka za žalovanou. Toto postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno výše citovaným dopisem. Následně společnost , Anonymizováno, uzavřela s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, v seznamu pohledávek je zahrnuta i pohledávka za žalovanou. Toto postoupení bylo oznámeno žalované shora uvedeným dopisem. Žalovaná žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatila ani po upomínce. Žalovaná částka 10.300 Kč představuje nesplacenou jistinu půjčky.9. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil tímto způsobem. Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který k témuž dni zrušil občanský zákoník dosavadní č. 40/1964 Sb. V souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se však vznik závazkového vztahu mezi původním věřitelem a žalovanou a práva a povinnosti z něj vzniklé včetně postoupení pohledávky budou řídit právní úpravou platnou do konce roku 2013, tedy občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb., neboť k uzavření smlouvy o půjčce došlo v roce 2006.10. Na smlouvu o půjčce soud použil ustanovení § 657 až § 658 občanského zákoníku, která tento smluvní typ upravují. Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. Smlouva o půjčce má reálnou povahu, což znamená, že vznik půjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky dlužníkovi. Jakmile je smlouva na základě nabídky a jejího přijetí uzavřena, vzniká mezi stranami závazný právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti, avšak teprve odevzdáním věci dlužníkovi se tento vztah mezi nimi stává právním vztahem z půjčky. V daném případě došlo mezi původním věřitelem a žalovanou nejen k uzavření smlouvy o půjčce, ale zároveň také k tomu, že původní věřitel předal v hotovosti žalované dohodnutou částku 20.000 Kč. Na základě toho původnímu věřiteli vzniklo právo požadovat po žalované jakožto dlužníkovi vrácení půjčky, tedy téže peněžní částky.11. Ve smlouvě o půjčce nebyly dohodnuty úroky, nýbrž souhrnný poplatek 13.280 Kč, který představuje 66,4 % z jistiny půjčky 20.000 Kč. Podle smlouvy tudíž měla žalovaná za dobu 52 týdnů, tedy za 1 rok, zaplatit původnímu věřiteli kromě jistiny 20.000 Kč ještě 66,4 % z této jistiny, tedy navíc ještě 2/3 z téže jistiny. Soud považuje takovouto odměnu za poskytnutí půjčky za nepřiměřeně vysokou. Jde o spotřebitelskou smlouvu, a původní věřitel při jejím uzavírání byl fakticky ve výhodnějším postavení, neboť měl odbornou převahu nad žalovanou, které poskytoval své služby v podobě půjčky. Proto lze od původního věřitele vyžadovat a očekávat, že se ve vztahu k žalované jakožto spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. Ve smlouvě není vůbec specifikováno, které složky jsou zahrnuty v souhrnném poplatku 13.280 Kč, a není zřejmé, za které činnosti byl tento poplatek ve smlouvě stanoven, tedy z čeho se poplatek skládá. Nebylo možné proto rozlišit jednotlivé druhy nákladů či odměn, tvořící tento poplatek. Soud tento souhrnný poplatek pokládá za nepřiměřeně vysoký a neobvyklý až do té míry, že se příčí dobrým mravům. Ujednání o tomto poplatku ve smlouvě soud proto posoudil jako neplatné v souladu s ustanovením § 39 občanského zákoníku. Jde o neplatnost absolutní, k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti, aniž by bylo nutné, aby některá ze smluvních stran neplatnost namítla.12. Soud tedy vycházel z toho, že povinností žalované bylo vrátit původnímu věřiteli pouze poskytnutou částku 20.000 Kč. Podle tvrzení žalobce žalovaná na půjčku splatila částku vyšší, 22.980 Kč, čímž zcela vyrovnala své závazky vůči původnímu věřiteli z citované smlouvy.13. V řízení nebylo zjištěno, jakým způsobem žalovaná uhradila původnímu věřiteli 22.980 Kč, tedy jaké částky a v kterých dnech zaplatila. Soud proto nemohl posoudit, zda žalovaná se v průběhu splácení půjčky dostala do prodlení, s kterou konkrétní částkou a od které doby.14. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku zažalovanou na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , která tutéž pohledávku postoupila na žalobce. Stalo se tak dvěma postupními smlouvami výše uvedenými v souladu s ustanovením § 524 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobce postoupením pohledávky nabyl i její příslušenství a všechna práva s ní spojená, jak je uvedeno v § 524 odst. 2 občanského zákoníku. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno shora uvedenými dopisy, jak