7 C 94/2025-19 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 6. 6. 2025 domáhala zaplacení částky 34 271,13 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 16 362,83 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení. Žalobkyně sdělila, že účastnice uzavřely dne 11. 11. 2023 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit, konec kreditního rámce měla nastat dne 3. 5. 2025. Žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalované. Úvěr byl žalované vyplácen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně, a to dne 11. 11. 2023 ve výši 17 000 Kč, 21. 1. 2024 ve výši 11 644 Kč. Žalovaná si zadala volitelné položky služba „, Anonymizováno, “ za poplatek 882,06 Kč, „, Anonymizováno, “ poplatek 330 Kč, , Anonymizováno, za poplatek 231,36 Kč. Žalovaná zaplatila na jistinu 12 515,44 Kč. Částky zaplacené žalovanou byly započítány nejprve na úhradu úroků, následně poplatků, následně jistiny. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek a žalobkyně vypověděla smlouvu v souladu s článkem 7 odstavec 1 smlouvy uzavřené mezi účastnicemi. O vypovězení smlouvy byla žalovaná informována emailem ze dne 25. 11. 2024, k výpovědi došlo téhož dne. Žalobkyně tedy požaduje jistinu 16 128,52 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru 25,37 Kč, smluvní úrok 17 908,30 Kč, poplatek za službu „, Anonymizováno, “ 80,52 Kč, poplatek za službu „, Anonymizováno, “ 107,30 Kč, poplatek za službu „, Anonymizováno, “ 21,12 Kč. Žalovaná byla vyzvána k plnění před zahájením soudního řízení.Dne 1. 9. 2025 bylo jednáno v nepřítomnosti žalované v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.). Právní zástupkyně žalobkyně se z jednání omluvila. Žalované bylo doručeno předvolání k jednání řádně a včas v souladu s ustanovením § 49 odst. 2, 4 o. s. ř.U jednání dne 1. 9. 2025 bylo provedeno dokazování elektronickými dokumenty připojenými k návrhu (ustanovení § 125 o. s. ř.). Byl tak zjištěn skutkový stav dle skutkového děje sděleného v žalobě. Žalovaná skutečnosti sdělené žalobkyní nezpochybňovala.Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. [K]do se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.„Ke splnění cíle práva, stát se komplexním systémem, regulujícím účelně a citlivě rozhodující stránky sociálních vztahů ve společnosti v kontextu s reálným stavem a nosnými tendencemi vývoje společnosti, musí právo užívat a vytvářet nástroje, které tento sociálně interaktivní a systémový model regulace společenských vztahů podporují, ne-li přímo umožňují.“ (HURDÍK, J. Zásady soukromého práva. Brno: Masarykova univerzita, 1998, s. 7 a 8).Primární právo Evropské unie, zejména článek 169 odst. 2 písmeno a) Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 38 Listiny základních práv Evropské unie zakotvují vysokou úroveň ochrany spotřebitele. Byl to Soudní dvůr Evropské unie, kdo v rozsudku ze dne 27. 6. 2000 ve spojené věci C-240/98 à C-244/98 (dostupné na curia.eu) otevřel cestu k ingerenci ex officio soudu členského státu Evropské unie v horizontálních vztazích odrážejících právní poměry účastníků soudního řízení. Role soudu v současné společenské realitě spočívá v rozvoji práva spotřebitele prostřednictvím soudních rozhodnutí nalézajících případné právní řešení v konkrétní věci ústavně konformním přístupem v souladu s právem Evropské unie.Žalobkyně požaduje po žalované smluvní úrok 17 908, 30 Kč, poplatky 25,37 Kč, 80,52 Kč, 107,30 Kč, 21,20 Kč. Vzhledem k poskytnuté jistině 28 644 Kč jsou tyto další částky nepřiměřené; soud tak posoudil smlouvu jako absolutně neplatnou. Žalovaná zaplatila žalobkyni částku 12 515,44 Kč. K zaplacení zbývá tedy částka ve výši 16 128,56 Kč (28 644 Kč – 12 515,44 Kč). Úrok z prodlení byl přisouzen podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 1, 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013 Sb., kterým se určila výše úroku z prodlení. Žalovaná byla vyzvána k plnění do 25. 11. 2024.Nejde o porušení rovnosti zbraní v civilním procesu prizmatem článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, prizmatem článku 47 Listiny základních práv Evropské unie. Soud zdůvodnil legitimitu ochrany spotřebitele v projednávané věci; ve spojené věci C-240/98 à C-244/98 bylo již připuštěno porušení procesní rovnosti účastníků v hmotném právu odůvodněné ochranou spotřebitele. Nebyl dán důvod pro postup podle ustanovení § 118 a o. s. ř.; na základě zjištěného skutkového stavu bylo možno věc právně posoudit odlišně od právního názoru žalobkyně.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odstavec 2 o. s. ř. vzhledem k poměru úspěšnosti v řízení.