8 C 18/2025-37 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 11.251 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 26. 9. 2023 do zaplacení. Tvrdí, že žalovaný dne , datum, v době od , Anonymizováno, hodin do , Anonymizováno, hodin na trase mezi železničním přejezdem č. , Anonymizováno, a domem č.p. , Anonymizováno, na , adresa, fyzicky napadl , jméno FO, , pojištěnce žalobce. Žalovaný způsobil , jméno FO, poškození zdraví, v důsledku čehož žalobce zaplatil náklady zdravotní péče 11.251 Kč, a tím mu vznikla majetková újma. Zavinění žalovaného vyplývá z trestního příkazu zdejšího soudu z , datum, č.j. , spisová značka, , jímž byl žalovaný uznán vinným za předmětné protiprávní jednání. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky dopisem z 21. 8. 2023, který žalovaný nepřevzal.2. Usnesením z 28. 3. 2025 č.j. , spisová značka, , které bylo žalobci doručeno dne 1. 4. 2025, vyzval soud žalobce k doplnění tvrzení o tom, které konkrétní náklady žalobce vynaložil a jaká byla jejich jednotlivá výše, kterého dne tyto náklady vynaložil a komu byly tyto náklady uhrazeny. Zároveň byl žalobce vyzván, aby označil důkazy k prokázání těchto tvrzení. Žalobce na tuto výzvu reagoval sdělením, že přílohou žaloby byla specifikace nákladů léčení s přílohou Rg:, Anonymizováno, , a žalobce má za to, že tato dostatečně prokazuje, které konkrétní náklady žalobce vynaložil, jaká byla jejich jednotlivá výše i kdy a komu byly tyto náklady vynaloženy.3. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 a posléze § 50m občanského soudního řádu.4. K nařízenému jednání se nedostavil žalobce ani žalovaný, o odročení nepožádali, žalobce se omluvil a navrhl, aby bylo rozhodnuto v jeho nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků.5. Jednání žalovaného vůči pojištěnci žalobce , jméno FO, bylo předmětem řízení u Policie ČR, obvodního oddělení , adresa, pod č.j. , Anonymizováno, , a posléze řízení u zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, . Trestním příkazem z , datum, č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , zdejší soud uznal žalovaného vinným z toho, že dne , datum, v době od , Anonymizováno, hodin do , Anonymizováno, hodin na trase mezi železničním přejezdem č. , Anonymizováno, a domem č.p. , Anonymizováno, na , adresa, za přítomnosti nejméně pěti osob opakovaně fyzicky napadl poškozeného , jméno FO, , nar. , datum, , kterého několikrát udeřil pěstmi do oblasti hlavy, opakovaně jej shodil na zem, kde do něj kopal a způsobil mu zranění, a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl za obdobný čin odsouzen trestním příkazem zdejšího soudu z , datum, sp. zn. , spisová značka, , který nabyl právní moci , datum, . Žalovaný tedy se dopustil na místě veřejnosti přístupném výtržnosti tím, že napadl jiného, a čin spáchal opětovně, a tím spáchal přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, a za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem na 24 měsíců.6. Z následně uvedených listin policejního spisu výše uvedeného č.j. zjistil soud tyto skutečnosti. Podle úředního záznamu z , datum, hlídka policie obvodního oddělení , adresa, téhož dne na místě zjistila, že , jméno FO, měl tržnou ránu pod levým okem a krvácení v okolí levého ucha, na místo byla přivolána záchranná služba, která provedla prvotní ošetření , jméno FO, a převezla ho k vyšetření do nemocnice , adresa, . Tento rozsah zranění , jméno FO, je jasně patrný i z fotografií pořízených policií. Odvoz , jméno FO, potvrdil sám , jméno FO, v úředním záznamu o podaném vysvětlení z , datum, . Rozsah zranění , jméno FO, vyplývá z lékařské zprávy , právnická osoba, , podle níž měl , jméno FO, tržnou ranku v oblasti levého ucha a hematom pod levým okem, bylo mu provedeno šití rány. Znalkyně z oboru soudního lékařství , tituly před jménem, , jméno FO, na žádost policie vyhodnotila drobnou tržnou ránu na levém uchu a hematom pod levým okem , jméno FO, jako zranění lehké a povrchní, s omezením v obvyklém způsobu života do sedmi dnů.7. Z listiny nadepsané Škoda – vyčíslení nákladů léčebné péče zjistil soud, že jde o seznam jednotlivých úkonů zdravotnické péče, řazených podle zdravotnických zařízení. Dne , datum, v nemocnici , adresa, byl proveden rentgen lebky v ceně 264,60 Kč, komplexní vyšetření lékařem urgentního příjmu v ceně 1.531,74 Kč, péče spojená s převzetím pacienta od zdravotnické záchranné služby v ceně 1.200 Kč, triáž pacientů na oddělení urgentního příjmu v ceně 152,88 Kč, kontrolní vyšetření lékařem 383,67 Kč, péče o nemocného na intenzivní vyšetřovně urgentního příjmu v ceně 984,90 Kč a sutura rány a podkoží do 5 cm v ceně 205,80 Kč. Součet těchto částek činí 4.723,59 Kč pod číslem zakázky 2234308085, přičemž zřejmě tato částka měla být zaplacena , právnická osoba, dne 31. 3. 2023. Dále ve vyčíslení nákladů léčebné péče je uvedeno pod datem 12. 2. 2023 přednemocniční neodkladná péče v ceně 2.395,04 Kč, sledování případně transport pacienta zdravotnickým záchranářem v ceně 984,12 Kč a úhrada za epizodu péče zdravotnické záchranné služby – příjem tísňové výzvy a výjezd v ceně 2.085 Kč. Součet těchto částek činí 5.464,16 Kč pod číslem zakázky , Anonymizováno, , a tato zakázka měla být zaplacena 6. 4. 2023 , právnická osoba, . Poslední položkou soupisu je přeprava pacienta v pásmu 31–60 km dne 13. 2. 2023 v ceně 1.063,45 Kč pod číslem zakázky 2234313071, přičemž tato zakázka měla být zaplacena dne 6. 4. 2023 zařízení , Anonymizováno, .8. K výše uvedenému důkazu vyčíslení nákladů léčebné péče soud uvádí, že se jedná o soupis jednotlivých úkonů s uvedením jejich ceny, přičemž z této listiny nelze vzít za prokázáno, že žalobce celkový součet výše uvedených částek ve výši žalované částky 11.251 Kč zaplatil a komu.9. Dopisem z 21. 8. 2023 vyzval žalobce žalovaného k úhradě žalované částky. Podle vrácené obálky byl tento dopis žalovanému odeslán doporučeně, byl uložen na poště dne 25. 8. 2023 až do 5. 9. 2023, a následně byl vrácen zpět odesílateli jako nedoručený.10. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný byl shora uvedeným pravomocným trestním příkazem uznán vinným z toho, že fyzicky napadl poškozeného , jméno FO, , pojištěnce žalobce, kterého několikrát udeřil pěstmi do oblasti hlavy, opakovaně ho shodil na zem a kopal do něj a způsobil mu zranění. Toto zranění vyplývá z popisu policie a z fotografií, kdy , jméno FO, měl pohmožděnou levou tvář pod okem a tržnou ránu na levém uchu. Následně byl převezen zdravotnickou záchrannou službou do nemocnice v Boskovicích, kde byl ošetřen lékařem a rána mu byla sešita. Druh zranění , jméno FO, odpovídá jednotlivým položkám ve vyčíslení nákladů léčebné péče, a to včetně ošetření zdravotnickou záchrannou službou a jeho odvozu do nemocnice. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalobce komukoli, tedy ani zdravotnickým zařízením, cokoli za tyto úkony léčebné péče uhradil a kdy se tak mělo stát.11. Žaloba žalobce je na hranici projednatelnosti, pokud jde o vylíčení skutkových tvrzení. Žalobce je povinen ve smyslu § 101 odstavec 1 občanského soudního řádu zejména tvrdit všechny skutečnosti významné pro rozhodnutí věci, s tím, že pokud všechna potřebná tvrzení neobsahuje žaloba, lze je uvést v průběhu řízení. Žalobce dále je povinen plnit další procesní povinnosti, např. důkazní povinnost, a dbát pokynů soudu. Žalobce se nedostavil k nařízenému jednání, a proto nemohl být vyzván znovu k doplnění tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání v souladu s ustanovením § 118a odstavec 1 a 3 o. s. ř., ani poučen o následcích nesplnění takové výzvy. Soud připomíná, že tvrdit rozhodné skutečnosti nelze směšovat s prokazováním takových skutečností, tedy nelze směšovat povinnost tvrzení s povinností důkazní. Jak soud upozornil žalobce ve výše citovaném usnesení, nelze chybějící tvrzení nahradit odkazem na listiny. Soud ještě konstatuje, že Nejvyšší soud v rozsudku z 30. 1. 2003 sp. zn. 29 Cdo 1089/2000 uzavřel, že vylíčení rozhodujících skutečností může mít zprostředkovaně původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže. Soud však zdůrazňuje, že tento závěr je výjimkou ze zásady, že vylíčení rozhodujících skutečností má obsahovat samotná žaloba, a jako výjimka by měl být aplikován zcela restriktivně, jak je uvedeno v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 7. 2008 sp. zn. 29 Odo 742/2006, uveřejněném pod číslem 38/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V rozhodnutí Nejvyššího soudu z 23. 5. 2012 sp. zn. 29 Cdo 2268/2011 je jednoznačně uvedeno, že by bylo v rozporu se zásadou rovnosti účastníků, zakotvenou v článku 37 odstavec 3 Listiny základních práv a svobod, aby soud svou činností, analýzou předložených listin, v podstatě plnil a nahrazoval procesní aktivitu žalobce, pokud jde o splnění požadavků kladených na žalobu v § 79 odstav