14 C 312/2025-43 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobou ze dne 15. 8. 2025 se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 14 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 000 Kč od 31. 5. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % a dále částky 3 790 Kč (smluvní pokuta) s odůvodněním, že dlužná částka představuje neuhrazený úvěr, který žalobce poskytl žalované.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř., neboť žalobce s tímto postupem souhlasil, přičemž žalovaná se na výzvu ze strany soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Ve výzvě byla poučena, že pokud se k žalobě nevyjádří, bude soud předpokládat, že souhlasí, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání. Výzva spolu s žalobou byla žalované doručena do její datové schránky dne 24. 11. 2025 (doručeno fikcí). Soud proto vycházel z listinných důkazů předložených žalobcem.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, soud zjistil a má za prokázané, že žalobce na základě této smlouvy poskytl žalované úvěr v celkové výši 10 000 Kč. Ze sdělení banky žalované, a to , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že na její bankovní účet číslo , č. účtu, byla dne 26. 1. 2024 zaslána žalobcem částka 10 000 Kč. Jako variabilní symbol je uvedeno rodné číslo žalované. Ve smlouvě se žalovaná zavázala k úrokové sazbě ve výši 40 % p. m. (měsíčně).Žalobce tvrdí, že žalovaná úvěr řádně nesplácela, neboť dle odst. 2.1.7 smlouvy měla splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 25. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru a byla žalobcem opakovaně upomínána. V poslední upomínce ze dne 27. 5. 2024 byla informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 30. 5. 2024 a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne 31. 5. 2024. Žalovaná ničeho neuhradila ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne 14. 6. 2025.Před poskytnutím úvěru zkoumal žalobce úvěruschopnost žalované, a to z potvrzení o jejím příjmu i z veřejně dostupných databází. Žalobce dospěl k závěru, že žalovaná je schopna úvěr řádně splácet.Podle § 1796 občanského zákoníku neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti a rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, to platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Soud dospěl k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná ve smyslu § 1796 ve spojení s § 588 občanského zákoníku, neboť žalobce si nechal slíbit plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Smluvní úrok ve výši 40 % p. m. (měsíčně) z jistiny mnohonásobně převyšuje obvyklý obchodní úrok poskytovaný bankami v daném čase a místě. Soud proto nárok uplatněný žaloby posoudil jako nárok z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. občanského zákoníku. Žalobce má proto nárok na vrácení částky, kterou žalované prokazatelně poskytl, což bylo nepochybně zjištěno ze sdělení banky žalované , právnická osoba, . Žalovaná je tedy povinna vrátit žalobci částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 31. 5. 2024 (první den prodlení) do zaplacení, neboť o vrácení dlužné jistiny byla žalobcem opakovaně upomínána. Ve zbytku uplatněného nároku, tedy v částce 4 000 Kč (obchodní úrok) s příslušenstvím, i v částce 3 790 Kč (smluvní pokuta) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť úvěrová smlouva je absolutně neplatná jako celek, tedy i v ujednání o obchodním úroku i smluvní pokutě.Soud dále rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch obou byl v podstatě obdobný.