14 C 4/2026-62 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobou ze dne 24. 7. 2025 se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 21 694 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 975 Kč od 8. 12. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 %. Žalobu odůvodnil tím, že dlužná částka představuje neuhrazený úvěr, který právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , se , adresa, poskytl žalované. Aktivní věcná legitimace žalobce k podání této žaloby vyplývá ze skutečnosti, že původní věřitel společnost , právnická osoba, postoupil svoji pohledávku za žalovanou na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř., neboť žalobce s tímto postupem souhlasil, přičemž žalovaná si usnesení o výzvě k vyjádření spolu s žalobou v úložní době na poště v místě svého bydliště nevyzvedla (fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. ke dni 19. 1. 2026). Ve výzvě byla žalovaná poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě k žalobě nevyjádří, bude soud předpokládat, že souhlasí, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání. Soud proto vycházel z listinných důkazů předložených žalobcem.Ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo , hodnota, soud zjistil a má za prokázané, že původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 30. 11. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru na základě které poskytl žalované úvěr v celkové výši 18 000 Kč, a to v platbách dne 30. 11. 2023 částku 8 000 Kč, dne 1. 12. 2023 částku 1 600 Kč, dne 1. 12. 2023 částku 4 400 Kč, dne 26. 12. 2023 částku 1 100 Kč, dne 7. 1. 2024 částku 500 Kč, dne 7. 1. 2024 částku 900 Kč , dne 27. 2. 2024 částku 800 Kč, dne 3. 4. 2024 částku 700 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované číslo , č. účtu, . Dotazem na , právnická osoba, . bylo zjištěno, že shora uvedené platby byly v uvedených termínech skutečně provedeny a jedná se o bankovní účet žalované.Ze smlouvy dále vyplývá, že celková výše úvěrového rámce činila 8 000 Kč, datum prvního čerpání dne 30. 11. 2023 a zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 80 % p. a.Žalobce tvrdí, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek a byla právním předchůdcem žalobce opakovaně vyzývána k úhradě dluhu. V upomínce ze dne 7. 12. 2024 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzvána k okamžité úhradě. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne 8. 12. 2024. Právo na zesplatnění úvěru je sjednáno v článku III odst. 2 smlouvy.Předmětem žaloby je pohledávka v celkové výši 21 694 Kč skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 13 975 Kč a smluvního úroku 7 719 Kč, nejpozději splatných dne 7. 12. 2024, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po datu splatnosti úvěru z nesplacené jistiny. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu původním věřitelem a následně i žalobcem, přičemž výzva k plnění byla právním zástupcem žalobce odeslána žalované dne 15. 1. 2025.Podle § 1796 občanského zákoníku neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Soud dospěl k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná ve smyslu § 1796 ve spojení s § 588 občanského zákoníku, neboť úroková sazba ve smlouvě sjednaná (80 % ročně) osminásobně převyšuje obvyklý úrok poskytovaný bankami v případě spotřebitelských úvěrů v daném čase a místě. V tomto případě se jedná o lichevní jednání ze strany žalobce, který si nechal od žalované slíbit plnění, které neúměrně převyšuje plnění, které se žalované dostalo. Soud proto posoudil nárok uplatněný v žalobě jako nárok z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. občanského zákoníku. V tomto případě je povinností žalované vrátit žalobci pouze částku, kterou od původního věřitele obdržela. Žalobce tvrdí, že žalovaná dosud nesplatila jistinu úroku ve výši 13 975 Kč. Soud proto zavázal žalovanou povinností tuto částku žalobci vrátit, a to i se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 8. 12. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 %, kdy jako první den prodlení je datum 8. 12. 2024 (následující den po splatnosti úvěru). V částce 7 719 Kč, která představuje smluvní úrok soud žalobu zamítl z důvodu absolutní neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy.Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal převážně úspěšnému žalobci náklady řízení v celkové výši 805 Kč. Žalobce se domáhal celkem částky 23 890 Kč (kapitalizováno ke dni vyhlášení rozsudku), byla mu přiznána částka 16 171 Kč (kapitalizováno ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobce byl tedy úspěšný v 67 % uplatněného nároku, v 33 % byl neúspěšný. Proto má nárok na 34 % svých účelně vynaložených nákladů řízení (67 % - 33 %). V případě plného úspěchu by žalobce měl nárok na náklady řízení v celkové výši 2 368 Kč, kterážto částka představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 868 Kč, dále odměnu advokáta za tři úkony právní služby (3x 400 Kč) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 77/1996 Sb. - převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby a tři paušální částky po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) shora citované vyhlášky. Přiznaná částka 805 Kč představuje 34 % z částky 2 368 Kč.