34 C 75/2026-84 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci částku , částka, s úrokem ve výši , částka, , úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, smluvní pokutu , částka, a částku , částka, . V žalobním návrhu uvedl, že dne , datum, byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena úvěrová smlouva elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , který měl žalovaný splácet měsíčně v částce minimálně , částka, . Žalovaný své závazky ze smlouvy neuhradil, žalobce proto úvěr zesplatnil ke dni , datum, .Podáním ze dne , datum, žalobce na výzvu soudu doplnil, že úvěruschopnost žalovaného byla posuzována na základě dokumentace a prohlášení žalovaného a na základě informací získaných z externích zdrojů. Průměrný příjem žalovaného byl zjištěn v částce , částka, , náklady na bydlení žalovaný deklaroval ve výši , částka, měsíčně, náklady na domácnost žalovaný deklaroval ve výši , částka, měsíčně, žalobce dále vycházel z váženého průměru nákladů , částka, a , částka, měsíčně a rovněž stanovené minimální hodnoty nákladů , částka, měsíčně a , částka, měsíčně. Na bankovním účtu žalovaného tyto náklady nebyly nalezeny. Dále žalobce obsáhle popsal obecné principy a postupy pro prověřování úvěruschopnosti. Ke způsobu uzavření smlouvy žalobce uvedl, že smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím tzv. klientského účtu. Žalovaný čerpal úvěr v částce , částka, , celkem žalovaný uhradil částku , částka, .Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil.Z listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce.Žalobce k důkazu předložil předsmluvní informace a listinu označenou jako smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , kdy předmětem smlouvy měl být úvěr s úvěrovým rámcem , částka, , úroková sazba činila 57,99 % ročně a RPSN 76,18 %. Z přílohy označené jako finanční situace spotřebitele vyplývají údaje uvedené ohledně žalovaného, a to příjem v částce , částka, měsíčně, deklarované náklady na bydlení , částka, měsíčně a deklarované náklady na domácnosti , částka, měsíčně. Listina není žalovaným podepsána a údaje v ní uvedené nejsou jakkoliv doloženy.Dle sdělení banky ve spojením s potvrzením o provedení platby a výpisem z účtu byla žalovanému poskytnuta žalobcem částka , částka, dne , datum, . Dopisem ze dne , datum, , dopisem ze dne , datum, a emaily vyzval žalobce žalovaného k úhradě splátek. Dopisem ze dne , datum, vyzval zástupce žalobce žalovaného k úhradě částky , částka, . K výzvě předložil žalobce doklad o odeslání zásilky, který však doručení zásilky žalovanému neprokazuje.Z kopie občanského průkazu žalovaného a kopie osvědčení nebyla učiněna žádná skutková zjištění.Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.Dle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné též použitím nezávisle ověřitelných údajů.Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.Dle ustanovení § 87 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.Jakkoliv však zákon o ochraně spotřebitele ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, tato povinnost ani nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí (totožně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit.Ze shora uvedených zjištění ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti dospěl soud k závěru, že žalobce úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřil. Vycházel-li žalobce zejména ve vztahu k výdajům žalovaného při posouzení pouze z údajů deklarovaných údajně žalovaným, které nebyly jakkoliv doloženy, jedná se o prověření zcela nedostatečné a pouze formální. Žalobce ve skutkových tvrzeních výslovně uvádí, že vycházel při posouzení výdajů žalovaného z částek stanovených jako průměry a vypočtená minima namísto posouzení skutečných a doložených výdajů žalovaného. Samotné provedení posouzení úvěruschopnosti lze jistě provést za použití ekonomického či matematického modelu, avšak pouze v případě užití konkrétních a doložených údajů ohledně příjmů a výdajů žalovaného.Vzhledem k tomu, že žalobce úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřil, je na úvěrovou smlouvu třeba hledět jako na neplatnou (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru, k tomu srovnej, pokud jde o absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance proti GK a pokud jde o povinnost věřitele řádně ověřit úvěruschopnost spotřebitele, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. 27 Co 12/2020).Žalovaný je s ohledem na výše uvedené povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu. Žalovanému byla poskytnuta jistina ve výši , částka, , na kterou dosud dle tvrzení žalobce uhradil , částka, , zbývá tedy podle výpočtu soudu uhradit 51.000, - Kč (k započtení plateb srov. odst. 17 rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2021, sp. zn. 27 Co 80/2021). Tuto částku je žalovaný povinen uhradit ve lhůtě odpovídají možnostem spotřebitele, která bude dohodnuta účastníky řízení nebo soudem určena. Mezi účastníky řízení k takové dohodě nedošlo. S ohledem na shora nezjištěnou finanční situaci žalovaného byla stanovena lhůta 3 dnů dle § 160 občanského soudního řádu. Nárok na případný úrok z prodlení by žalobci vznikl až v případě prodlení žalovaného s úhradou v takto stanovené lhůtě (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021, bod 17. odůvodnění).Z výše uvedených důvodů soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobci částku , částka, (výrok I.) a ohledně zbývající části nároku žalobu zamítl (výrok II.).O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný ohledně 69 % předmětu řízení (při vyčíslení ke dni rozhodnutí soudu se jedná o částku , částka, ), neúspěšný ohledně 31 % předmětu řízení (při vyčíslení včetně příslušenství ke dni rozhodnutí soudu se jedná o částku , částka, ), náleží mu tak právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 38 %.Náhrada nákladů řízení se skládá ze soudního poplatku , částka, , z odměny za právní zastoupení 3 x , částka, podle § 7 ve spojení s § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce , částka, .