34 C 79/2026-143 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím a dále smluvní pokutu ve výši , částka, . V žalobním návrhu uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne , datum, uzavřena úvěrová smlouva a žalované byl poskytnut úvěr ve výši , částka, , který byl žalované vyplacen dne , datum, . Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutý úvěr ve 36 splátkách po , částka, měsíčně, úroková sazba činila 70,14 % ročně. Schopnost žalované úvěr řádně hradit žalobce ověřil z dokladů získaných od žalované, z databází umožňujících její prověření a „z jiných zdrojů“. Žalobce tak provedl. tzv. scoring žalované a rozhodl o možnosti úvěr poskytnout. Žalovaná byla prověřena v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobce smlouvu ve stádiu vymáhání a její doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný. Zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalovaná na úvěr uhradila pouze částku , částka, v období od , datum, do , datum, . Žalobce proto úvěr zesplatnil, v důsledku čehož mu vniklo právo na smluvní pokutu ve výši 11.144,10. Ke dni zesplatnění se nezaplacená jistina a veškeré dosud neuhrazené úroky staly součástí nové jistiny ve výši , částka, . Dále žalované vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši , částka, a ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a dále náklady s prodlením , částka, .Žalovaná se ve věci samé vyjádřila podáním ze dne , datum, , ke kterému však v řízení nebylo možné přihlížet, když podání bylo učiněno prostým emailem bez elektronického podpisu a nebylo doplněno dle ustanovení § 42 odst. 2 občanského soudního řádu.Žalobce podáním ze dne , datum, doplnil, že při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházel žalobce z příjmů a výdajů uvedených žalovanou, v případě výdajů vycházel ze zákonné částky životního minima a nominálních nákladů na bydlení. Dále žalobce podrobně popsal způsob ověření úvěruschopnosti a právní názor žalobce na způsob, jakým má být úvěruschopnost před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumána. Žalovaná uvedla měsíční příjem , částka, a náklady na bydlení , částka, měsíčně. Žalobce při posouzení vychází z údajů uvedených žalovanou, když nemá objektivní možnost výši výdajů ověřit. Žalobce nemá k dispozici doklad o výši nájemného či jiné potvrzení o nákladech žalované na bydlení, stejně tak jako k dalším osobním výdajům žalované.Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce.Dle smlouvy o úvěru ze dne , datum, , která měla být uzavřena mezi žalobcem a žalovanou, ve spojení s dodatkem smlouvy, oznámením a formulářem informací byla předmětem úvěru částka , částka, , kterou se žalovaná zavázala splatit ve 36 měsíčních splátkách po , částka, , tedy celkově měla žalobci uhradit částku , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 70,14 % ročně, RPSN 97,72 %. Schválení úvěru bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, , a to včetně splátkového kalendáře. Dle dokladu o vyplacení úvěru ve spojení s potvrzením o účtu bylžalované úvěr poskytnut dne , datum, . Formuláře standardních informací (č.l. 26-27 a č.l. 35-38 spisu) shrnují přehledně obsah shora uvedené smlouvy o úvěru.Žádostí ze dne , datum, požádala žalovaná o odklad splátek z finančních důvodů, dopisem ze dne , datum, žalobce s odkladem splátek souhlasil a zaslal žalované nový splátkový kalendář.Dopisem ze dne , datum, vyzval žalobce žalovanou k úhradě splátek za období od července 2025 do září 2025. Dopisem ze dne , datum, vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužných splátek za období od července 2025 do srpna 2025. Dopisem ze dne , datum, žalobce úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě částky , částka, . Dopisem ze dne , datum, vyzval zástupce žalobce žalovanou k úhradě před podáním žaloby.Dle formuláře označeného jako hodnocení klienta (č.l. 34 spisu) měl tvořit měsíční příjem žalované před uzavřením úvěrové smlouvy částku , částka, , měsíční výdaje žalované , částka, (částka životního minima) a , částka, , výdaje na bydlení , částka, . Ostatní náklady jsou uvedeny v částce 0,- K a splátky ve výši , částka, . Celkové měsíční výdaje žalované jsou vyčísleny na částku , částka, a jako „rezerva“ je uvedena částka , částka, .Dle výplatní pásky ve spojení s dokladem o platbě žalované činil příjem žalované v květnu 2024 částku , částka, . Dle potvrzení o platbách činil příjem žalované dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne 12. 3. 20024 částku , částka, . Dle výpisu plateb byl na účet žalované připsán v období od února 2024 do června 2024 starobní důchod v částce , částka, měsíčně.Dle výpisu z registru NRKI neměla žalovaná v registru záznam dluhu po splatnosti.Dle tabulky – karty klienta uhradila žalovaná na úvěr celkem částku , částka, .Z kopie občanského průkazu žalované, tabulek a výpisu z registru ohledně žalobce (č.l. 29-30, 18-19, 23 spisu) nebyla učiněna žádná relevantní skutková zjištění.Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.Dle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné též použitím nezávisle ověřitelných údajů.Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající vevýznamném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.Dle ustanovení § 87 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.V posuzované věci bylo sporné, zda žalobce před poskytnutím úvěru řádně a dostatečně posoudil úvěruschopnost žalované ve vztahu k poskytnutému úvěru. V rámci tvrzeného prověření úvěruschopnosti žalované byl vyplněn formulář, ve kterém je uveden měsíční čistý příjem žalované ve výši , částka, , což v podstatě odpovídá dokladům o příjmu a platbách žalované. Pokud jsou ve formuláři uvedeny výdaje žalované a výdaje na bydlení, bylo vycházeno pouze z částek životního minima a žalovanou sdělených nákladů. Pouhé převzetí životního minima podle § 2 a 3 zákona o životním minimu, nemluvě o existenčním minimu podle § 5 uvedeného zákona, ovšem samo o sobě nemůže být považováno za přiměřené stanovení a zohlednění životních nákladů spotřebitele, neboť v naprosté většině případů by vyžadovalo takové omezení výdajů, že by již bylo oprávněně možné hovořit o nepřiměřeném strádání (v tomto směru srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017). Částka uváděná jako výdaje na bydlení ve výši , částka, není nijak blíže specifikována ani doložena, žalobce výslovně uvedl, že doklady o výdajích žalované nedisponuje.Z uvedeného je zřejmé, že žalobce při poskytování úvěru vycházel ze zcela obecných částek životního minima, nedoložených nákladů žalované na bydlení a výše čistého příjmu žalované. Je tedy dle názoru soudu zjevné, že žalobce řádné prověření úvěru schopnosti ve vztahu k žalované neprovedl, pouze došlo ke zcela formálnímu vyplnění formuláře, ve kterém je vycházeno namísto reálných výdajů z výdajů opíra