7 C 158/2026-26 – Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 35 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 15. 11. 2024 poskytla žalovanému na jeho bankovní účet částku ve výši 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 7 989,42 Kč vrátit ve 14 splátkách, splatnost poslední splátky byla stanovena na 9. 1. 2026. Žalovaný splátky nehradil řádně, žalobkyně tak pohledávku zesplatnila ke sni 21. 10. 2025 a domáhá se úhrady dlužné jistiny ve výši 35 000 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného se ode dne následujícího po zesplatnění domáhá i úroku z prodlení.2. Žalovaný se na výzvu soudu formou usnesení k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně žádným způsobem nezpochybnil. Dne 22. 6. 2026 bylo jednáno v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.). Účastníkům bylo doručeno předvolání k jednání řádně a včas, žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil.3. Soud na základě dokazování listinami přiloženými k návrhu (protokol o jednání) učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , a žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 7 989,42 Kč ve 14 splátkách dle splátkového kalendáře. Termín splatnosti byl stanoven na 420 dnů od odeslání finančních prostředků, tj. 9. 1. 2026. Celková částka k vrácení činila 42 989,42 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, podle čl. 9.3 má žalobkyně právo písemně vypovědět smlouvu v případě prodlení klienta s uhrazením kteréhokoliv jeho závazku vůči věřiteli delšího než 30 dní.4. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně byla dne 15. 11. 2024 odeslána částka 35 000 Kč na účet č. , č. účtu, .5. Ke zkoumání úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalobkyně zaznamenala informace od žalovaného do dotazníku, kde žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí ve vlastním domě/bytě, je zaměstnán u společnosti , Anonymizováno, s příjmem 54 000 Kč měsíčně. Měsíční výdaje žalovaného byly zjištěny ve výši 25 000 Kč. Žalobkyně zaznamenala i další úvěr žalovaného, který je splatný 15. 7. 2028 a není evidován dluh.6. Dopisem ze dne 21. 10. 2025 byl žalovaný informován o zesplatnění celého dluhu ke dni 21. 10. 2025 z důvodu neplnění povinností z úvěrové smlouvy č. , hodnota, .7. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu výzvou ze dne 23. 10. 2025.8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (zákon o spotřebitelském úvěru) [S]potřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru [P]oskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Po podřazení shora zjištěného skutkového stavu pod platná zákonná ustanovení má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena v souladu s ustanovením § 2395 a násl. o. z. smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr, který je ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem. Věřitel dostál své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva tedy byla platně uzavřena.12. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách, v nichž byl zahrnut i sjednaný úrok. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplnil, žalobkyni neuhradil ničeho. Žalovaný tak porušil své smluvní povinnosti a žalobkyně v souladu se smlouvou přistoupila k zesplatnění celého dluhu, žalovanému tuto skutečnost oznámila a vyzvala jej k úhradě dlužné částky. Žalobkyně se tedy oprávněně domáhá zaplacení dlužné jistiny úvěru, tj. částky 35 000 Kč, když v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni na jistinu něčeho uhradil, a to i přes opakované výzvy ze strany žalobkyně. Žalovaný je tedy v prodlení s úhradou dluhu a žalobkyni tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. přísluší i právo domáhat se úroku z prodlení ve výši dané nařízením vlády číslo 351/2013 Sb., a to až do úplného zaplacení dluhu.13. Nárok žalobkyně uplatněný žalobou tak byl shledán zcela v souladu s platnými právními předpisy a soud mu proto, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, v plném rozsahu vyhověl. V řízení nevyšly najevo skutečnosti, ani nebyly prokázány skutečnosti, pro absolutní neplatnost smluvních ujednání jako celku či jednotlivého smluvního ujednání, na základě nichž je uplatněn nárok co do základu a výše, a to i ve světle práva Evropské unie a ústavního pořádku.14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek 1 400 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada právního zastoupení, která sestává z odměny zástupce za 3 úkony (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepsání žaloby - ustanovení § 11 odst. 1 AT), ve výši 2 500 Kč/1 úkon, tj. celkem 7 500 Kč (ustanovení §8 odst. 1, § 7 bod 5 AT). Ke každému z těchto úkonů náleží paušální částka jako náhrada výdajů podle ustanovení § 13 AT ve výši celkem 3x450 Kč, tj. 1 350 Kč. Celkem tedy 8 850 Kč, částku je nutné v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. navýšit o 21 % jako DPH (1 858,50 Kč), zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem této daně. Celkem tak úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení přísluší částka 12 108,50 Kč.