2 C 184/2021-44 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku [částka] s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od [datum] do [datum], které byl žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo kapitálové pojištění. Pojistné mělo být hrazeno měsíčně po [částka] Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum], smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. 4. Z tvrzení žalobkyně a jím předloženého výpisu se podává, že žalovaný neuhradil pojistné za období od [datum] do [datum], žalobkyně však požaduje celkem [částka]. 5. Žalobkyně žalovaného vyzvala, aby dlužné pojistné doplatil ve stanovené lhůtě, zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Dodejkou ze dne [datum] poštovní zásilky bylo prokázáno, že výzva se dostala do dispoziční sféry žalovaného. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 7. Podle § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle §2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 téhož ustanovení je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 8. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Pojistná smlouva splňuje jak formální, tak obsahové náležitosti předepsané zákonem – byla uzavřena v písemné formě, její obsah je jasný, určitý a srozumitelný a obsahuje podstatné náležitosti. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, žalovaný je proto povinen po celou dobu trvání smlouvy platit smluvené pojistné. Splatnost pojistného přitom vyplývá přímo z pojistné smlouvy, proto byl žalovaný povinen pojistné zaplatit bez výzvy. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, přičemž nezaplatil pojistné za období od [datum] do [datum]. 10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je v částce [částka] důvodná. Jelikož žalovaný dlužné pojistné za období [datum] do [datum] (tj. 4 měsíců) neuhradil, dluží žalobkyni částku [částka] (tj. 4 x [částka]), a to s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z. a ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku, odůvodněném dle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. 11. Pokud jde o požadovanou částku [částka], soud žalobu v této části (včetně příslušenství) jako nedůvodnou zamítl, jak je uvedeno v II. výroku rozsudku, neboť tvrzené smluvní ujednání o paušálním poplatku ve výši [částka] spojeném s upomínáním a vymáháním dlužné částky z provedených důkazů nikterak nevyplývá, dále pak z žaloby nevyplývá, z jakého právního titulu (za co) žalobkyně požadovala úhradu dalších [částka]; žalobce se svou neúčastní u jednání zbavil dobrodiní poučení dle ust. §118a odst. 3 o.s.ř. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 33,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66,67 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33,33 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].