6 C 221/2021-53 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 15 455 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytl žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná měla poskytnutou částku včetně sjednaného souhrnného poplatku ve výši 7 690 Kč splatit 58 pravidelnými týdenními splátkami ve výši 305 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, žalobkyně se omluvila z účasti u jednání soudu, soud tedy postupoval v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Kartou zákazníka bylo prokázáno, že žalovaná dne [datum] požádala společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] („ původní věřitel“), o zapůjčení částky 10 000 Kč, při čemž o sobě sdělila, že je vlastníkem rodinného domu ve [anonymizováno] [obec], [ulice a číslo], nemá půjčky ani spotřebitelské úvěry u jiných společností ani u právního předchůdce žalobkyně, není majitelem vozu, [anonymizována tři slova], je majitelkou [anonymizována tři slova] [adresa žalované], což bylo ověřeno daňovým přiznáním, její příjmy činí 15 000 Kč měsíčně, měsíční výdaje má na nájem/inkaso ve výši 2 500 Kč, na domácnost 4 500 Kč, na splátky 2 000 Kč, výdaje na telefon 400 Kč, měsíčně jí zůstává 5 600 Kč. Výše měsíčních příjmů byla ověřena daňovým přiznáním a pracovní smlouvou. Téhož dne žalovaná s původním věřitelem svými podpisy vyjádřili souhlasnou vůli s obsahem smlouvy ze dne [datum] [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytl žalované zápůjčku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala zápůjčku včetně sjednaného souhrnného poplatku ve výši 7 690 Kč splatit 58 pravidelnými týdenními splátkami ve výši 305 Kč počínaje 7. dnem od uzavření smlouvy. Výše úrokové sazby byla sjednání v čl. 1 smlouvy ve výši 23,72 % p.a. Žalovaná za dobu trvání smlouvy uhradila pouze částku 2 235 Kč, z toho na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost 243,24 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 551,76 Kč, poplatek na životní pojištění ve výši 40 Kč, poslední platba byla žalovanou uhrazena dne [datum]. Dluh z citované smlouvy aktuálně činí 15 455 Kč a sestává z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, dlužných úhrad za služby ve výši 5 455 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 10 706,94 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3 633,68 Kč, zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. 4. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, žalobkyni. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku; žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. 6. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § [číslo] bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 7. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. Pro posouzení platnosti Smlouvy tak bylo nutno zabývat se tím, zda původní věřitel před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet úvěr. Soud vyšel z toho, že žalovaná je vlastníkem rodinného domu ve [anonymizováno] [obec], [ulice a číslo], nemá půjčky ani spotřebitelské úvěry u jiných společností ani u právního předchůdce žalobkyně, není majitelem vozu, [anonymizována tři slova], je [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [adresa žalované], což bylo ověřeno daňovým přiznáním, její příjmy činí 15 000 Kč měsíčně, měsíční výdaje má na nájem/inkaso ve výši 2 500 Kč, na domácnost 4 500 Kč, na splátky 2 000 Kč, výdaje na telefon 400 Kč, měsíčně jí zůstává 5 600 Kč. Výše měsíčních příjmů byla ověřena daňovým přiznáním a pracovní smlouvou. Ze zjištěné výše disponibilní měsíční částky je zjevné, že zůstávala dostatečná rezerva i pro případ dalších měsíčních výdajů nebo pro případ jiné výše měsíčních splátek. Soud tak v tomto případě vyhodnotil, že k ověření schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dle § 9 odst. 1 shora citovaného zák. č. 145/2010 Sb. bylo provedeno v kvalitě dostačující, kdy nebyly pochybnosti o tom, že žalovaná bude schopna peněžitým závazkům dle Smlouvy dostát. Smlouva tak byla uzavřena platně. 9. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z. Žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč, kterou měl vrátit včetně sjednaného souhrnného poplatku ve výši 7 690 Kč splatit 58 pravidelnými týdenními splátkami ve výši 305 Kč počínaje 7. dnem od uzavření smlouvy. Ujednaný poplatek za sjednání smlouvy je odměnou věřiteli za poskytnutí peněžních prostředků. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Vzhledem k tomu, že sjednaný poplatek lze interpretovat jako cenu zápůjčky a byl ve smlouvě jasně a srozumitelně uveden, není podle § 1813 o. z. v kompetenci soudu jeho výši přezkoumávat. 10. Jelikož žalovaná sjednanou částku nezaplatila a aktuálně dluží 15 455 Kč, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem. 11. Řádným nezaplacením dluhu se žalovaná dostala do prodlení, proto věřiteli v souladu s ust. § 1970 o. z. vznikl také nárok na úroky z prodlení. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Za období od [datum] do [datum] byl úrok z prodlení kapitalizován ve výši 3 633,68 Kč. Pro následující období až do zaplacení dlužné částky byl pak úrok z prodlení přiznán zákonnou procentní sazbou. 12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud žalobě v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 455 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.