11 C 176/2022-40 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [číslo] domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 16 154,09 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (původní věřitel), v písemné formě Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu tvořil Předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru. Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 25 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 20 458 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 45 458 Kč. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 3 247 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy do měsíce od splatnosti splátky předchozí. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den [datum]. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný uhradil částku ve výši 33 486 Kč, která odpovídá 10 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, a to dle Předpisu splátek tvořícího přílohu smlouvy o úvěru. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 17 991,72 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 15 494,28 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 11 972 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 7 008,28 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 4 963,72 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny od [datum] a v souladu se třetím, resp. čtvrtým odstavcem smlouvy pod rekapitulací závazku i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobce, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne [datum]. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobce ku prospěchu žalovaného požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 9 145,81 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po zesplatnění závazku, tj. od [datum] do [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 4. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle ust. § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 9. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Provedenými listinnými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], poskytl dne [datum] žalovanému zápůjčku dle ust. § 2390 o. z. ve výši 25 000 Kč v hotovosti, následně však žalovaný nesplnil svou povinnost poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané výši řádně a včas v dohodnuté lhůtě do [datum] vrátit včetně dohodnutého příslušenství ve výši 20 458 Kč. Žalobci byla ve smyslu ust. § 1879 a násl. o. z. postoupením pohledávek ze dne [datum] postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobce je tedy ve věci aktivně legitimován. Postoupená pohledávka se skládala z jistiny zápůjčky dle § 2390 o. z. ve výši 7 008,28 Kč, smluvního úroku 208,65 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 2 633,19 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 476,12 Kč, inkasního poplatku 1 645,76 Kč, smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 3 758,55 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 129,85 Kč, a smluvní pokuty dle ust. § 2048 o. z. ve výši 9 145,81 Kč. Žalovaný dluh doposud ani zčásti nezaplatil, přestože byl k plnění vyzván i předžalobní upomínkou, soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl co do jistiny i příslušenství – zákonných úroků z prodlení uplatněných v souladu s ust. § 1970 o. z. a ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Soud shledal, že tyto částky jsou správně vyčíslené a oprávněné, proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve sporu plně úspěšný a v souladu s ust. § 142a o. s. ř. zaslal žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby výzvu k plnění, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci zastoupenému advokátem náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, z čehož náhrada za zaplacený soudní poplatek činí 800 Kč; výši náhrady nákladů právního zastoupení stanovil soud dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Zástupce žalobce učinil ve věci 3 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. účinné ke dni poskytnutí právní služby - převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a sepsání žaloby. Dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 300 Kč, tj. za 3 úkony náleží žalobci mimosmluvní odměna celkem ve výši 900 Kč. Dle ust. § 14 b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobci náleží náhrada hotových výdajů za 3 uvedené úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč, a 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř.