11 C 295/2021-22 — Okresní soud v Blansku

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím. Uvedl, že s žalovanou uzavřel dne [datum] Smlouvu příkazní o poskytování právních služeb, v níž se žalovaná zavázala platit za poskytnuté právní služby odměnu ve výši [částka] + DPH za každou započatou hodinu. Za poskytnuté právní služby vystavil žalobce žalované mj. fakturu [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] na částku [částka], představující odměnu za poradu žalobce a žalované dne [datum] a vyhotovení výpisu od Exekutorské komory z [datum], kterou žalovaná doposud neuhradila. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce jako advokát uzavřel s žalovanou jako klientem dne [datum] písemnou Smlouvu příkazní a o poskytování právních služeb na dobu neurčitou, na základě níž poskytoval žalované právní služby ve věci řešení závazků a žalovaná se za tyto služby zavázala platit částku [částka] + DPH za každou započatou hodinu. Žalobce v souladu s uzavřenou smlouvou žalované právní služby poskytl a poté vystavil žalované dne [datum] fakturu na částku [částka] se splatností dne [datum], kterou žalovaná doposud přes předžalobní výzvu neuhradila. Podle ust. § 2430 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (o. z.), příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Podle ust. § 2438 odst. 1 o. z., příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná s žalobcem uzavřeli dne [datum] v písemné formě příkazní smlouvu o poskytování právních služeb žalobcem (příkazníkem) žalované (příkazci) dle ust. § 2430 o. z. Žalobce v souladu se smlouvou poskytl žalované právní služby, za což následně vyúčtoval žalované odměnu ust. § 2438 odst. 1 o. z., žalovaná však žalobci odměnu nezaplatila, ocitla se v prodlení se zaplacením dluhu a doposud jej neuhradila, přestože byl k plnění vyzvána i předžalobní upomínkou. Soud proto žalobě vyhověl ohledně jistiny i příslušenství - zákonného úroku z prodlení uplatněného v souladu s ust. § 1970 o. z. a ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti faktury do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, odůvodněném dle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. II. výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve sporu plně úspěšný a proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka], z čehož náhrada za zaplacený soudní poplatek činí [částka]; dále soud uložil žalované v souladu s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. povinnost nahradit žalobci náklady řízení za 2 úkony dle § 1 odst. 3 písm. a), c) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. v celkové výši [částka] za předžalobní výzvu a sepsání žaloby, za což mu náleží 2x paušální náhrada dle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky á [částka]. Jen pro úplnost soud konstatuje, že žalobci nelze přiznat požadovanou náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21% z přiznané paušální náhrady hotových výdajů, neboť o. s. ř. toto nepřipouští, když dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., v platném znění, patří náhrada za daň z přidané hodnoty k nákladům řízení, jen je-li účastník zastoupen advokátem či patentovým zástupcem.