11 C 36/2022-42 — Okresní soud v Blansku

Předmětem řízení je pohledávka žalobce ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (původní věřitel), a žalovaným, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], přičemž na jeho jistině žalovaný nadále dluží částku [částka]. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Provedenými listinnými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], poskytl dne [datum] žalovanému zápůjčku dle ust. § 2390 o. z. ve výši [částka] v hotovosti, následně však žalovaný nesplnil svou povinnost poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané výši řádně a včas v měsíčních splátkách vrátit včetně dohodnutého příslušenství ve výši [částka]. Žalobci byla ve smyslu ust. § 1879 a násl. o. z. postoupením pohledávek ze dne [datum] postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobce je tedy ve věci aktivně legitimován. Postoupená pohledávka se skládala z jistiny zápůjčky dle § 2390 o. z. ve výši [částka] a příslušenství a smluvní pokuty ve výši [částka]. Žalovaný dluh doposud ani zčásti nezaplatil, přestože byl k plnění vyzván i předžalobní upomínkou, soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl co do jistiny i příslušenství – zákonných úroků z prodlení uplatněných v souladu s ust. § 1970 o. z. a ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Soud shledal, že tyto částky jsou správně vyčíslené a oprávněné, proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku, odůvodněném dle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve sporu plně úspěšný, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci zastoupenému advokátem náhradu nákladů řízení ve výši [částka], z čehož náhrada za zaplacený soudní poplatek činí [částka]; výši náhrady nákladů právního zastoupení stanovil soud dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Zástupce žalobce učinil ve věci 3 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. účinné ke dni poskytnutí právní služby - převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a sepsání žaloby. Dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí [částka], tj. za 3 úkony náleží žalobci mimosmluvní odměna celkem ve výši [částka]. Dle ust. § 14 b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobci náleží náhrada hotových výdajů za 3 uvedené úkony právní služby po [částka], tj. [částka], a 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř.