12 C 218/2022-32 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 525 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná, jakožto cestující, nastoupila dne [datum] do vlaku společnosti [právnická osoba] (ČD) [číslo] čímž v souladu s ust. bodu 5. kapitoly I. SPPO uzavřela s ČD Přepravní smlouvu o přepravě osob, na jejímž základě byla povinna zaplatit ČD cenu za přepravu ve výši 25 Kč (jízdné) stanovenou dle platného Tarifu. Po započetí přepravy se žalovaná ve vlaku na výzvu pověřeného zaměstnance ČD neprokázala platným jízdním dokladem, čímž porušila povinnost stanovenou v bodě 13. kapitoly II. SPPO, a proto bylo pověřeným zaměstnancem ČD sepsáno Potvrzení o nedodržení SPPO [variabilní symbol] [číslo] a Oznámení o závadách a žalovaná byla vyzvána, aby na základě Smlouvy zaplatila jízdné ve výši 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč dle platného Tarifu, celkem tedy částku 1 525 Kč. Žalobkyně uzavřela dne [datum] s ČD Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovanou [příjmení] jako postupitelem na žalobkyni jako postupníka, o této skutečnosti byla žalovaná postupitelem vyrozuměna v Oznámení o postoupení pohledávky a ve Výzvě k zaplacení – předžalobní upomínce žalobkyně k zaplacení dluhu, oboje zaslané žalované dne [datum]. Žalovaná však do dnešního dne ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z listinných důkazů obsažených ve spise soud zjistil následující skutkový stav: Potvrzením o nedodržení SPPO a Oznámením o závadách ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná použila ke své přepravě dne [datum] vlak právního předchůdce žalobkyně [právnická osoba], spoj [číslo] ve stanici [obec], hl. n. bez platného jízdního dokladu a nezaplatila jízdné ve výši 25 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč (dle Smluvních přepravních podmínek pro veřejnou drážní osobní dopravu účinných od [datum] a Tarifu pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel účinného od 1. 1. 2021) na místě, což potvrdila svým vlastnoručním podpisem. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno, že [právnická osoba] jakožto postupitel postoupily pohledávku za žalovanou žalobkyni. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou předžalobní výzvou k zaplacení ze dne [datum], odeslanou doporučeně téhož dne (viz podací arch), k úhradě jízdného a přirážky k jízdnému ve výši 1 525 Kč příslušenstvím na základě přepravy uskutečněné společností [právnická osoba] dne [datum] vlakem [číslo] to ve lhůtě do 10 dnů od obdržení výzvy; její součástí bylo i oznámení o postoupení pohledávky za žalovanou žalobkyni. 5. Povinnost žalované platit jízdné a přirážku k jízdnému je dána ust. § 37 odst. 5, 6 zákona číslo 266/1994 Sb., o drahách, ust. §§ 15 a 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., smluvními přepravními podmínkami a Tarifem Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. Podle citovaných ustanovení je cestující povinen prokázat se na vyzvání oprávněného pracovníka žalobkyně platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a zvláštní přirážku. 6. Aktivní legitimace žalobkyně jako postupnice je dána ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), podle nějž věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi), s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená, včetně jejího zajištění. 7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V daném případě bylo prokázáno, že žalované vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně jízdné a přirážku k jízdnému v celkové výši 1 525 Kč, přičemž pohledávka za žalovanou byla postoupena písemnou smlouvou žalobkyni a postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná žalobkyni doposud dluh ani částečně neuhradila, přestože byla k plnění písemně vyzvána, soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl včetně příslušenství – zákonného úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno v I. výroku rozsudku, odůvodněném dle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. 8. II. výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a v souladu s ust. § 142a o. s. ř. zaslal žalované nejméně 7 dnů před podáním žaloby výzvu k plnění, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni zastoupené advokátem náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, z čehož náhrada za zaplacený soudní poplatek činí 400 Kč; výši náhrady nákladů právního zastoupení stanovil soud dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci 3 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. účinné ke dni poskytnutí právní služby - převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby a výzvu k plnění. Dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 200 Kč, tj. za 3 úkony náleží žalobkyni mimosmluvní odměna celkem ve výši 600 Kč. Dle ust. § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů za 3 uvedené úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč, a 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř.