3 C 91/2021-100 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit jí částku , částka, s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, . Touto smlouvou se původní věřitel (, právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, ) zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná úvěr čerpala ve výši , částka, převodem na její bankovní účet, čímž žalované v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši , částka, . Tuto svoji povinnost žalovaná řádně neplnila, původní věřitel proto dopisem ze dne , datum, zůstatek dluhu zesplatnil. Aktuálně činí výše pohledávky , částka, sestávající se z dlužné jistiny , částka, , dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy , částka, a dlužného poplatku za administrativní činnost , částka, . Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši , částka, (19,38 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, (9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ), úroků ve výši 19,38 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Původní věřitel posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud přezkoumal svou mezinárodní pravomoc a konstatoval, že tato je dána ve smyslu čl. 48 bodu 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 123/2002 Sb. m. s.). Rozhodným právem je dle čl. 48 bodu 2 této smlouvy právo české.4. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.5. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele (, právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, ) poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, a závazek žalované splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši , částka, , a to včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru ve výši , částka, . Původní věřitel svou povinnost poskytnout úvěr splnil dne , datum, bezhotovostním převodem částky , částka, na účet žalované uvedený ve smlouvě, jak vyplývá z výpisu z účtu původního věřitele.6. Dle tvrzení žalobkyně činí aktuálně výše pohledávky , částka, sestávající se z dlužné jistiny , částka, , dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy , částka, a dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši , částka, . Ze skutečnosti, že původní částka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit, činila , částka, (, částka, jistina + , Anonymizováno, celkové náklady spotřebitelského úvěru) dospěl soud výpočtem k závěru, že žalovaná zaplatila žalobkyni částku v celkové výši , částka, (, částka, – , částka, ).7. Z dopisu původního věřitele adresovaného žalované ze dne , datum, soud zjistil, že jeho obsahem je zesplatnění zůstatku dluhu vyplývajícího ze shora specifikované úvěrové smlouvy a dále pak výzva žalované, aby okamžitě uhradila dlužnou částku v celkové výši , částka, .8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, má soud za prokázané, že původní věřitel oznámil postoupení pohledávky žalované a zároveň ji vyzval k zaplacení částky , částka, do 10 dnů od obdržení dopisu. Dle podacího lístku byl dopis podán na poště dne , datum, .9. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, jakož i z podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu.10. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované, doložila žalobkyně kartu zákazníka ze dne , datum, , ve které je mimo jiné uvedeno, že žalovaná je svobodná, má středoškolské vzdělání, bydlí ve vlastním bytě, nemá žádné nezaopatřené děti, jejím zdrojem příjmů je hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u zaměstnavatele , právnická osoba, , její pravidelný měsíční příjem činí , částka, , měsíční výdaje činí , částka, . V části označené jako „dokumenty k ověření finanční situace zákazníka“ nejsou vyplněny žádné údaje.11. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 2 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.12. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení, že původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr. O povinnosti prokázat své tvrzení však soud žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Soud má za to, že není možné žádat o odročení jednání pouze za určitých podmínek (pokud soud shledá, že žalobkyní dosud tvrzené, resp. dokládané skutečnosti „nejsou dostatečné pro to, aby bylo žalobnímu návrhu zcela vyhověno“), jak to v tomto případě učinila žalobkyně, neboť podle § 41a o. s. ř. není možné přihlížet k úkonu účastníka, který je vázán na splnění podmínky. Takový postup soudu by také představoval porušení zásady rovnosti účastníků.13. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 1, 2 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla s odbornou péčí ověřena úvěruschopnost žalované.14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalované, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru,