703 C 34/2021-37 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit jí částku 22 465,11 Kč z titulu přečerpání účtu [bankovní účet] Smlouvu ze dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalované [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], posl. bytem [obec a číslo] (dále též jen zůstavitel). Touto smlouvou se žalobkyně zavázala vést pro právního předchůdce žalované běžný účet, přičemž dne [datum] souhlasila s tím, že právní předchůdce žalované může prostředky na tomto účtu přečerpat do částky 30 000 Kč. Právní předchůdce žalované však porušil sjednané podmínky (překročil sjednanou výši debetního zůstatku o částku 22 465,11 Kč), čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek. Proto žalobkyně dopisem ze dne [datum] zůstatek dluhu zesplatnila a žádala zaplacení celého dluhu. Žalovaná je dědičkou zůstavitele [jméno] [příjmení] a odpovídá za dluhy zůstavitele. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila, ačkoli byla řádně a včas předvolána (předvolání jí bylo doručeno náhradním způsobem - uložením ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. - dnem [datum]). Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze Smlouvy o vedení běžného účtu ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně vést pro právního předchůdce žalované [jméno] [příjmení], [datum narození], [rodné číslo], bytem [ulice a číslo] [obec] účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že tyto opravňují žalobkyni zůstatek dluhu zesplatnit v případě porušení smlouvy právním předchůdcem žalované. Ze sazebníku žalobkyně se podává, jaké poplatky byly spojené s vedením účtu a jak je úročen debetní zůstatek na běžném účtu. 5. Smlouvou povoleném přečerpání [číslo] ze dne [datum] se banka zavázala poskytnout právnímu předchůdci žalované na běžném účtu [bankovní účet] úvěr do výše 30 000 Kč. Právní předchůdce žalované se zavázal částku splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. Tyto skutečnosti vyplývají z Oznámení o poskytnutí povoleného přečerpání ze dne [datum]. 6. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že právní předchůdce žalované přečerpal sjednanou výši debetu o částku 22 465,11 Kč. 7. [jméno] [příjmení], [rodné číslo] zemřel dne [datum]. Usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti sp. zn. [spisová značka] bylo žalované potvrzeno nabytí celé pozůstalosti, bez výhrady soupisu. Dědictví nebylo předluženo a v rámci pozůstalostního řízení byl zohledněn dluh zůstavitele z předmětné smlouvy. 8. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] adresovaného žalované soud zjistil, že jeho obsahem je konstatování dědické posloupnosti a odpovědnosti žalované za dluhy zůstavitele a dále výzva žalované, aby uhradila dlužnou částku v celkové výši 22 465,11 Kč do dne [datum]. 9. Výzva byla žalované dodána dne [datum] na adresu [adresa žalované], avšak žalovaná si ji nevyzvedla, jak vyplývá z kopie obálky. 10. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Podle § 3077 o. z. se účet řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když k uzavření smlouvy o účtu došlo před tímto dnem; vznik této smlouvy, jakož i práva a povinnosti z ní vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Proto soud věc vznik smlouvy o účtu posoudil podle zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obch. zák.) a zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.). Práva vzniklá z této smlouvy po 1. 1. 2014 se již posuzují podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). 11. Podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku se částí třetí obchodního zákoníku řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o běžném účtu. Podle ustanovení § 708 odst. 1 obchodního zákoníku smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. Podle ustanovení § 711 obchodního zákoníku smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.). Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) se smlouvou o účtu zavazuje ten, kdo vede účet, zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 13. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 14. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Z uzavřené smlouvy vyplývá tomu, kdo vede účet, právo zesplatnit celý zůstatek dluhu v případě porušení smlouvy žalovanou. 15. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 16. Smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.). Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalované byla řádně uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu § 708 odst. 1 obch. z. s povoleným přečerpáním podle § 711 obch. zák., která se od 1. 1. 2014 řídila zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem. Na základě Oznámení o poskytnutí povoleného přečerpání ze dne [datum] si smluvní strany si sjednaly možnost, že žalovanému budou poskytnuty peněžní prostředky do výše 30 000 Kč, i když nebude mít dostatek peněžních prostředků na svém běžném účtu v souladu s § 711 obch. zák. (povolený debet). Na základě této smlouvy vedl původní věřitel pro právního předchůdce žalované běžný účet, přičemž právní předchůdce žalované překročil povolenou částku debetu a své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil. 17. Podle § 3069 o. z. se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele. Podle § 1701 o. z. dluhy přecházejí na dědice. Dědic je zavázán k úhradě nákladů zůstavitelova pohřbení a opatření hrobového místa. Podle § 1704 o. z. neuplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu. Neuplatnilo-li výhradu soupisu více dědiců, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně. 18. Podle konstantní judikatury (např. podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 4344/2018, ze dne 26. 11. 2020) je jednostranný písemný projev vůle účinný vůči adresátovi okamžikem (dnem), kdy se ocitne v jeho dispoziční sféře a adresát má možnost se s jeho obsahem seznámit; není přitom rozhodující, zda se s obsahem právního jednání skutečně seznámil či nikoli. 19. V rámci dědického řízení po zůstaviteli [jméno] [příjmení] se stala žalovaná jako pozůstalá dcera jedinou dědičkou be