3 C 196/2023-20 — Okresní soud v Blansku

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu bezdůvodného obohacení, které vzniklo tím způsobem, že žalobce dne [datum] omylem odeslal ze svého účtu u [právnická osoba] [bankovní účet] částku 20 000 Kč na účet žalované č. ú. [bankovní účet]. Žalobce následně odeslal žalované výzvu, ve které se domáhal vrácení částky 20 000 Kč s termínem úhrady do [datum]. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila. 2. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaná je státní příslušnicí Ukrajiny. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Vzhledem ke skutečnosti, že ve Smlouvě mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Kyjev, [datum]; [číslo] Sb. m. s.) ve znění Protokolu mezi Českou republikou a Ukrajinou, kterým se mění Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ([obec], [datum]; [číslo] Sb. m. s.), nejsou určena zvláštní jurisdikční pravidla pro danou věc, soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle článku 4 odst. 1 Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis) mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaná má své bydliště na adrese uvedené shora, proto je pravomoc zdejšího soudu dána. Rozhodným právem je dle ust. čl. 4 Nařízení EP a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) právo české. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. K prvnímu jednání ve věci nařízenému na den [datum] se žalovaná, jíž byla žaloba doručena do vlastních rukou dne [datum] a předvolání k jednání dne [datum], bez předchozí omluvy nedostavila, ačkoli byla v předvolání o následcích nedostavení se poučena. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Informací o transakcích na účtu žalobce č. ú. [bankovní účet] bylo prokázáno, že žalobce zaslal dne [datum] na č. ú. [bankovní účet] částku ve výši 20 000 Kč. 6. Žádostí o sdělení identifikačních údajů, žádostí o sdělení majitele účtu ze dne [datum] a čestným prohlášení o chybně provedené platbě ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce informoval svoji banku [právnická osoba] i banku příjemce [právnická osoba] o tom, že dne [datum] omylem poukázal finanční prostředky na nesprávný účet, současně požádal [právnická osoba] o sdělení majitele účtu č. [bankovní účet]. 7. Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba] sdělila, že majitelkou účtu č. [bankovní účet] je žalovaná. 8. Žalovaná byla předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzvána k zaplacení částky ve výši 20 000 Kč, ve lhůtě do dne [datum]. Zásilka byla vložena do její schránky dne [datum]. Žalovaná však nezaplatila ničeho. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. V řízení bylo prokázáno, že žalobce bez právního důvodu ve prospěch žalované poskytl plnění ve výši 20 000 Kč. Žalované proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit žalobci částku 20 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto svou povinnost nesplnila, uložil jí ji soud rozsudkem. 11. Podle § 1958 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. 13. Žalobce žalovanou prokazatelně vyzval k zaplacení předžalobní výzvou ze dne [datum], proto se pohledávka stala splatnou uplynutím lhůty k plnění stanovené žalobcem ve výzvě k zaplacení, tedy dne [datum]. Dnem [datum] se tedy žalovaná dostala do prodlení se zaplacením předmětné částky, a proto soud žalobci přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků (výrok I). Co do úroku z prodlení za dobu předcházející soud zamítl žalobu jako nedůvodnou (výrok II.). 14. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení téměř zcela úspěšný, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 11 648 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 1 900 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 800 Kč ve výši 1 848 Kč.