3 C 255/2022-42 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 556,03 Kč z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytl žalovanému půjčku 15 000 Kč, přičemž žalovaný měl poskytnutou částku včetně sjednaného souhrnného poplatku ve výši 12 540 Kč splatit 60 pravidelnými týdenními splátkami ve výši 459 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] dnem od uzavření smlouvy. Dle smlouvy byla celá částka poskytnuta žalovanému v hotovosti v den podpisu smlouvy. Dluh z citované smlouvy aktuálně činí 13 556,03 Kč. Podle článku 3 smluvních podmínek, které byly součástí smlouvy o půjčce, je výpůjční úroková sazba stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy (ve smyslu článku 20 věty první smluvních podmínek smlouvy o půjčce), uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše činí 21 %. Strany se současně dohodly, že v případě, že dojde ve smyslu článku 20 věty druhé smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Podle článku 20 smluvních podmínek je smlouva uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu této smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky (jak je specifikováno na straně 1 smlouvy). Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. 6. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky v celkové výši 38 616,74 Kč do [datum]. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. 8. Dne [datum] nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Podle § 3028 odst. 1, 3 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. Proto soud věc posoudil podle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). 9. Podle § 52 obč. zák. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel; dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti; spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle § 56 odst. 2 obč. zák. se ustanovení odstavce 1 nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. 10. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 11. Podle § 517 odst. 1, 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, jejichž výši stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem bylo v době počátku prodlení nařízení vlády č. 142/1994 Sb., podle jehož § 1 (účinného od 1. 7. 2010 do [datum]) odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. 12. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o půjčce podle § 657 obč. zák. Žalovanému byla poskytnuta půjčka ve výši 15 000 Kč, kterou měl vrátit do [datum] (60 týdenních splátek počínaje 7. dnem po uzavření smlouvy, tedy [datum]). Ujednaný poplatek za sjednání smlouvy je odměnou věřiteli za poskytnutí peněžních prostředků. Podle § 56 odst. 2 obč. zák. se ustanovení vymezení nepřiměřených podmínek ve spotřebitelských smlouvách nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. Vzhledem k tomu, že sjednaný poplatek lze interpretovat jako cenu půjčky, není podle § 56 odst. 2 obč. zák. v kompetenci soudu jeho výši přezkoumávat. 13. Jelikož žalovaný sjednanou částku nezaplatil a aktuálně dluží 13 556,03 Kč, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. V důsledku prodlení žalovaného se zaplacením vzniklo žalobkyni dále právo požadovat po žalovaném rovněž zákonný úrok z prodlení v souladu s § 517 obč. zák., ode dne následujícího po dni, kdy měla být částka uhrazena. 14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni v tomto směru podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud žalobě co do jistiny a úroku z prodlení, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 15. Pokud však jde o smluvní úrok, který žalobkyně požadovala, soud v této části neshledal žalobu důvodnou. V článku 20 větě druhé smlouvy si účastníci sjednali, že„ bude-li zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.“ Z článku 3 smluvních podmínek, kterými byly strany vázány, pak vyplývá, že se účastníci dohodli, že v případě, že dojde ve smyslu článku 20 věty druhé smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Proto je výše úroku, který může žalobkyně dle smlouvy požadovat, omezena původně vypočteným úrokem z prodlení, který odpovídá úroku za původně sjednanou dobu trvání smlouvy a je vyčíslen ve smlouvě. Tento úrok byl zahrnut v souhrnném poplatku. Proto soud žalobu co do úroku kapitalizovaného částkou 17 190,5 Kč a co do úroku ve výši 21 % ročně z částky 13 556,03 Kč od [datum] do zaplacení zamítl jako nedůvodnou (výrok II.). 16. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud kapitalizoval požadované úroky a úroky z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku a výpočtem stanovil úspěch žalobkyně v rozsahu 51,44 % (jistina 13 556,03 Kč + kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 6 343,71 Kč + úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku 903,79 Kč) a úspěch žalovaného v rozsahu 48,56 % (kapitalizovaný smluvní úrok 17 190,5 Kč + smluvní úrok kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku 2 448,99 Kč). Jelikož je úspěch i neúspěch účastníků téměř stejný, rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.