6 C 222/2023-35 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 20 025,67 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, neboť žalovaný dne [datum] způsobil vozidlem [příjmení] [jméno] [registrační značka], věcnou škodu ve výši 57 657 Kč na vozidle [anonymizováno] [registrační značka], jehož vlastníkem je [jméno] [příjmení], bytem [adresa] (dále jako "poškozený"). Ke vzniku škody došlo na silnici [spisová značka] mezi obcemi [obec] a [část obce], kde žalovaný při předjíždění vozidla poškozeného svou zadní částí vozidla narazil do přední části vozidla poškozeného. [příjmení] vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka] měl podle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. K datu dopravní nehody však tato povinnost splněna nebyla. Ust. § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. ukládá žalobkyni povinnost poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti. V daném případě odpovídá za vzniklou škodu žalovaný jako řidič škodícího vozidla (ust. § 2910 zákona 89/2012 Sb.). Žalobkyně pověřila na základě ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. třetí osobu – [právnická osoba] [anonymizováno] (dále jen„ pověřený partner“), aby jejím jménem vyřídila škodní událost, a v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradil poškozenému částku ve výši 51 357 Kč jako náhradu nákladů na opravu poškozeného vozidla a částku 6 300 Kč jako náhradu nákladů za zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy. Pověřenému partnerovi pak žalobkyně uhradila částku 2 420 Kč jako náhradu nákladů spojených s vyřízením případu. Celkem tedy žalobkyně z garančního fondu uhradila částku ve výši 60 077 Kč. Žalobkyni vzniká na základě ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnil, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému, a to vůči provozovateli a řidiči vozidla, jehož provozem byla způsobena újma. V daném případě tak vznikl žalobkyni nárok na náhradu částky 20 025,67 Kč. Přípisy k uplatnění práva na náhradu ve smyslu výše uvedeného ustanovení ze dne [datum] požadovala žalobkyně na základě výše uvedených skutečností a v souladu se zněním ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. po žalovaném odpovídající náhradu toho, co za něj plnila, tj. částku 20 025,67 Kč a stanovil splatnost na [datum]. Dlužná částka však nebyla žalovaným uhrazena. 2. Žalovaný se ve věci k výzvě soudu nevyjádřil a k nařízenému soudnímu jednání dne [datum] se bez omluvy nedostavil, soud proto o žalobě rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě žalobkyní předložených důkazů v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Ze Záznamu o dopravní nehodě ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalovaný při řízení vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], na silnici [spisová značka] mezi obcemi [obec] a [část obce], při předjíždění vozidla [anonymizováno] [registrační značka], jehož vlastníkem je [jméno] [příjmení], bytem [adresa] (dále jako "poškozený"), svou zadní částí vozidla narazil do přední části vozidla poškozeného. V důsledku tohoto nesprávného předjíždění žalovaným došlo ke střetu obou vozidel. Při střetu došlo k poškození vozidla poškozeného, které je patrné z fotodokumentace vozidla [anonymizováno] [registrační značka]. Policejně tato nehoda šetřena nebyla, ke zraněné nedošlo. Vozidlo, jenž řídil žalovaný [příjmení] [jméno], [registrační značka] nemělo k datu nehody uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. 4. Žalobkyně pověřila třetí osobu – [právnická osoba] s.r.o. (dále jen„ pověřený partner“), aby jejím jménem vyřídila škodní událost, a v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradila poškozenému částku ve výši 51 357 Kč jako náhradu nákladů na opravu poškozeného vozidla a částku 6 300 Kč jako náhradu nákladů za zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy. Pověřenému partnerovi pak žalobkyně uhradila částku 2 420 Kč jako náhradu nákladů spojených s vyřízením případu. Celkem tedy žalobkyně z garančního fondu uhradila částku ve výši 60 077 Kč, což bylo prokázáno listinnými důkazy – likvidací škody dle doložené faktury autorizovaného servisu, detaily transakce a fakturami č. [anonymizováno] [číslo] a číslo [anonymizováno] [číslo]. Žalobkyně uplatnila právo na náhradu plnění podle § 24 odst. 9 zák. č. 168/1999 Sb. proti žalovanému dopisem ze dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil ani po zaslání výzvy k úhradě – [rok] – [číslo] ze dne [datum], která mu byla téhož dne zaslána doporučeně, jak vyplývá z poštovního podacího archu ze dne [datum]. 5. Podle § 3 odst. 2 věty prvé zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 6. Podle § 24 odst. 2 písm. b) tohoto zákona žalobkyně poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. 7. Podle 24 odst. 9 téhož zákona výplatou plnění z garančního fondu vzniká žalobkyni nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou žalobkyní vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce žalobkyně na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má žalobkyně nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce žalobkyně vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Žalobkyně je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b. 8. Regresní nárok žalobkyně na náhradu částek, které plnila ze škodné události namísto pojišťovny, s níž měl mít vlastník vozidla smlouvu uzavřenu, lze uplatnit vůči tomu, kdo její povinnost plnit z garančního fondu vyvolal. Tím je řidič vozidla nebo jeho provozovatel, nikoliv vlastník, který vozidlo nepojistil. Postižní právo žalobkyně vůči osobě odpovědné za škodu má povahu originárního nároku, byť je odvozeno od právního vztahu mezi pojistitelem a pojištěným škůdcem - nemá povahu nároku na náhradu škody (pro srovnání kupř. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 10. 2014 č.j. 31 Cdo 4134/2011 či ze dne 7. 3. 2018 sp. zn. 32 Cdo 2124/2017). 9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že žalovaný při řízení vozidla, které v té době nebylo pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb., při předjíždění vozidla [anonymizováno] [registrační značka], svou zadní částí vozidla narazil do přední části vozidla poškozeného, čímž porušil ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, stanovující povinnost řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích. Z provedeného dokazování lze rovněž učinit jednoznačný závěr o tom, že v příčinné souvislosti s porušením dopravních předpisů žalovaným došlo ke střetu vozidla řízeného žalovaným s vozidlem řízeným [jméno] [příjmení]. Škoda na vozidle [jméno] [příjmení] je tak v příčinné souvislosti s porušením dopravních předpisů žalovaným, neboť pokud by žalovaný řádně předjížděl, ke vzniku škody by nedošlo. Výše škody a výše vyplaceného plnění, jakož i skutečnost, že toto plnění bylo skutečně vyplaceno poškozené, bylo žalobkyní v řízení řádně doloženo. Z provedeného dokazování tak lze učinit spolehlivý závěr o tom, jaké plnění co do důvodu a výše vyplatila žalobkyně v souvislosti s dopravní nehodou zaviněnou žalovaným. Jelikož vozidlo řízené žalovaným nebylo pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb., vznikla žalovanému jako řidiči takového vozidla dle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., povinnost uhradit žalobkyni poměrnou část plnění, kterou žalobkyně v souvislosti s dopravní nehodou vyplatila poškozené [jméno] [příjmení] a to včetně nákladů, které žalobkyně uhradila třetí osobě pověřené k vyřízení pojistné události. Žalovaný v řízení neuvedl žádné okolnosti, ze kterých by vyplývalo, že mu taková povinnost nevznikla, nebo že taková povinnost zanikla před rozhodováním soudu o podané žalobě. Soud proto podané žalobě plně vyhověl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, neboť tím, že žalovaný k výzvě žalobkyně svůj dluh ve stanovené lhůtě neuhradil, ocitl se ná