6 C 45/2023-35 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem (společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO]) a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, avšak uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi původním věřitelem a žalobkyní. Původní věřitel poskytl žalovanému [datum] částku 20 000 Kč platbou z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], čímž se žalovaný na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil, bylo mu plněno bez právního důvodu, jelikož mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Právní zástupce žalobkyně odeslal žalovanému předžalobní upomínku dne [datum], žalobkyně tak požaduje rovněž zaplacení úroku z prodlení od [datum]. Žalovaný ke dni podání žaloby žalobkyni ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně i žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání, nevyjádřili, a proto soud ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. presumoval souhlas účastníků řízení s rozhodnutím soudu bez neřízení jednání. 4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že pohledávka právního předchůdce žalobkyně jako postupitele byla postoupena žalobkyni jako postupníkovi. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne [datum] byla zaslána platba z účtu právního předchůdce žalobkyně ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] ve výši 20 000 Kč. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě žalované pohledávky, a to do tří dnů. Současně žalovanému původní věřitel oznámil postoupení pohledávky na právního nástupce. Z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne odeslal právní zástupce žalobkyně výzvu k úhradě před podáním žaloby. Smlouva o spotřebitelském úvěru mezi původním věřitelem a [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], obsahuje podpis zapůjčitele, neobsahuje podpis žalovaného. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. 7. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 9. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 10. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Podle § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. 13. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Pohledávku s příslušenstvím, která je předmětem tohoto řízení, žalobkyně nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] v souladu s § 1879 o. z., právní předchůdce žalobkyně notifikoval postoupení pohledávky na nového věřitele žalovanému dopisem ze dne [datum], tato skutečnost byla žalovanému oznámena rovněž právním zástupcem žalobkyně prostřednictvím doporučeného dopisu z téhož dne (viz předložený podací lístek žalobkyně). Žalobkyně je tedy ve věci aktivně věcně legitimována. 15. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala, že původní věřitel převedl dne [datum] na účet žalovaného č. [bankovní účet], pod variabilním symbolem [číslo], částku 20 000 Kč, čímž na straně žalovaného došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení, jelikož žalovaný je majitelem bankovního účtu, na něhož byly finanční prostředky převedeny. Právní předchůdkyně tak plnila bez právního důvodu, když žalobkyně uvedla, že mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, smlouva však mezi stranami uzavřena nebyla, žalobkyně toto ani netvrdila. Žalovanému tak bylo plněno bez právního důvodu (první kondikce z bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z.), a proto je povinen vydat vše, co bezdůvodným obohacením nabyl (§ [číslo] odst. 1, § 3000 o. z.). Žalovaný tak má povinnost vydat žalobkyni jako současné věřitelce částku 20 000 Kč, neboť poskytnutou částku ani zčásti neuhradil. 16. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla dohodnuta, stává se splatnou k první výzvě věřitele k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). Tato výzva je jednostranným adresným právním jednáním a vyvolává účinky až v okamžiku, kdy dojde do výhradní sféry vlivu adresáta tak, aby tento měl objektivní příležitost (možnost), seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání. Touto objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující dané hmotněprávní jednání (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. 33 Odo 142/2006). Listinnými důkazy předloženými žalobkyní bylo prokázáno, že předžalobní výzva k plnění (včetně oznámení o postoupení pohledávky) byla odeslána žalovanému (a dostala se tak do jeho dispoziční sféry) doporučenou zásilkou ze dne [datum]. Ve výzvě byla žalovanému stanovena lhůta ke splnění povinnosti do tří dnů. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení se tak stal splatným nejpozději [datum] a žalovaný se ocitl v prodlení dnem následujícím, tedy dne [datum] (§ 1968 věta první o. z., § 1970 o. z.). Žalobkyni proto vzniklo právo požadovat rovněž příslušenství pohledávky, a to úrok z prodlení z dlužné částky 20 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši určené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jehož výše vzhledem k prvnímu dni prodlení činila 15 % ročně. 17. Jelikož žalovaný dlužnou částku s příslušenstvím žalobkyni dobrovolně nezaplatil, přestože byl k plnění písemně vyzván, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem (výrok I.). 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.