15 C 25/2024-69 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Žalovaný se nejprve zaregistroval na internetových stránkách žalobkyně www., Anonymizováno, .cz, kde při registraci uvedl požadované údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu. Žalovaný žalobkyni k prokázání totožnosti předložil elektronickou cestou kopii svého dokladu totožnosti a výpis ze svého účtu. Žalobkyně dále uvedla, že posoudila úvěruschopnost žalovaného a z doložených listin určila, že výše čistých příjmů žalovaného ke splacení úvěru je dostatečná. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný úvěr čerpal v plné výši, čímž mu v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru, celkem tedy , částka, , splatit jednorázově do 28 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru, tj. do , datum, . Nedílnou součástí smlouvy o úvěru se staly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. Dne , datum, účastníci sjednali Dodatek ke smlouvě č. , hodnota, o prodloužení doby splatnosti úvěru, a to do , datum, . Žalovaný však svoji povinnost hradit řádně a včas nesplnil. Žalobkyně tak žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky e-mailovou zprávou, jelikož doručování prostřednictvím e-mailové zprávy bylo sjednáno v čl. 15. Úvěrových podmínek. Žalovaný na výzvu nijak nereagoval a dlužnou částku neuhradil. Vedle jistiny dluhu ve výši , částka, se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení úroku a poplatků za poskytnutí úvěru do data splatnosti ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 12 500 od , datum, do , datum, a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne , datum, ve kterém uznává, že s žalobkyní uzavřel smlouvu o úvěru na částku , částka, , kdy tento mu byl poskytnut v plné výši. Současně však namítá, že žalobkyně nesplnila svoji zákonnou povinnost, když nedostatečně posoudila schopnost žalovaného úvěr splatit řádně a včas. Uvádí, že žalobkyně si vyžádala výpis pouze z jedné databáze a po žalovaném nepožadovala ničeho dalšího. Dále namítá, že sjednaný úrok a poplatek za poskytnutí úvěru je dohodnut v nepřiměřené výši a je v rozporu s dobrými mravy. Co se nákladů týče, odkazuje žalovaný na § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, s tím, že se jedná o formulářovou žalobu a výše nákladů by měla být určena podle tohoto ustanovení. Žalovaný navrhuje uložení povinnost uhradit žalobkyni částku, která mu byla skutečně poskytnuta a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítnout.3. Žalobkyně na vyjádření žalovaného reagovala podáním ze dne , datum, , ve kterém uvedla, že úvěruschopnost žalovaného posoudila přiměřeně s ohledem na výši úvěru, když vycházela z informací, které jí poskytl sám žalovaný. Žalovaný ve své žádosti uvedl měsíční příjem , částka, a výdaje ve výši , částka, . Žalobkyně odkazuje na § 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kde je stanoveno, že spotřebitel poskytne poskytovateli úplné a pravdivé informace. Na základě toho žalobkyně oprávněně očekávala, že informace poskytnuté žalovaným jsou úplné a pravdivé. Vedle toho žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě výpisu EUCB, REPI. Rovněž namítá, že výše poplatku za poskytnutí úvěru není nepřiměřený a odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, sp. zn. , spisová značka, , kde byla přiměřenost výše poplatku uznána.4. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Smlouvou ze dne , datum, č. , hodnota, bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal zaplatit částku ve výši , částka, (jistina , částka, + úrok , částka, + poplatek za poskytnutí úvěru , částka, ), a to jednorázově do 28 dnů od odeslání finančních prostředků úvěrovanému (žalovanému), tj. do , datum, , na účet žalobkyně č. , č. účtu, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 36 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru je sazebník a Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Z Dodatku č. , hodnota, o prodloužení splatnosti úvěru ze dne , datum, vyplývá, že účastníci sjednali prodloužení lhůty pro uhrazení úvěru, a to o 14 dní, tj. do , datum, . Z Potvrzení o provedené platbě vyplývá, že žalobkyně ve prospěch žalovaného poskytla dne , datum, částku , částka, .6. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, soud zjistil, že si žalobkyně vyžádala údaje za období od , datum, do , datum, , kde příjmy činily celkem , částka, a výdaje , částka, . Z listiny označené jako „rozšířené vyhledávání“ plyne, že celkové příjmy žalovaného v období od srpna 2022 do února 2023 činily celkem , částka, , výdaje pak , částka, . Výdaje žalovaného nijak prověřeny nebyly. Z Registru platebních informací plyne, že ke dni , datum, měl žalovaný uzavřenou další smlouvu o spotřebitelském úvěru, kde zbývající částka vč. příslušenství činila , částka, . Dále žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného výpisem z registru Evropské centrální banky.7. Z předžalobní upomínky žalobkyně ze dne , datum, plyne, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu v celkové výši , částka, , a to do 7 dnů od doručení výzvy, kdy tato byla žalovanému zaslána téhož dne dopisem a rovněž zprávou na jeho e-mailovou adresu. Žalovaný však na tuto výzvu nijak nereagoval a nezaplatil ničeho.8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.9. Podle § 1 věty druhé zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou