11 C 257/2025-78 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 64 984,85 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce - , právnická osoba, , akciová společnost, reg.č. , tel. číslo, , uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru na základě žádosti č. , hodnota, , č. úvěrového účtu , Anonymizováno, , na základě níž poskytl žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem až 50 000 Kč k přímému čerpání. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních anuitních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč. Datum splatnosti jednotlivých splátek bylo sjednáno k 17. dni v měsíci s tím, že splatnost první splátky nastala v měsíci bezprostředně následujícím po měsíci, v němž došlo k prvnímu čerpání úvěru, tj. , datum, . V rámci splátek byla vždy hrazena jistina úvěru a přirůstající úrok v sazbě 26,28 % p.a. Právní předchůdce žalobce ověřil úvěruschopnost žalované, přičemž vycházel z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o revolvingový spotřebitelský úvěr, které následně ověřil a doplnil. Žalovaná úvěr čerpala průběžně do výše limitu a vyčerpanou částku průběžně splácela, zpočátku řádně, později se její platební morálka zhoršila. O zaplacení pohledávek po splatnosti byla žalovaná opakovaně upomínána. Žalovaná čerpala celkem 50 051,58 Kč a uhradila 21 015,62 Kč. Dne , datum, byla žalované zaslána poslední výzva k úhradě dlužné částky a podmíněné odstoupení od úvěrové smlouvy, částka po splatnosti již činila 10 660 Kč. Dlužná částka k datu , datum, činila 47 249 Kč. Žalobce proto využil svého práva a v souladu s bodem č., hodnota, písm. a) Všeobecné obchodní podmínek od úvěrové smlouvy odstoupil s účinností ke dni , datum, , neboť žalovaná byla v prodlení s více jak 2 splátkami. Na základě této skutečnosti se úvěr stal splatný dnem , datum, . Žalovaná žalobci nadále dluží částku ve výši 64 984,85 Kč sestávající se z jistiny ve výši 44 150,38 Kč, úroku 12 133,81 Kč, úroku z prodlení ve výši 7 868,16 Kč a poplatků ve výši 832,50 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek z , datum, , což bylo žalované písemně oznámeno.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, poskytl právní předchůdce žalobce (, právnická osoba, , akciová společnost, reg.č. , tel. číslo, ,) poskytl žalované reevolvingový spotřebitelský úvěr do výše 50 000 Kč a žalovaná se jej zavázala splácet včetně úroku ve výši 26,28 % p.a. pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně 500 Kč. Dle bodu č. 3. 2 písmeno a) Všeobecných obchodních podmínek, jež byly nedílnou součástí smlouvy, bylo mezi stranami sjednáno právo věřitele, odstoupit od úvěrové smlouvy mimo jiné za situace, kdy se dlužník dostane do prodlení se splacením více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce. Jak vyplývá z listin Transakční historie a Podklady pre súdne konanie žalovaná úvěr čerpala celkem ve výši 55 051,58 Kč, zpočátku řádně hradila splátky, následně se však dostala do prodlení, celkem splatila 21 015,62 Kč. Věřitel pro prodlení žalované s účinností k , datum, od smlouvy odstoupil. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla žalobci postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku; žalobce je tedy ve věci aktivně legitimován.4. Ze žádosti o revolvingový úvěr ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná v této žádosti uvedla, že je svobodná, nemá žádné vyživované děti, je majitelkou domu, bytu, je zaměstnaná s čistým měsíčním příjmem ve výši , částka, , celkové náklady její domácnosti činí 0 Kč a nemá žádné finanční závazky.5. Podle ust. § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle ust. § 1880 odst. 1 o. z., s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobci byla postoupena pohledávka za žalovanou, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalované, žalobce je tedy ve věci aktivně legitimován. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.6. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou (žalobce coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; ust. § 1810 občanského zákoníku) nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle ust. § 2395 občanského zákoníku.8. Podle ust. § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Zákon o spotřebitelském úvěru vychází z předpokladu, že poskytovatel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Zákon o spotřebitelském úvěru pojem odborné péče nedefinuje. Určité jeho vymezení však lze nalézt v jiných právních předpisech, zejména v zákoně o ochraně spotřebitele nebo v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. V § 2 odst. 1 zák. o ochraně spotřebitele je odborná péče definována jako "úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti". Odborná péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyžaduje speciální znalosti v příslušné oblasti a jejich aplikaci v konkrétním případě. Věřitel je povinen postupovat jako profesionál. Zákon nestaví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se