3 C 71/2026-29 – Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu RZ , SPZ, , přičemž toto vozidlo nemělo v období od , datum, do , datum, uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. , Jméno žalobkyně, vyzvala dne , datum, žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku , částka, a nákladů na uplatnění ve výši , částka, , avšak žalovaný nezaplatil žádnou částku.2. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Vzhledem ke skutečnosti, že ve Smlouvě mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Kyjev, 28. 5. 2001; č. 123/2002 Sb. m. s.) ve znění Protokolu mezi Českou republikou a Ukrajinou, kterým se mění Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Praha, 14. 9. 2007; č. 77/2008 Sb. m. s.), nejsou určena zvláštní jurisdikční pravidla pro danou věc (mimosmluvní závazek), soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle článku 4 odst. 1 Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis) mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaný má své bydliště na adrese uvedené shora, proto je pravomoc zdejšího soudu dána. Rozhodným právem je dle ust. čl. 4 Nařízení EP a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) právo české.3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaný je v registru silničních vozidel zapsán jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 RZ , SPZ, . Zmíněné vozidlo nemělo v období od , datum, do , datum, uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.5. Z důvodu nepojištění vozidla RZ , SPZ, období od , datum, do , datum, , tedy za 111 dnů, uplatnila , Jméno žalobkyně, dne , datum, vůči žalovanému právo na zaplacení zákonného příspěvku ve výši , částka, a dále nákladů na uplatnění ve výši , částka, . Kancelář tedy žalovaného vyzvala k úhradě celkové částky , částka, , a to do 60 dnů od doručení výzvy. Tato výzva k zaplacení se dostala do dispoziční sféry žalovaného , datum, .6. Žalovaný pohledávku nezaplatil ani po doručení upomínky ze dne , datum, .7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 6 zák. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen ZákOdpŠk) provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. (2) Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích. Podle § 45 odst. 2 ZákOdpŠk provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. (4) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva. Podle § 46 Zák OdpŠk (1) Zjistí-li Kancelář porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti. (2) Výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek. Podle § 47 ZákOdpŠk povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla.8. Podle § 5 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen Vyhláška), sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 činí , částka, denně a podle § 6 Vyhlášky jsou náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoveny ve výši , částka, .9. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný byl v předmětném období zapsán jako provozovatel výše uvedeného osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, přičemž porušil povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v období od , datum, do , datum, . , Jméno žalobkyně, řádně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku za 111 dní nepojištění vozidla a k náhradě nákladů uplatnění, a to v prodloužené lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, přičemž výzva obsahovala předepsané zákonné odůvodnění i poučení a byla žalovanému doručena , datum, . Žalobkyni proto vzniklo proti žalovanému právo na zaplacení příspěvku nepojištěných ve smyslu § 45 odst. 2 ZákPojOdp. Výše požadovaného příspěvku a výše požadovaných nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek odpovídají citovanému ustanovení prováděcí vyhlášky k ZákPojOdp. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve výši , částka, dobrovolně, soud mu tuto povinnost uložil rozsudkem.10. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti pohledávky.11. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm.